Daň z přidané hodnoty
Dne 1. května roku 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a s tímto vstupem se velmi úzce pojí i začátek platnosti zákona o dani z přidané hodnoty. Tímto zákonem mělo dojít ke slučitelnosti jednotlivé právní úpravy pro uplatňování zmíněné daně v ČR s předpisy, které jsou platné právě v Evropské unii. Daň z přidané hodnoty, ve zkratce DPH, které takto známe všichni, je ve své podstatě nepřímá daň, která je univerzální a která zatěžuje konečného spotřebitele. Tato daň se až na jisté zákonem stanovené výjimky promítá v cenách všech služeb, které si jen umíme představit a také v cenách veškerého zboží. Odvádí jí jak podnikatelské subjekty, tak i fyzické či právnické osoby, které provádějí jakákoliv zdanitelná plnění v dodávání služeb či zboží v rámci svého podnikatelského působení. Konečný výkon je DPH posléze zatížen pouze jednou. V případě účtování o DPH postupujeme tak, že na vrub účtu 343 (DPH), který můžeme analyticky rozčlenit, dle potřeb konkrétního účetnictví, účtujeme možnost takzvaného nároku na odpočet daně a to u přijatých zdanitelných plnění, naopak ve prospěch účtu zachycujeme povinnost přiznat svou daň a tu posléze odvést konkrétnímu finančnímu úřadu.
Jak účet 343 funguje v praxi?
Pro lepší pochopení principu nárokování daně z přidané hodnoty a také povinnosti daň odvést, je účet 343 zachycen v následujícím schématu.
| Strana Má Dáti | Strana Dal |
| Možnost nároku na odpočet daně | Povinnost subjektu daň přiznat |
| Daň na vstupu | Daň na výstupu |
| Pohledávka z nepřímé daně (DPH) | Dluh z nepřímé daně (DPH) |
Stačí tedy jednoduše pochopit princip DPH a to tak, že v případě, kdy se DPH objeví na vstupu a je větší než DPH na výstupu, vznikne dané účetní jednotce, respektive subjektu, který vykonává samostatně výdělečnou činnost, takzvaný nadměrný odpočet, tedy částka daně, o kterou požádá finanční úřad a ta mu celou částku daně vyplatí. V případě, kdy je ovšem daň a vstupu menší než daň na výstupu, vzniká účetní jednotce takzvaná povinnost odvést daň příslušnému finančnímu úřadu a to v celé své výši.
Kdo je osobou povinnou k dani?
Jak již bylo řečeno v úvodu, DPH platíme naprosto všichni bez rozdílu a to každý den při uskutečňování našich nákupů či při čerpání různých služeb. Kdo ale patří mezi osoby, které jsou k dani povinné?
- fyzická osoba, která samostatně uskutečňuje jakoukoliv ekonomickou činnost
- právnická osoba, která rovněž samostatně uskutečňuje jakoukoliv ekonomickou činnost
- právnická osoba, která sice nebyla založena za účelem podnikání, nýbrž uskutečňuje jakoukoliv ekonomickou činnost
- stát, obce, organizační složky státu, kraje, dobrovolné svazky obcí a také hlavní město Praha a naprosto všechny městské části v Praze
Na paměti ovšem mějte, že osobou povinnou k dani nemusí být pouze osoba z tuzemska, ba naopak se může jednat i o osobu pocházející z jiného členského státu či se může jednat o osobu ze třetí země. Není přitom podstatné, zda má sídlo či trvalý pobyt v tuzemsku či nikoliv.
Chcete začít podnikat? Registrace k DPH vás nemine!
Máte v plánu začít podnikat? Již dlouhou dobu máte v hlavě jasnou vizi o tom, v jakém oboru byste chtěli své služby či zboží nabízet? V tom případě vás jistě bude zajímat, kdy se budete muset registrovat k DPH, jakožto plátce. Podmínky jsou jasně stanoveny zákonem a vesměs vás registrace k DPH nemine, podmínkou, kdy se totiž stáváte povinným plátcem DPH je překročení obratu ve výši 1. milionu Kč a to za 12 či méně kalendářních měsíců, které po sobě následují. Rovněž se ale plátcem můžeme stát tehdy, převezmeme-li podnikání po zemřelé osobě, která byla plátcem DPH či v případě, kdy majetku nabudeme privatizací či prodejem. Existují ale i méně časté případy, které nás rovněž od registrace k DPH neušetří. Všechny jsou uvedeny v zákoně 6a až 6e zákona o DPH. Pro registraci k DPH se ovšem můžeme rovněž rozhodnout naprosto sami a čistě dobrovolně, i tato možnost je nasnadě. Přihlášku k registraci je posléze nutné podat do 15 dnů od skončení daného kalendářního měsíce, ve kterém byl překročen stanovený obrat 1. milionu Kč. Při dobrovolném rozhodnutí je možné přihlášku podat naprosto kdykoliv.
Jaké jsou sazby daně?
Dle naší právní úpravy jsou sazby daně aktuálně v roce 2018 celkem tři. A sice se jedná o základní sazbu, první sníženou sazbu a druhou sníženou sazbu.
- Základní sazba činí 21% DPH – s touto sazbou se setkáváme téměř u veškerého zboží a služeb, které nám jsou k dispozici.
- První snížená sazba činí 15% DPH – s touto sazbou se setkáváme tehdy, nakupujeme-li určité druhy potravin, či v případě, platíme-li elektřinu či vodné. Dále se s touto sazbou můžeme setkat u ubytovacích služeb, stravovacích služeb, služeb různých fitness a posiloven a mnoho dalšího.
- Druhá snížená sazba činí 10% DPH – s touto sazbou se setkáme tehdy, budeme-li platit za tisk, knihy či například za počáteční a pokračovací kojeneckou výživu.
Kontrolní hlášení je další povinností podnikatelů
K 1. 1. 2016 byla přijata povinnost, která mnohým podnikatelům uštědřila několik vrásek na čele. Zmíněnou povinností bylo zavedení takzvaného Kontrolního hlášení, tedy tiskopisu, který má povinnost každý podnikatel, který je osobou povinnou k dani, podat příslušnému finančnímu úřadu a to vždy do 25. dne daného měsíce a to bez výjimky. V opačném případě by daného podnikatele čekala tučná pokuta a celá řada nepříjemností, kterým je třeba se rozhodně vyvarovat. Podstatou tohoto Kontrolního hlášení bylo dle slov Ministerstva financí, zejména zprůhlednění hospodaření jednotlivých daňových subjektů a s tím související častější kontrola jednotlivých subjektů v jejich hospodářské činnosti. Mnohé podnikatele samozřejmě napadlo, nač každý měsíc podávat Kontrolní hlášení, když má finanční úřad nad našimi pohyby kontrolu každé čtvrtletí v podobě daňového přiznání. Bohužel, byla i nad míru nevole ze strany podnikatelských subjektů, přijata další povinnost zatěžující zejména podnikatele a jejich pracovníky na pozicích účetních. Kdo je tedy povinen podat kontrolní hlášení a v jaké podobě?
Kontrolní hlášení podává každý daňový subjekt, který je plátcem DPH. Pokud plátcem DPH subjekt není či má přiděleno pouze IČO, kontrolní hlášení nepodává. Kontrolní hlášení se tedy podává do 25. dne každého kalendářního měsíce vždy po skončení zdaňovacího období. V Kontrolním hlášení jsou uvedena do detailu veškerá uskutečněná i přijatá zdanitelná plnění a finanční úřad má tak jasný pohled na vaše měsíční pohyby v účetnictví. Finanční úřad Kontrolní hlášení přijímá pouze v elektronické formě, tudíž pokud patříte mezi větší firmu, vytvoří vám toto hlášení účetní software a vy ho posléze v jeho XML podobě odešlete za pomoci portálu finanční správy příslušenému finančnímu úřadu. V případě, kdy ovšem patříte mezi menší podnikatele, můžete využít online daňového portálu EPO a vše on-line vyplnit přímo na tomto místě. Stejně tak se tímto způsobem vyplňuje každé čtvrtletí i daňové přiznání, které je rovněž nutné podat vždy do 25. dne daného kalendářního měsíce.
Vyskytla se chyba? Vše napraví opravné či dodatečné hlášení
Pokud se ve vašem kontrolním hlášení vyskytla chyba, není důvod začít panikařit, jelikož se dá velmi snadno opravit. Stačí, když v momentě, kdy na chybu narazíte, podáte buď opravné či dodatečné kontrolní hlášení. Opravné hlášení budete podávat tehdy, nevypršela-li ještě lhůta pro podání řádného Kontrolního hlášení a dodatečné budete podávat tehdy, je-li již po lhůtě pro podání řádného hlášení a vy jste na chybu přišli až nyní. Díky tomu tak předejdete zbytečným problémům s finančním úřadem.