Diskontní sazba

S pojmem diskontní sazba se setkáváme nejen ve sféře makroekonomie, ale i v podnikové sféře. Její význam ani užití v obou těchto oblastech však nelze zaměňovat. Tento článek se zaměří na diskontní sazbu především v podnikové oblasti, ale pro úplnost nezůstane opomenuta ani diskontní sazba, kterou používá centrální banka ve vztahu k obchodním bankám.

Diskontní sazba České národní banky

Jeden z nástrojů měnové autority (u většiny států centrální banky) mohou být diskontní operace. Tj. možnost poskytovat komerčním bankám úvěry. Tím se mění rezervy bank, a tedy i objem peněz, které mohou půjčovat soukromým subjektům, podnikatelům, firmám a lidem apod.

Ovlivňováním výše diskontní sazby působí na peněžní bází v ekonomice a tím se pak ovlivňuje množství peněz v ekonomice. Nastavením diskontní sazby tak lez ovlivňovat zájem bank o peněžní prostředky centrální banky a následně úvěrovou činnost bank vůči ostatním subjektům v ekonomice.

Tento nástroj patří mezi takzvané nepřímé nástroje centrálních bank. V první polovině 20. století byla úroková míra (diskontní sazba), za kterou mohou komerční banky získat od centrální banky úvěr, hojně využívána jako elementární úroková sazba, za níž si mohly obchodní banky půjčovat peníze od centrální banky. 

Diskontní sazba a hospodářský cyklus

Zvýšení diskontní sazby má za následek zdražení peněz. Tím je snížena ochota bank si půjčovat a zároveň ochota peníze nabízet soukromým subjektům na trhu. V takovém případě se jedná o tzv. restriktivní měnovou politiku. Ptáte se, kdy by mohla mít vláda zájem na tom utlumovat ekonomiku a tím zpomalovat její vývoj, popř. brzdit růst např. HDP?

Cílem vlády (a vedlejším cílem i ČNB) je stabilizovat hospodářský vývoj. Ten však není přímočarý, ale cyklicky se pohybuje okolo svého dlouhodobého průměru. Ideální je, aby tyto opakované výkyvy byly co nejmenší, neboť stabilní prostředí stimuluje investování, a tím se dosahuje dlouhodobého ekonomického růstu. V případě, že se ekonomika odrazila ode dna, vyplatí se vládě ubrat prostředky, aby následný vzrůst nebyl tak velký, neboť čím vyšší skok, tím následuje hlubší pád.

Naopak při počátku ekonomické recese by vláda měla stimulovat agregátní poptávku, popř. provádět expanzivní měnovou politiku, aby pomohla minimalizovat pokles ekonomiky a urychlit její odražení se ode dna. 

Česká národní banka ovlivňuje měnovou bázi pouze zprostředkovaně

Dnes se ale změna diskontní sazby považuje především za signál měnové politiky a diskontní operace v původním smyslu rozhodně nepředstavují klíčový nástroj při dosahování cílů měnové politiky.

Význam této sazby spočívá zejména v rámci automatických facilit na mezibankovním sektoru trhu. Zde centrální banka poskytuje možnost bankám uložit si peníze přes noc u ČNB bez zajištění svou přebytečnou likviditou. Tato depozita se úročí diskontní sazbou.

Ta tedy zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. Touto sazbou centrální banka ovlivňuje měnovou bází nepřímo, pouze zprostředkovaně. 

Kde hledat konkrétní výši diskontní sazby?

Pod tímto odkazem naleznete přehledné grafy současné výše i jejího historického vývoje. Naleznete tam graf měsíčních průměrů i přepočtený graf hodnot a meziroční srovnání.

Význam diskontní sazby v investičních analýzách

Nyní se podíváme na diskontní sazbu jako na nástroj přepočítání budoucích toků peněz na současnou hodnotu, tedy nástroj zahrnující faktor času i rizika, demonstrující požadovanou míru výnosnosti.

Celkově tedy diskontní sazba vyjadřuje minimální požadovanou míru návratnosti, v podstatě úrokovou míru, z investovaného kapitálu odvozenou od nákladů na příslušný kapitál. Ty jsou dány oportunními náklady (náklady obětované příležitosti).

Tuto výši je třeba stanovit např. pro potřeby dynamických metod hodnocení investic a při oceňování nejen podniku (nemovitostí, strojů, softwaru…) výnosovou metodou. 

Jak se stanovuje diskontní sazba?

Základní faktory, které ovlivňují její výši, jsou návratnost kapitálu, náklady obětované příležitosti, riziko a inflace. K zohlednění rizika dojde buď v rámci diskontní sazby nebo úpravou cash flow (peněžních toků) pomocí koeficientů rizika nebo tvorbou scénářů v rámci analýzy rizik.

S ohledem na vývoj inflace (cenové hladiny) je nutné používat jednotná data. Konkrétně např. pokud použijeme nominální hodnoty peněžních toků (kdy při odhadování budoucích příjmů a výdajů nezohledňujeme vývoj cen), pak stejně tak musíme upravit i diskontní sazbu, kde výpočet nominální diskontní sazby prezentuje následující rovnice:

RN = (1 + RR) * (1 + IE) – 1

kde:
  • RN je nominální disk. sazba
  • RR je reálná disk. sazba
  • IE je inflační koeficient (obvykle roční míra inflace)

Diskontní sazba u vlastního kapitálu 

Pokud firma investuje vlastní kapitál, sazba se stanovuje jako požadovaná výnosnost vlastního kapitálu. Některé podniky mají interně stanovenou hodnotu bez složitých výpočtů. Často pak na základě zkušeností s jinými projekty pomocí míry obvyklé v odvětví nebo jako podíl dividend na akcii.

Jednoduchý způsob, jak odhadnout diskontní sazbu, je využít poznatku, že náklady na vlastní kapitál jsou ze své povahy vyšší než náklady na cizí kapitál. U cizího se k reálným nákladům na kapitál připočítá i riziková přirážka pro vlastníka. 
Sofistikovaný model pro ocenění podniku je model CAPM (capital asset pricing model). Ten rozděluje rizika na systematické (tržní) a vážící se na konkrétní podnik.

Náklady vlastního kapitálu vycházejí ze vztahu:

Re = Rf + B * (Rm – Rf)

kde:
  • Rf je bezriziková výnosnost, v praxi např. sazby dlouhodobých státních dluhopisů
  • B je systematické tržní riziko, které zachycuje odchylky akcie dané firmy oproti celkovému tržnímu vývoji. Lze jej spočítat dle historického vývoje výnosů akcií oceňovaného podniku a výnosů akcií celého trhu. V praxi tato data nebývají k dispozici, a proto se stanovují odhadem na základě podobných podniků.
  • (Rm – Rf) je riziková přirážka, tedy rozdíl mezi očekávanou výnosností celého trhu a bezrizikové míry

Někdy se dále vzorec upravuje i o specifické riziko daného podniku (pokud není zohledněno v rámci B (systematickém tržním riziku). Lze jej počítat analogickou metodou v rámci odvětví, ve kterém firma působí, bez ohledu na odlišnosti podniku.

Další metodou, kterou používá například Ministerstvo průmyslu a obchodu, může být metoda stavebnicová. Při ní jsou k základní složce bezrizikového výnosu připočítány ještě další přirážky, které mají vyjádřit určitý aspekt rizika. Jsou to přirážky související s velikostí podniku, jeho finanční výkonností, stabilitou nebo ohrožením, likviditou podniku atd. Je asi patrné, že metodu je vhodné volit s ohledem na potřeby podniku a účely analýzy. 

Diskontní sazba pro cizí kapitál

Zde je situace o dost jednodušší, neboť diskontní sazbu lze stanovit dle nákladů cizího kapitálu (úrokové míry).

Diskontní sazba u kombinovaného kapitálu

Nyní je potřeba zahrnout jak vlastní kapitál, tak cizí zdroje. K tomu se používají průměrné vážené náklady na kapitál (WACC – weighted average costs of capital). Je potřeba dát si pozor na duplicitní zohlednění cizích nákladů, a proto se v případě zahrnutí celkového cash flow diskontuje už jen sazbou vlastního kapitálu.

Vzorec pro výpočet vypadá následovně:

WACC = rd (1 – t) D / T + re E / T

kde:
  • rd je úroková sazba za poskytnutý cizí kapitál 
  • t je sazba daně z příjmu
  • D je tržní hodnota úročených cizích zdrojů (D – debt), bankovní úvěry, obligace, leasing atd.
  • re jsou náklady vlastního kapitálu
  • E je tržní hodnota vlastního kapitálu (E = equity)
  • T je celková bilanční suma, T = E + D.

Diskontní sazba – strukturální fondy

Pro potřeby čerpání dotací ze Strukturálních fondů Evropské unie v zájmu zajištění srovnatelnosti projektů je poskytovatelem dotace stanovena diskontní sazba, který pro mnoho větších projektů požaduje sestavení finanční i ekonomické analýzy projektu. Ta má zajistit jeho přínosy a předejít újmám.

Mezi hlavní hodnotící kritéria přijatelnosti investice náleží čistá současná hodnota (NPV – net present value), která se vypočítává právě diskontováním peněžních toků generovaných za dobu životnosti projektu. Tuto sazbu najdete v metodických příručkách pro žadatele dotací, kde může být zvlášť stanovená diskontní sazba pro finanční a zvlášť pro ekonomickou analýzu.