Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce se řadí mezi nejoblíbenější pracovně právní vztahy v oblasti příležitostných pracovních poměrů, a to nejen u studentů či důchodců. Díky nižšímu zdanění a také o poznání snazší administrativní zátěži, je tento smluvní vztah vítán nejen u zaměstnanců, nýbrž také u zaměstnavatelů.

Dohoda o provedení práce je doslova a do písmene smluvní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který musí být jako všechny ostatní smluvní vztahy písemný a rovněž musí být zpečetěn podpisem těchto dohod. Rozsah práce, pro který se daná dohoda o provedení práce bude uzavírat, nesmí na základě zákona 75 zákoníku práce být větší než 300 hodin v jednom kalendářním roce.

Pro samotný odvod zdravotního a sociálního pojištění poté platí v případě dohody o provedení práce velmi jednoduché pravidlo, které zní, že do výdělku, který nepřesáhne 10.000 Kč za daný kalendářní měsíc, nebudou zaměstnanci odvedeny odvody pro zdravotní a sociální pojištění. To platí jak pro zaměstnance, tak také pro zaměstnavatele. Pro samotný výpočet daně z příjmu je tedy zejména důležitý fakt, zda zaměstnanec u svého zaměstnavatele, u kterého pracuje na dohodu o provedení práce podepsal či nepodepsal takzvané růžové prohlášení poplatníka k dani a zda tedy uplatňuje právě u daného zaměstnavatele svou základní slevu, kterou je sleva na poplatníka ve výši 2.070 Kč.

Náležitosti dohody o provedení práce:
  • · Vymezení zaměstnavatele a zaměstnance
  • · Vymezení pracovního úkolu
  • · Sjednaná odměna za provedení pracovního úkolu
  • · Pracovní doba
  • · Rozsah práce
Každá pracovní smlouva, tedy rovněž i dohoda o provedení práce musí mít svou písemnou formu. U dohody o provedení práce neexistuje zkušební doba. Dohodu o provedení práce lze zrušit pouze a jen písemnou formou.

Jak je to se sociálním pojištěním?

Sociální a ani zdravotní pojištění neplatí zaměstnavatel ani samotný zaměstnanec v případě, kdy zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce a jeho výdělek za daný měsíc nepřesáhl částku 10.000 Kč. To v praxi znamená, že pokud hrubá mzda zaměstnance bude 10.001 Kč za daný měsíc, již bude potřeba odvést sociální a také zdravotní pojištění a to dle obvyklých pravidel.

V případě, kdy měsíční příjem bude do zmíněných 10.000 Kč a to včetně, daný pojištěnec pro účely samotného zdravotního pojištění nebude považován za klasického zaměstnance. V momentě, kdy ovšem nezačne vykonávat ještě nějaké další zaměstnání či samostatně výdělečnou činnost a nebude za něj plátcem stát, jako je tomu například u studentů či maminek na rodičovské dovolené, bude si muset své pojistné na zdravotním pojištění hradit sám, a to jako osoba, která nemá žádné zdanitelné příjmy. Pro tyto osoby, tedy osoby bez zdanitelných příjmů, je pro rok 2020 stanoveno pojistné ve výši 1.971 Kč.

Zdanění příjmu z dohody o provedení práce

Pokud budeme hovořit o zdaňování dohod o provedení práce, bude významnou roli v tomto případě hrát zejména výše měsíční odměny a také to, zda má zaměstnanec u zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani, tedy takzvané růžové prohlášení. Velmi důležitá je v tomto případě zejména hranice 10.000 Kč měsíčního výdělku.

Tato hranice totiž určuje, kolik vám ve finále stát strhne peněz v rámci svých daní, sociálního a také zdravotního pojištění. Platba samotného zdravotního pojištění rovněž záleží na tom, zda nejste osobou, za kterou aktuálně platí povinné zdravotní pojištění stát. Jak by tedy mohla jednotlivá zdanění příjmu z dohody o provedení práce vypadat?

Pohled na zdanění příjmu 10.000 Kč za měsíc bez podpisu růžového prohlášení

Pokud je vaše odměna z dané dohody o provedení práce ve výši 10.000 Kč za daný měsíc a nepatříte mezi ty, kteří podepíší růžové prohlášení, a to kupříkladu z toho důvodu, že ho máte podepsáno u jiné dohody či dokonce u hlavního pracovního poměru, bude vám tato dohoda o provedení práce zdaněna takzvanou srážkovou daní, která činí 15 %.

Zaměstnavatel vám tuto zmíněnou srážkovou daň strhne rovnou z vašeho příjmu a tím je pro něj otázka jakýchkoliv daňových postupů, vyřešena. Příjem se totiž již nemusí objevovat v daňovém přiznání. Poplatník si tak v tomto ohledu nemůže uplatnit absolutně žádnou slevu na dani, jelikož u zaměstnavatele nemá podepsáno prohlášení k dani. Pokud by se jednalo o odměnu, která by byla do 10.000 Kč měsíčně, bude zapotřebí vyřešit odvod zdravotního a sociálního pojištění. Hrubá mzda se tak bude rovnat základu samotné daně.


Pokud ovšem je pro vás výhodné podat daňové přiznání, můžete svou sraženou daň ve výši 15 % získat zpět, a to i za předpokladu, že jste nepodepsali zmíněné růžové prohlášení. Pokud totiž podáte daňové přiznání, budete moci vždy uplatnit slevy na dani. Rovněž ovšem můžete využít také možnosti svůj příjem u dohody o provedení práce do 10.000 K nikde neuvádět, a tudíž nebudete muset podávat daňové přiznání. V tomto případě si sice ušetříte celou řadu papírování, ovšem zmíněnou daň zpět nedostanete.

Pohled na zdanění příjmu do 10.000 Kč měsíčně a s podpisem růžového prohlášení

Pokud je výše vaší odměny z dohody o provedení práce do 10.000 Kč a k tomu všemu máte u zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani, bude za vás odvedena takzvaná daň zálohová. Tím, že totiž u zaměstnavatele podepíšete prohlášení k dani, můžete si u něj uplatnit slevu na dani, která je v případě základní slevy ve výši 2.070 Kč.

Dále ovšem můžete uplatnit také slevu na studenta, popřípadě na vyživované dítě atd. Pozor si ovšem dávejte na to, že prohlášení k dani můžete mít podepsané pouze u jednoho jediného zaměstnavatele. Sociální a zdravotní pojištění se v tomto případě odvádět nebude. Základem daně se totiž stane takzvaná superhrubá mzda, která se bude rovnat výši vaší hrubé mzdy, a tudíž se odvody neplatí. Celá částka se poté zaokrouhluje pouze na celá sta Kč, a to směrem nahoru. Z dané částky se poté vypočítává daň.

Pohled na zdanění příjmu nad 10.000 Kč měsíčně, a to bez podpisu růžového prohlášení

Pokud je výše vaší měsíční odměny nad hranicí 10.000 Kč, bude se vaše dohoda o provedení práce zdaňovat 15 % zálohovou daní. Poplatník si ovšem v tomto případě uplatnit žádnou slevu nemůže, jelikož nemá u zaměstnavatele podepsané ono magické prohlášení k dani. Tehdy se tedy bude již odvádět zdravotní i sociální pojištění. Zaměstnanec bude hradit 11 % z jeho hrubé mzdy a zaměstnavatel 34 % z výše dané hrubé mzdy. Samotný základ daně se poté vypočte jako 1,34násobek dané hrubé mzdy a tento výsledek se zaokrouhlí rovněž na celá sta Kč směrem nahoru.

V tomto případě si ovšem vždy můžete při samotném podání daňového přiznání uplatnit slevu na poplatníka za příslušné daňové období. Na základě získaných příjmů za celý kalendářní rok poté ve vašem případě může vzniknout nárok na takzvanou daňovou vratku. Daňové přiznání navíc musíte podat v případě, kdy pracujete během jednoho kalendářního roku u vícero zaměstnavatele najednou. Pokud máte pouze jednoho zaměstnavatele, můžete ho o roční zúčtování daně požádat.

Jak získat zaplacenou daň zpět?

Poté, co skončí daňové období, tedy kalendářní rok, máte rovnou tři možnosti, co s daní uděláte, přičemž ta třetí možnost znamená, že neuděláte s daní vůbec nic a vyhnete se tak administrativní zátěži. V tomto případě tak pro vás bude odvedená daň již daní konečnou. Nic se tedy nebude zúčtovávat. Tato volba je logická zejména pro zaměstnavatele, kteří mají vyšší příjmy a není u nich nutné žádat o zmíněné vrácení daně, jelikož jejich odvedená daň bude v součtu s daní, kterou odvedou v jiném zaměstnání o poznání vyšší, než bude celková sleva na jejich dani.

To znamená, že v jednom zaměstnání, kdy budete svou profesi vykonávat na dohodu o provedení práce, nemůže být srážková daň vyšší. Činit může totiž maximálně 12 x 1500 Kč za jeden kalendářní rok. To znamená dvanáct maximálních daňových srážek z částky 10.000 Kč, tedy ve výsledku 18.000 Kč. Mezi další možnosti poté patří takzvané zúčtování daně, kdy si toto zúčtování buď provedete sami anebo o něj požádáte svého zaměstnavatele.

Ten, kdo bude mít nižší příjmy či nebude pracovat po celý rok, což bývá častým případem u studentů, kteří za celý rok nevyužijí celou daňovou slevu, bude moci své zúčtování provést. Je přitom podstatné, aby daňový rezident České republiky, zahrnul do svého daňového přiznání veškeré své příjmy za jednotlivé zdaňovací období, kdy byly příjmy vyplaceny. Daň sražená z těchto příjmů se poté bude započítávat. V tomto případě je tak možné získat další rok svou zaplacenou daň zpět do své kapsy.

Zaměstnanec tedy bude podávat daňové přiznání a díky uplatněným slevám na dani a také nezdanitelným částem základu daně, bude velmi často do daňového přiznání zahrnuto vše, co podlehlo srážkové dani a díky tomu bude výsledek daňového přiznání kladný, tedy vznikne přeplatek na dani. O tento přeplatek poté budete moci přímo na formuláři daňového přiznání požádat finanční úřad, který vám ho vrátí zpět.

Potřebovat budete potvrzení o zdanitelných příjmech

Pokud budete chtít své příjmy, které jsou zdaněny srážkovou daní zahrnout do svého daňového přiznání, budete si muset od svého zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech.

Pokud patříte mezi zaměstnance, kteří podepsali prohlášení k dani, můžete rovněž do 15. února následujícího roku svého zaměstnavatele požádat o zúčtování daně. To lze ovšem uskutečnit pouze v případě, kdy pobíráte mzdu pouze od jednoho anebo od více plátců a to postupně. Pokud ovšem budete mít více zaměstnavatelů najednou, budete si muset zúčtování provést sami, a to v daňovém přiznání. To samé může udělat také zaměstnanec, který může o zúčtování záloh na daň požádat svého zaměstnavatele.

Dodatečné prohlášení k dani

V pracovní oblasti existuje ještě jedna možnost, jak dodatečně podepsat prohlášení k dani. To je možné dodatečně podepsat až do 15. února následujícího kalendářního roku. Podmínkou ovšem je, že poplatník nebude mít za dané zdaňovací období podepsané prohlášení k dani u některého ze svých dalších zaměstnavatelů.

Váš dodatečný podpis tohoto prohlášení ovlivní pouze ty příjmy, které jsou zdaněny srážkovou daní, a to pouze u jednoho, a to u posledního zaměstnavatele. Není totiž možné do ročního zúčtování zahrnout také příjmy od jiných zaměstnavatelů. Toto je možné pouze a jen v rámci daňového přiznání.

Pohled na dohodu o provedení práce s příjmem nad 10.000 Kč a podepsaným růžovým prohlášením

V tomto případě se bude zdaňovat úplně stejným způsobem jako tomu bylo v případě odměny nad 10.000 Kč a s nepodepsaným prohlášením k dani. Rozdíl bude pouze v tom, že poplatník v tomto případě může uplatnit slevy či jiná zvýhodnění na své děti. Pokud bude pracovat během jednoho roku u několika zaměstnavatelů najednou, bude zapotřebí vždy podávat daňové přiznání.
Vždy je zapotřebí mít na paměti, že ze všeho nejdůležitější je měsíční finanční limit, který činí 10.000 Kč za měsíc. Ten rozhoduje o odvodech nejen u zdravotního, nýbrž také u sociálního pojištění, Rovněž je rozhodující také překročení oné hranice 10.000 Kč měsíčně a také podpis prohlášení k dani.

Ukončení dohody o provedení práce

Dohodu o provedení práce je možné standardně ukončit dnem, kdy je ukončena pracovní činnost. Od roku 2015, respektive od října tohoto roku, usnadnila novela zákoníku práce zaměstnavatelům a zaměstnancům ukončit závazek i v průběhu dohody o provedení práce či v průběhu dohody o pracovní činnosti. Dohodu o provedení práce lze zrušit následujícími způsoby:
  • Výpovědí podanou z jakéhokoliv důvodu anebo například bez udání důvodu, a to s 15 denní výpovědní lhůtou. Tato výpovědní lhůta začíná plynout dnem, kdy bude výpověď doručena druhé straně.
  • Okamžitým zrušením, a to jen za předpokladu, že je toto okamžité zrušení sjednáno v pracovní smlouvě.
  • Dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k danému dni
Ve všech zmíněných případech je nutné, aby byla dohoda o provedení práce ukončena písemnou formou. V opačném případě se k ukončení nebude přihlížet.

V každém případě platí, že pokud se rozhodnete pracovat na dohodu o provedení práce s tím, že předem víte, že 10.000 Kč za měsíc si u zaměstnavatele nelze vydělat, bude pro vás vhodné mít vyřešené zdravotní pojištění. To znamená, že musíte být státním pojištěncem, tedy maminkou na rodičovské či mateřské dovolené, studentem či člověkem ve starobním důchodu. Rovněž ovšem můžete mít například ještě další uzavřený pracovní poměr, ze kterého se vám zdravotní pojištění odvádí. V těchto případech totiž nemusíte problém se zdravotním pojištěním vůbec řešit.

Pokud si ovšem vyděláte nad 10.000 Kč, bude nutné pamatovat na to, že až do samotného výdělku ve výši dané minimální mzdy, tedy pro rok 2020 mzdy 14.600 Kč, vám bude strháváno v rámci jednotlivých odvodů mnohem více na zdravotním pojištění, jelikož je nutné ho zaplatit ve výši minimálně 1.971 Kč.