Akciová společnost

Tento článek vás provede základními informacemi o akciové společnosti od obecných informací, přes zakládání akciové společnosti, tvorbu rezervního fondu až po její orgány.
Akciová společnost je jedna z kapitálových společností a zároveň velmi rozšířenou právní formou podnikání. Většina akciových společností jsou soukromoprávní obchodní korporace. Jejich základní kapitál se z určitého počtu akcií o určité jmenovité hodnotě. Akcionáři (vlastníci akcií) mají právo podílet se na řízení dané společnost a právo na podíl na zisku včetně souvisejících práv a povinností.
Tento přístup k zakládání a vedení společností je známý už z antiky a největšího rozmachu (nepočítaje dnešní dobu) se dočkal ve středověku. Např. roku 1602 vznikla Nizozemská východoindická společnost, což byla rovněž první akciová společnost (tak jak je známe dnes).
Vše podstatné okolo akciové společnosti upravuje § 243 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.
Zákon přesně vymezuje způsob, jak musí vypadat obchodní jméno firmy. Název musí obsahovat označení „akciová společnost“, zkratku „a.s.“ nebo „akc. spol.“. Nutné je dodržet i uvedené mezery za tečkou. Jiné přípony vyjadřující skutečnost, že se jedná o akciovou společnost, nejsou přípustné - zákon je zakazuje.

Zakládání akciové společnosti

Nejprve si upřesníme několik termínů. Pokud společnost zakládá jeden člověk, označuje se za zakladatele a dokument, který sepisuje, se nazývá zakladatelská listina. V případě, kdy akciovou společnost zakládá vícero osob (ať už právnických nebo fyzických), jsou nazýváni zakladatelé a sepisují tzv. společenskou smlouvu. Samozřejmostí obou variant je návrh stanov společnosti, ověření podpisů notářem atd.
Společenská smlouva, respektive zakladatelská listina musí obsahovat zejména:

• Obchodní jméno firmy
  
• Předmět podnikání
• Počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu a určení, zda a kolik akcií bude na jméno nebo na majitele, či budou vydány jako zaknihované cenné papíry, údaj o omezení převoditelnosti akcií, nebo zda jsou akcie blokovány
• Pokud budou vydávány akcie různých druhů, pak musí být uveden jejich název a popis práv s nimi spojených
• Počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování ve valné hromadě
  
• Údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady
• Údaje o tom, tolik akcií, který zakladatel upisuje a za jaký emisní kurz, způsob a lhůta pro splácení emisního kurzu a jakým vkladem bude emisní kurz splacen
  
• Výše splacení základního kapitálu k okamžiku vzniku společnosti
  
• Bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, pak je potřeba uvést vklady, jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jejich počet a jmenovitá hodnota, druh akcií, jejich formu či údaj, že jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry; určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu
  
• Určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti
  
• Náklady spojené se založením společnosti
  
• Určení členů orgánů společnosti, kteří mají být voleni valnou hromadou
  
• Určení správce vkladů
  
• Pokud mají být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, pak je třeba uvést čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány

Akciovou společnost lze založit těmito 2 způsoby:

1.      Založení společnosti bez veřejného upisování akcií
V zakladatelské listině, resp. společenské smlouvě, bude jednoduše uveden počet akcií a jejich jmenovitá hodnota. Základní kapitál je ve výši celkové hodnoty vydaných akcií. Výše základního kapitálu při zakládání bez veřejného upisování musí být alespoň 2 milióny korun.
2.      Založení společnosti s veřejným upisováním akcií
Minimální výše základního kapitálu při zakládání s veřejným upisováním akcií je 20 miliónů korun.
V tomto případě musí zakládací dokument obsahovat také dobu a místo úpisu akcií, postup upisování převyšující základní kapitál, způsob, jakým bude svolána ustanovující valná hromada upisovatelů, místo, dobu a způsob splacení upsaných akcií.
Zápisem do listiny upisovatelů dochází k upsání akcie. Daná osoba je povinna splatit na bankovní účet alespoň 10 % jmenovité hodnoty upsaných akcií ihned při úpisu. Do zahájení valné hromady je upisovatel povinen splatit dohromady alespoň 30 % jmenovité hodnoty upsaných akcií.

Rezervní fond

Společnost je povinna vytvářet rezervní fond ve výši a způsobem určeným jejími stanovy a zároveň v mezích zákona. Zákon stanovuje výši rezervního fondu na 20 % z čistého zisku, ne však více než 10 ze základního kapitálu. Ročně pak musí akciovka doplnit tento fond o 5 % z čistého zisku a to až do výše stanovené ve stanovách, která nesmí být nižší než 20 % základního kapitálu.

Orgány společnosti

Ustanovující valná hromada musí být svolána do 60 dnů ode dne skončení upisování akcií. Ta rozhoduje o založení společnosti, chválí stanovy a zvolí orgány společnosti. Uskutečnění ustanovující valné hromady je nezbytné ověřit notářským zápisem.
V české republice je tradiční tzv. dualistický systém vnitřní struktury a.s., kde se zřizuje představenstvo jako statutární orgán a dozorčí rada jako kontrolní orgán. Zákon ale umožňuje i monistický systém, kdy za společnost jedná statutární ředitel, kterého doplňuje správní rada (kontrolně-řídící orgán).
Orgány akciové společnosti zpravidla jsou:

1. Valná hromada (vrcholný orgán)
   
2. Představenstvo (řídící orgán)
   
3. Dozorčí rada (kontrolní orgán)

1. Valná hromada

Valná hromada je shromáždění akcionářů dané společnosti. Jedná se o nejvyšší orgán společnosti. Počet hlasů jednotlivých akcionářů odpovídá počtu vlastněných akcií.
Mezi pole působnosti valné hromady patří hlavně:

• Změnit stanovy společnosti
  
• Rozhodnout o navýšení nebo snížení základního kapitálu anebo vydání dluhopisů
  
• Zvolení a odvolání členů představenstva, pokud není ve stanovách společnosti určeno, že jsou odvoláváni a voleni dozorčí radou
  
• Volba a odvolání členů dozorčí rady
  
• Schválení roční účetní uzávěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku a stanovení odměn funkcionářů společnosti

K rozhodnutí o změně stanov, zvýšení nebo snížení základního kapitálu a zrušení společnosti je potřeba alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů. Z valné hromady musí být pořízen notářský zápis, který dokazuje proběhnutí dané skutečnosti. Za jeho pořízení zodpovídají členové dozorčí rady a musí se tak uskutečnit do 30 dnů od ukončení dané valné hromady. Právem každého akcionáře je požadovat kopii zápisu nebo jeho části.

2. Představenstvo

Představenstvo je řídící orgán akciové společnosti. Jedná se o statutární orgán, jehož členy volí valná hromada ze svých členů na dobu určenou ve stanovách (avšak ne déle než 5 let).
Členové představenstva jednají jménem společnosti. Tyto osoby musí být zapsány v obchodním rejstříku a může se jednat pouze o fyzické osoby. Představenstvo musí mít nejméně 3 členy, kteří si ještě navíc zvolí svého předsedu.

Členové představenstva nemohou:

• Uzavírat obchod vlastním jménem nebo na vlastní účet
  
• Obstarat nebo zprostředkovat pro jiné osoby obchody společnosti
  
• Účastnit se podnikání jiné firmy jako ovládající osoba jiné osoby nebo jako společník s neomezeným ručením
  
• Provádět činnost statutárního orgánu u jiné společnosti s podobným předmětem podnikání
  
  

3. Dozorčí rada

Povinností každé akciové společnosti je zřídit si dozorčí radu, která zastává funkci kontrolního orgánu. Především má dohlížet na činnost představenstva. Její členové mohou nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti.
Rovněž musí mít minimálně 3 členy (pouze fyzické osoby), avšak zde 2/3 členů volí valná hromada a zbylou 1/3 zaměstnanci společnosti (pokud má společnost více jak 50 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru).

Akcie

Akcie je prostředek, kterým a.s. získává své zdroje k podnikání. Tento cenný papír dává akcionáři právo podílet se na zisku (tj. výplata dividend – výnosů z akcií, podíl na likvidačním zůstatku apod.) a také právo podílet se na řízení společnosti (tj. právo hlasovat na valné hromadě).
Akcie lze obchodovat na burze cenných papírů. Každá akcie má svou nominální hodnotu (ta, za kterou se vydává a je napsána na akcii) a tržní hodnotu (ta se liší od nominální a závisí na vztahu nabídky a poptávky po akciích na trhu). Poptávka po akciích bývá ovlivněna především výší zisku a celkovou prosperitou či image akciové společnosti.
Výnos z akcie se nazývá dividend. Je to část zisku připadající na jednu akcii. Výhodnost koupě akcie se nejčastěji hodnotí podle tzv. výnosnosti akcie. Tu lze snadno spočítat podle následujícího vzorečku (v procentech):
          (výše dividenda/tržní cena akcie) x 100
Akcie musí obsahovat:

• Obchodní jméno společnosti
  
• Sídlo společnosti
  
• Jmenovitou hodnotu
  
• Číselné označení akcie
  
• Označení zda se jedná o akcii na majitele nebo na jméno
  
• Výši základního kapitálu a počet akcií v době jejího vydání
  
• Datum vydání
  
• Podpisy dvou členů představenstva k tomu oprávněných
  
  

Druhy akcií dle vlastníka
1. Na jméno
Tyto akcie se převádí tzv. rubopisem. Každá změna akcionáře musí být zapsána i v přesném jmenném seznamu akcionářů, který si vede každá akciová společnost.
2. Na majitele
Vlastník akcie je ten, kdo „drží“ daný cenný papír a převoditelná je tak i pouhým předáním do ruky jiné osoby.

Další druhy akcií
1. Zaměstnanecké akcie
Tyto akcie na jméno jsou prodávány zaměstnancům společnosti za cenově výhodnějších podmínek. Lze takto činit maximálně do 5 % základního kapitálu. S těmito akciemi se však obvykle pojí omezené hlasovací právo na valné hromadě aj.
2. Prioritní akcie
Akcie prioritní mají svou výhodu v právu na přednostní výplatu dividend. Existuje vícero druhů prioritních akcií.
3. Kmenové akcie
Majitelé kmenových akcií se dočkají výplaty dividend až po prioritních akcionářích, avšak stále mají své právo hlasovat na valné hromadě. Výše jejich dividend je závislá na vkladu a zisku, kterého společnost v daném období dosahuje.