Akcie na majitele

V tomto článku vám nabídneme nahlédnutí na rozdělení akcií, jejich definici, jak na ně nahlíží český zákon, jaké jsou jejich druhy i historický pohled akcie na majitele.


Akcie je cenný papír, kterým je stvrzeno, že její majitel (držitel) vložil určitý kapitál (tedy že má majetkový podíl) do akciové společnosti a je tak akcionář. S tím se pojí různá práva a někdy i povinnosti. Právem je např. možnost podílet se na zisku společnosti formou dividend a účastnit se na řízení společnosti mj. tak, že je oprávněn hlasovat na valné hromadě, popř. podílení se na likvidačním zůstatku společnosti, pokud by nastala likvidace. Za samotné závazky společnosti akcionář nijak neručí. Některé akcie jsou obchodovány na burzách cenných papírů, kde se skrze jejich nabídku a poptávku určuje i jejich tržní cena. 

Rozdělení akcií

Akci dělíme dle podoby, dle formy, na hromadné akcie, dle druhu.

1. Dle podoby :
Dle podoby dělíme akcie na listinné (fyzické) a zaknihované (vedené v nějaké evidenci).

2. Dělení podle formy 

  • Akcie na jméno – jsou vydávány na jméno určité osoby. Převádí se rubopisem (tzv. indosament) a jejím fyzickým předáváním. Pokud je v zaknihované podobě, převádí se smlouvou a registrací podle zákona § 21 zákona o cen. papírech. To má výhodu v podobě lepší ochrany proti odcizení, ale hůře se prodávají, což se nutně projevuje i v ceně takových akcií. Převoditelnost akcií na jméno mohou akciové společnosti omezit stanovami a vázat převod na souhlas orgánů společnosti. 

  • Akcie na majitele – jsou cenné papíry na doručitele. Držitel byl ještě před celkem nedávnou změnou zákona společnosti anonymní. V zaknihované podobě se převádějí smlouvou a registrací. V listinné podobě ale dříve stačilo pouze fyzické předání. Výhodami jsou snadná obchodovatelnost na sekundárních trzích a vždy volná převoditelnost (nelze omezit předávání stanovami společnosti jako u akcií na jméno).
3. Hromadné akcie (násobkové akcie)
Listinné akcie je možné vydávat hromadně, tedy násobkové akcie představují vždy určitý počet jednotlivých akcií vydaných najednou na jedné listině. Obvyklé je vydávat násobky 10, 50 či 100 a více kusů akcií (podobně jako jsou nominální hodnoty bankovek). Je to z toho důvodu, že řada akciových společností má mnoho tisíc akcií, a pokud by nějaký akcionář koupil např. 1000 ks akcií, musel by jinak vlastnit 1000 ks papírů. To by bylo zjevně velmi nepraktické.

Chybou některých akciových společností je snaha vydávat jenom jeden cenný papír na přesný počet akcií daného akcionáře (např. 4981 ks). To samozřejmě vyvolává značné problémy při pozdějším převádění a prodeji akcií. Vydávání násobkových akcií je upraveno ve stanovách společnosti a společnost není povinna je vůbec vydávat, tedy může zůstat u jednotkových akcií. Naproti tomu, pokud je to přání akcionáře musí vždy vydat jednotkové akcie namísto násobkových, protože se jedná o základní jednotku. 

4. Dělení podle druhu
Existují samozřejmě i další členění, např. podle druhu na zakladatelské, kmenové, prioritní a zaměstnanecké akcie. S tím se váže přednostní výplata dividend nebo omezené hlasovací právo aj.

Akcie na majitele – o co jde?

Tzv. akcie na majitele je cenný papír, kterým se potvrzuje, že jeho majitel je akcionář, tedy že se v určitém rozsahu podílí (dle práv spojených s danou akcií) na řízení a správě akciové společnosti. Dle hlediska klasifikace cenných papírů, kde se rozlišují cenné papíry na řad, na jméno a na doručitele, je možné akcie vydávat pouze na řad a na doručitele. Zároveň panuje výjimka, kdy akcie na řad se nazývá akcie na jméno a akcie na doručitele se nazývá akcie na majitele. Používat označení akcie na řad a akcie na doručitele je zcela nesprávné.

Akcie na majitele – české právo

V Česku se vychází ze zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, který je tvořen obecnou právní úpravou z hlediska cenných papírů. Sám občanský zákoník upravuje pouze některé cenné papíry (náložní list, kupón a skladištní list). Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, představuje speciální právní úpravu.

Z občanského zákoníku vyplývá, že akcie vydaná jako listinný cenný papír (tzn. ve fyzické podobě), může být vydána pouze na jméno (z hlediska klasifikace cenných papírů ve formě na řad). Není možné vydávat akcie na majitele (z hlediska klasifikace cenných papírů ve formě na doručitele) ve fyzické podobě. Takový cenný papír je možné vydat pouze jako zaknihovaný cenný papír, a tedy existuje pouze v podobě určitého záznamu v evidenci u schovatele.

Důvod takové právní úpravy je, aby vždy bylo možné najít aktuálního majitele akcie s ohledem na zvýšení transparentnosti akciových společností. Anonymní vydání akcie je z hlediska české právní úpravy zcela nemožné. Konkrétního vlastníka akcie je vždy možné dohledat díky záznamu v evidenci konkrétního schovatele. 

Jaké existují druhy akcií na majitele?

Existují následující 2 druhy akcií na majitele:

1. S podmínkou registrace majitele
Základní charakteristikou akciových společností jsou akcie na majitele. Jejich prvotní princip, viz francouzský výraz pro akciové společnosti „société anonyme“. Akci na majitele, zvláště pak ve své listinné podobě, existuje v celé řadě států Evropy i světa a některé burzy ani nepřipouštějí přijetí akcií na jméno k obchodování, pokud nejsou ve své dematerializované podobě.
Akcie na majitele jinak existuje od roku 1602, kdy vznikla vůbec první akciová společnost světa Vereenigde Oostindische Compagnie.

2. Bez omezení – anonymní
Akcie anonymní (na doručitele) jsou v současné době ve světě některými politiky a intelektuály prezentovány jako nástroj legalizace výnosů organizovaného zločinu i korupce. Zastánci laissez faire namítají, že korupce není ovlivněna vlastnickou formou akciových společností a že zákaz listinných akcií na doručitele je omezením svobody jednotlivce a že v zemi otevřené mezinárodnímu obchodu nic faktického nepřinese.

Zůstává skutečností, že tento typ vlastnictví akcií koliduje s ustanovením zákonů na zadávání veřejných zakázek i všude tam, kde se jedná o veřejné peníze – tedy peníze státu, dotační, veřejné podpory atd. Anonymní vlastnictví znemožňuje zjistit případné střety zájmů v případě veřejných zakázek, získávání veřejné podpory a získávání dotací. Proto je využíván a proto je také některými intelektuály a politiky kritizován. Zpravidla není možné prosadit jednoduché ustanovení právní úpravy, které by vylučovalo ze získávání veřejných peněz vlastníky anonymních akcií. 

Historie akcií na jméno

Akcie se staly předmětem ostré kritiky v roce 2010, jelikož se přes ně mohou peníze ze státních zakázek nekontrolovatelně odvádět do území jiného státu. Tato kritika se stala tématem i předvolebních kampaní. Vzhledem k odkazu na legislativu Evropské unie, kdy by omezení této formy vlastnictví hrozila zemi mezinárodní arbitráž, byly diskuze ukončeny.

Podle zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností budou akcie na majitele od 1. 1. 2014 nuceně převedeny do neanonymizované formy, díky které bude rozeznatelná majetková struktura akciových společností.