Daňové odpisy a jejich využití v praxi

Každý podnikatel bez výjimky, potřebuje pro své podnikání disponovat jistým majetkem. Tento majetek je tak třeba rovněž i nějakým způsobem potřeba promítnout v účetnictví dané společnosti či dokonce v daňovém přiznání k dani z příjmu. Jakým způsobem ale tento majetek budeme ve své ekonomické činnosti promítat? Odpověď zní, že velmi jednoduše a to za pomoci účetních a především daňových odpisů. Odpisy našeho majetku, kterým disponujeme ve firmě tak představují poměrnou část pořizovací ceny daného majetku. O této poměrné části posléze účtujeme v účetnictví a jedná se tak o účetní odpisy anebo je možné je uplatnit rovněž v daňovém přiznání k dani příjmu, přičemž v tomto případě hovoříme o odpisech daňových, respektive daňově uznatelných.

Účetní vs. daňové odpisy

Abychom mohli princip odpisů lépe pochopit, je třeba si vyjasnit, jaký je rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy.

Účetní odpisy

Účetní odpisy vyjadřují v podstatě opotřebení daného majetku v průběhu jeho používání. Každý majetek je za svůj život vystaven velkému množství vlivů, které na něj mají negativní vliv a právě tyto důsledky, které se na našem firemním majetku promítnou, lze za pomoci účetních odpisů zachytit do našeho účetnictví. Jedná se o takzvané předpokládané opotřebení daného majetku a to jak opotřebení fyzického, tedy jistého mechanického poškození, morálního, což znamená, že majetek vlivem technologií takzvaně stárne, vezměme si v potaz třeba takový počítač, který je již starý kupříkladu 15 let a rozhodně neubude za patnáct dalších let stačit novým technologiím, které vstupují na trh a fakt, že vypadá, jako nový mu v tomto případě příliš nepomůže. Dále se může jednat o opotřebení vlivem času, který se na každém majetku dříve nebo později rovněž významně podepíše. Aby tak byl na základě účetnictví, které má ze zákona podávat poctivý a věrný obraz skutečnosti, stanoven určitý odpisový plán, který by tyto účetní odpisy zachytil, je v plné kompetenci dané účetní jednotky, aby si sama zvolila způsob, jakým bude účetní odpisy zachycovat a na základě toho vytvořila adekvátní odpisový plán. Toto platí ale pouze u účetních odpisů. Jaké metody tedy k výpočtu těchto odpisů používáme v praxi?

• Časové odpisy – odepisování majetku na základě času

PŘÍKLAD

1. listopadu roku 2016 jsme pořídili nový vůz, v celkové hodnotě 300.000 Kč, který jsme tentýž měsíc zařadili do užívání. Dle odpisového plánu stanoveného účetní jednotkou, budeme automobil odepisovat po dobu třiceti měsíců. Výpočet časových odpisů tak bude následující:

Je však jasné, že ve výpočtu nemusíme vždy, tedy každý měsíc udávat stejnou částku odpisu. Například u stroje, který pořídíme jako nový, můžeme zpočátku, kdy je u něj patrné menší opotřebování než na konci jeho životnosti, stanovit odpisový plán na základě této skutečnosti. Můžeme tak kupříkladu prvních 24 měsíců odepisovat méně a v posledních měsících životnosti zase více. 

• Výkonové odpisy – tyto odpisy se stanovují na základě odvedené práce. Respektive si pod tím můžeme představit určité množství výrobků vyrobených na stroji či počet ujetých kilometrů anebo například i odpracovanou dobu stroje.

Daňové odpisy

Nyní se tak dostáváme ke zmíněným daňovým odpisům, které jsou oproti těm účetním v lecčem odlišné. Do účetnictví dané firmy totiž vstupují pouze odpisy, které nazýváme účetními, ty tak ovlivňují účetní výsledek hospodaření dané firmy. Přičemž odpisy daňové slouží především k účelu zjištění daňového základu a neúčtujeme tak o nich. Když tedy stanovujeme výši účetních odpisů hmotného majetku, nemusíme vycházet z doby odpisování ani z odpisových sazeb, které jsou závazné pouze pro zmíněné daňové odpisy. Daňové odpisy navíc nezobrazují skutečné opotřebení daného majetku, jedná se v tomto případě o maximální částku odpisů, která je přípustná pro účely stanovení takzvaného daňového základu.

U daňových odpisů si tak potažmo můžeme určitou část pořizovacích nákladů z hmotného či nehmotného majetku, uplatnit jako daňově uznatelný náklad a to vždy za příslušné zdaňovací období. Daňové odpisy upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“).

Daňové odpisy hmotného majetku

Nejčastěji se ve firmě setkáváme s odepisováním hmotného majetku, který do nákladu nemůžeme vložit ihned, nýbrž postupně a to právě formou daňových odpisů. Nejčastěji se jedná o:

• Budovy, nebytové prostory, domy
• Samostatné movité věci a soubory movitých věcí – vstupní cena majetku musí být v tomto případě vyšší jak 40.000 Kč.
• Stavby
• Dospělá zvířata
• Pěstitelské celky trvalých porostů – plodit v tomto případě musí déle než tři roky
• Technické zhodnocení

Daňové odpisy se vždy zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Dále je hmotnému majetku vždy přiřazena určitá odpisová skupina, která určuje minimální počet let odepisování. Celkem zákon udává 6 odpisových skupin s maximální dobou odepisování 50 let. Stanovená doba odepisování je minimální, odepisovat totiž můžeme i déle, pokud se tak rozhodneme, není tak třeba striktně dodržovat minimální počet let stanovený v odpisových skupinách.

Rovnoměrné a zrychlené odepisování

Stejně, jako tomu bylo u účetních odpisů i v tomto případě se setkáváme s různými možnostmi odepisování, a sice s odepisováním rovnoměrným a zrychleným. Rozdíl je zejména v tom, že při rovnoměrném odepisování je vždy jednotlivým odpisovým skupinám přiřazena maximální odpisová sazba a u zrychleného odepisování se jedná o přiřazení určitého koeficientu potřebného k výpočtu odpisů.

Daňové odpisy nehmotného majetku

V praxi je samozřejmě možné odepisovat i nehmotný majetek, který má firma k dispozici. V tomto případě se jedná zejména o:

• Zřizovací výdaje
• Software
• Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
• Ocenitelná práva

U nehmotného majetku ovšem platí, že musel být buď nabyt úplatně, tím se rozumí například vkladem společníka či darováním anebo zděděním. Dále v případě, že byl vytvořen vlastní činností a to za účelem obchodování anebo byla jeho vstupní cena vyšší jak 60.000 Kč a doba jeho použitelnosti vyšší jak jeden rok. Odpisy nehmotného majetku se posléze stanovují s přesností na měsíce.

Význam daňových odpisů je tak pro každou společnost velmi důležitý. Dlouhodobý majetek, který je totiž ve firmě používán déle jak jeden rok, se dané firmě podílí rovněž i na tvorbě výnosů. Náklady, které na jeho pořízení podnikatel vynaložil, si kromě jiného nemůže do nákladů zahrnout jednorázově, nýbrž tak musí činit postupně a to v jednotlivých letech životnosti daného majetku. A právě k tomuto zahrnování majetku do nákladů slouží zmíněné odpisy, které vyjadřují snížení hodnoty vlivem jakéhokoliv opotřebení. Tento princip je velmi důmyslně propracován a každý podnikatel jistě jeho výhody v plném svém rozsahu velmi rád využije.