Devizový trh

Abychom devizový trh (měnový trh, forex) pochopili lépe a snáze, připomeňme si jeho opak valutový trh. Na valutovém trhu se obchoduje s hotovostí. Typickým příkladem valutového trhu je obyčejná směnárna. Směnit peníze (měny) si zde může kdokoliv.

Devizový trh je naproti tomu bezhotovostní způsob obchodování, na kterém se nakupují a prodávají různé světové měny, jejichž cenu určuje aktuální poptávka a nabídka. Ta se přirozeně neustále mění a ovlivňují ji nejrůznější faktory včetně hospodářské a politické situace.

Devizový trh je největší trh, na kterém se obchoduje bez časového omezení 24 hodin denně 7 dní v týdnu 365 dní v roce. Díky internetu a možnosti online obchodování je devizový trh navíc dostupný komukoliv. Pro představu denně se na devizovém trhu uskuteční obchody o objemu kolem 3 biliónů dolarů. To je až patnáctinásobně více než na běžných akciových trzích.

Jedná se o decentralizovaný trh, který není ovládán ze žádného místa, jako je tomu u akciových trhů (Burza cenných papírů Praha, New York Stock Exchange atd.). Obchoduje se odkudkoliv prostřednictvím faxu, telefonu a počítače. Charakter devizového trhu je označován jako mimoburzovní trh OTC (tzn. over the counter).

To samozřejmě není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Na devizovém trhu obchodují miliony lidí z celého světa a všichni touží a snaží se vydělat co nejvíce. Ne každému se to ale daří. Odhadnout vývoj je náročné a vyžaduje spousty informací, které se týkají všeho, co může ovlivnit kurz měny. Dobrý obchodník musí neustále získávat informace a pracovat s nimi. Devizový trh například ovlivňují banky, finanční firmy, velké obchodní firmy, ale pády bank, finanční krize, bankroty, recese, politické problémy apod.

Zkušení devizových obchodníci potvrzují, že ani dlouholeté zkušenosti nedokáží zabránit překvapením. I ten nejlepší obchodník se ve svém odhadu může nepříjemně zmýlit. Začínající obchodník by se proto měl nejprve snažit zorientovat na trhu, čerpat informace a učit se s nimi pracovat. Zaměřit by se přitom měl na měnový pár, který jej zajímá nejvíce (např. CZK/EUR).

Dobrý obchodník se musí naučit rozlišovat zdroje s krátkodobým (roční výsledky velkých firem) a na dlouhodobým vlivem (světová finanční krize) na zdroje skutečné a na fámy, které se pouze mihnou devizovým trhem. Je potřeba číst nejen data a fakta, ale také komentáře, názory a reakce trhu na dané téma. Není neobvyklé, že z původně špatné zprávy po ránu, se večer vyklube zpráva dobrá.

Kromě toho je potřeba sledovat významná data, kdy se zveřejňují významná ekonomická data a události. Ty jsou většinou dostupné na internetu. Jedná se makroekonomické údaje jednotlivých zemí, zasedání centrálních bank, setkání zemí G7, proslovy centrálních bankéřů atd.

Každá měna má svá specifika. Jinak se obchoduje v případě eura, jinak u amerického, australského či novozélandského dolaru. Jednotlivé měny mají vlastní fundamentální základ, na základě kterého kurz klesá či naopak roste. Hlavním faktorem, který určuje vývoj měnových kurzů, jsou úrokové sazby. Mezi další významná kritéria, která ovlivňují výši úrokové sazby a měnových kurzů, patří geopolitická situace, volby, údaje o zaměstnanosti apod. Dobrý obchodník dokáže z dostupných informací odvodit, jakým směrem se bude kurz s největší pravděpodobností vyvíjet.

Významnou roli samozřejmě hraje očekávání a realita. Na straně jedné tu máme očekávání obchodní, na straně druhu skutečný stav. Ne vždy se stane to, co se všeobecně očekává. Pokud se skutečnost vyvíjí dle očekávání, reakce trhu jsou minimální. Prostě se vše děje, tak jak má. V opačném případě mohou být reakce trhu prudké a výsledkem jsou větší výkyvy. Po prvotní reakci se většinou situace uklidní a stav se vrátí k normálů. Těchto stavů využívají zejména investoři - spekulanti.