Engelova křivka

Jedním z důsledků, které plynou z Engelovy křivky, je i např. Engelův zákon, který říká, že čím více peněz z rodinného rozpočtu připadá na potraviny, tím je rodina chudší. Jak to bylo odvozeno a co dalšího lze z ní vyčíst? To se dozvíte právě v tomto článku!

Než vám ale přímo ukážeme, co to je Engelova křivka, budeme si muset téma uvést trochu podrobněji.

Důchodová elasticita – vliv změny důchodu spotřebitele na poptávané množství statku X

Individuální poptávku po statku X můžeme vyjádřit pomocí funkce X=f(pX,pY,I). Takto formulovaná poptávková křivka je širší pojem, než jenom klasická křivka poptávky (ta by obsahovala pouze jeden statek a jeho cenu), která by vyjadřovala závislost poptávaného množství statku na jeho ceně.

Nyní se podíváme, jak působí vliv změny ceny statku, ceny jiných statků nebo důchodu spotřebitele na poptávané množství statku. Mějte na paměti, že tento model pro zjednodušení přijímá předpoklad, že spotřebitel vynakládá celý svůj důchod pouze na nákup těchto dvou statků (X a Y) a oba tyto statky jsou pro něj tzv. žádoucí (Good).

Žádoucí, nežádoucí a neutrální statky – o co jde?

Je to jednoduché. U žádaného statku preferujeme vyšší množství, např. bageta, bonbóny, oděv apod. Naproti tomu spotřebě nežádoucích statků se chceme vyhnout (spotřebiteli hodnoceno individuálně) – třeba super pálivá omáčka, návštěva baletu, škola apod. Neutrální statky pak neovlivňují celkový užitek ze spotřeby vůbec, tedy je úplně jedno, kolik jich spotřebitel užívá.

Jak ovlivní změna ceny poptávané množství statku X

Jestliže zůstávají ceny neměnné, ale důchod spotřebitele roste, dochází k rovnoběžnému posunu rozpočtové linie. Spotřebitel tak může dosáhnout na vyšší hladinu užitku (viz obrázek níže nalevo). Spojením všech bodů optima při různých hladinách důchodu (ale stejných cenách) získáme důchodově spotřební křivku (ICC – Income Consumption Curve).

Někdy se také nazývá jako důchodová stezka expanze (IEP – Income Expansion Path).

Obrázky uprostřed, resp. napravo ukazují situace, kdy již neplatí, že jsou oba statky žádoucí (Goods). Z tvaru (směru) křivky ICC je na první pohled patrné, že na obrázku uprostřed se odklání od spotřeby statku X. Obrázek napravo ilustruje situace, kdy spotřebitel s rostoucím důchodem přestává preferovat statek Y a raději nakupuje více statku X (popř. nějaké substituty) – mezi důchodem a spotřebou statku X panuje nepřímá úměra.

Křivka ICC (důchodově spotřební křivka) je soubor kombinací množství dvou statků, při které spotřebitel maximalizuje svůj užitek při různých úrovních důchodu (a stálých cenách). Přínos této křivky tkví také v uvědomění si, že spotřebitel při vyšším důchodu nemusí nutně preferovat vyšší spotřebu daného statku.

Méněcenný statek

Příkladem pro ilustraci může být např. spotřeba vína. Pokud má spotřebitel málo peněz, bude preferovat levné ovocné víno, jenže s vyšším příjmem bude preferovat víno kvalitnější, přičemž samozřejmě omezí spotřebu krabicového).

Další příklad může být třeba využívání taxislužby, které s vyšším důchodem může spotřebitel preferovat před jízdou městskou hromadnou dopravou.

Engelova křivka

Engelova křivka (EC – Engel Curve) se používá pro modelování závislosti poptávaného množství určitého statku na důchodu spotřebitele. Z poznatků uvedených dříve vyplývá, že pro normální statek bude EC rostoucí. Je to z toho důvodu, že růst důchodu povede k růstu poptávaného množství. Naopak tomu bude u méněcenného statku, kde bude funkce klesající, jelikož růst důchodu vyvolá pokles poptávaného množství.

Statky luxusní a nezbytné jsou normální statky (vyšší důchod vede k vyššímu nakupovanému množství), liší se pouze poměrem změny důchodu a změny množství. Z povahy věci máme tendenci nakupovat stejné množství nezbytných statků (zubní pasta, chleba…), ale zvyšující se množství luxusních statků (drahá auta, značkové víno, návštěva kina…) s rostoucím příjmem.

Engelova výdajová křivka

Celkové výdaje spotřebitele na statek X lze vyjádřit jako součin nakupovaného množství statku a ceny jedné jednotky tohoto statku. Engelova výdajová křivka (EEC – Engel Expenditures Curve) zachycuje tuto závislost výdajů na nákup statku X na důchodu spotřebitele. V obrázku níže je znázorněna i diagonála pod úhlem 45°, která symbolizuje situaci vynaložení celého příjmu pouze na nákup jednoho daného statku. Představuje tak jakési omezení či horní hranici, jelikož spotřebitel prostě nemůže utratit více.

Nezbytné statky

Výdaje na tyto statky rostou pomaleji než důchod. Jejich podíl na celkových výdajích klesá (vzdaluje se od linie 45°).

Luxusní statky

Výdaje na luxusní statky rostou rychleji než důchod, tzn., že se Engelova výdajová křivka postupně přibližuje k linii 45°. Podíl na celkových výdajích roste s důchodem.

Méněcenné statky

Výdaje na tyto statky i jejich podíl na celkových výdajích spotřebitele se nemění (nehledě na výši či změnu důchodu spotřebitele). EEC je klesající.

Důchodová elasticita poptávky

Pro lepší využití v praxi se hodí obrátit svou pozornost k tomu, s jakou citlivostí reaguje spotřebitel na změnu důchodu. Koeficient důchodové elasticity poptávky pak udává citlivost reakce spotřebitele, tedy o kolik procent se změní poptávané množství statku X, jestliže se důchod změní o jedno procento.

Existují dvě možnosti výpočtu elasticity – v bodě a na oblouku. Výpočet na oblouku se hodí především pro větší změny důchodu a v bodě naopak pro malé změny důchodu.

Výsledné hodnoty elasticity znamenají toto: εID > 0 normální statek, (z toho εID > 1 luxusní statek, 0 < εID < 1 nezbytný statek), εID < 0 méněcenný statek.

  • Elasticita na oblouku - Se spočítá jako procentuální změna poptávaného množství děleno procentuální změna důchodu.
  • Elasticita v bodě - Při výpočtu důchodové elasticity v bodě násobíme mezní množství statku X zlomkem cena statku X děleno množství statku X.