Explicitní náklady, náklady obětované příležitosti a ekonomický zisk
Základním cílem ekonomického rozhodování firem je maximalizovat svůj zisk (kromě podniků sloužících výhradně k uspokojení některé veřejně prospěšné služby musí každý podnik dosahovat zisku). Je to významné kritérium firemního rozhodování a slouží i pro vytváření strategie firmy.
Zisk se obecně spočítá jako rozdíl nákladů a výnosů, avšak různé členění nákladů umožňuje získat různé hodnoty zisku pro ten samý podnik. K tomu, abychom mohli hodnotu zisku lépe zkoumat, se musíme seznámit s pojmy jako explicitní náklady, implicitní náklady, náklady obětované příležitosti atd. Nejen o tom všem se dočtete v tomto článku.
Pozn.: Samozřejmě, že z pohledu vedení podniku není možné zcela preferovat zisk, takové rozhodnutí není dlouhodobě udržitelné. Podnik musí sledovat i další kritéria svého rozhodování jako např. podíl na trhu, tržní hodnota společnosti, ekonomická přidaná hodnota, výzkum a vývoj, konkurenceschopnost aj.
Náklady firmy
Náklady se v obecné rovině rozumí to, co podnik musí vynaložit na používání výrobních faktorů. Často také na náklady nahlížíme tak, jak je tomu v účetnictví, tedy že náklady symbolizují spotřebování, opotřebování či jiné vynakládání majetku (vyjádřeno v penězích).
Explicitní náklady
Jedná se o takové náklady, které jsou firmy nuceny platit za používání cizích výrobních faktorů či peněžně vyjádřené náklady placené někomu, kdo není vlastníkem firmy. Například náklady na nájem, za nakoupený materiál, na mzdy vyplácené zaměstnancům atd.
Výši těchto nákladů každého jednotlivého podniku nalezneme v účetních výkazech. Řečeno jednoduše, jsou to poměrně jasně patrné finanční částky, které podnik musel nebo musí vynaložit vzhledem ke své činnosti.
Implicitní náklady
Implicitní náklady nenajdeme v účetnictví, nicméně ani přesto neztrácí na své důležitosti v ekonomickém rozhodování a podniky s nimi musí kalkulovat. Jsou to jakési alternativní náklady neboli náklady ušlých příležitostní (někdy též oportunitní náklady). Jedná se o náklady na zdroje, které firma vlastní a sama používá k podnikání. Firma sama sobě za užívání takových zdrojů samozřejmě nic neplatí.
Pro lepší představu uvedeme několik příkladů:
- · Nájem za vlastní budovu nebo pozemek, který by bylo možné získat jejich pronájmem, pokud by firma namísto podnikání pouze pronajímala.
- · Mzda za svou vlastní práci, kterou by osoba podnikatele získala, pokud by se nechala zaměstnat. Toto je důležitá otázka zejména pro někoho, kdo se rozhodl namísto práce v závislé činnosti pro podnikání v podobě svého malého byznysu.
- · Velice častým příkladem implicitních nákladů velkých firem jsou ušlé příležitosti z finančního kapitálu. Ty jsou tvořeny úroky, kterých se podnikatel vzdává, jestliže své peníze nenechá úročit, ale použije je k rozvíjení své podnikatelské aktivity.
Ekonomicky vs účetní zisk
Zisk, se kterým obvykle přicházíme do kontaktu je ten účetní, tedy takový, který vypočteme pro účely odvodu daně. Je tu však i ekonomický zisk, o kterém si povíme nyní. Zisk se vždy počítá jako rozdíl celkových příjmů a celkových nákladů. Jde však o to, které náklady a který příjem zahrneme.
Účetní zisk
Účetní zisk získáme jako rozdíl celkových příjmů firmy a jejich explicitních nákladů (tj. účetní nákladů).
Podklady pro výpočet se získávají z účetních výkazů (rozvaha, cash-flow a výkaz zisku a ztráty). V účetnictví se používají pojmy jako kladný hospodářský výsledek (účetní zisk) a záporný hospodářský výsledek (účetní ztráta).
Ekonomický zisk
Nadbytečný zisk, jak se také ekonomický zisk někdy nazývá, je rozdíl mezi celkovými příjmy a ekonomickými náklady, tj. rovněž také rozdíl mezi účetním ziskem a implicitními náklady.
Zpravidla bývá vyšší než účetní zisk. Na rozdíl od záporného účetního zisku, firmy mohou na trhu dlouhodobě přežívat i v případě, kdy je jejich ekonomický zisk roven nule, nebo dokonce záporný.
Firma dosáhne ekonomického zisku tehdy, jestliže její celkové příjmy přesáhnou její celkové explicitní i implicitní náklady. Ekonomické náklady a ekonomický zisk jsou velmi důležité při racionálním rozhodování firmy o setrvání nebo odchodu z trhu.
Trhy, na kterých firmy prodělávají, zaznamenávají odliv výrobních zdrojů a naopak trhy s kladným ekonomickým ziskem přitahují další výrobní zdroje (podniky).
Jednoduše řečeno – pokles ceny způsobí pokles ekonomického zisku a ten vyvolá odchod firem z oboru. Pokud je zavedena významná inovace, která sníží současným firmám náklady, vzroste ekonomický zisk a tím budou lákány ke vstupu do odvětví další firmy.
Dříve zmiňované pojmy lze pro přehlednost shrnout v rovnici ekonomického zisku:
Ekonomický zisk = celkové příjmy – ekonomické náklady = celkové příjmy – (explicitní + implicitní náklady)
Náklady obětované příležitosti
Párkrát jsme v tomto článku uvedli tento pojem, a proto je na čase si jej konečně blíže vysvětlit. Nejedná se přímo o implicitní náklady, avšak mají k sobě poměrně blízko. Opportunity costs (tedy náklady obětované příležitosti) představují hodnotu statku, činnosti nebo alternativy, která musí být obětována (nebude realizována) ve prospěch zvolené činnosti.
Příkladem alternativních nákladů z života každého z nás může být alternativním nákladem toho, že si přivstaneme, abychom udělali více práce, fakt, že budeme unavení a nebudeme si moct tak dlouho pospávat.
Příklad z pohledu firmy je např. situace, kdy podnik významně investuje do rozvoje ICT a kvůli toho musí oželet investice do výrobní technologie. Další příklad může být třeba, když firma poskytuje výrobek nebo službu zdarma, musí oželet potenciální výnosy z prodeje či poskytování této služby, pokud by si za ně něco nechala platit. Samozřejmě firma tak může činit např. z důvodu konkurenčního boje nebo z přesvědčení, že tak získá více zákazníků v budoucnu.
K čemu je dobré znát náklady obětované příležitosti?
Při ekonomickém rozhodování nesmíme zapomínat na nejhodnotnější alternativu, kterou nemůžeme uskutečnit kvůli zvolení jiné alternativy. Při volbě té správné varianty obchodního modelu nebo cenové hladiny se často kalkuluje právě s různými variantami a hodnotí se pomocí nákladů obětovaných příležitostí.
Nesmíme zapomínat, že už samotné uskutečnění zvolené varianty s sebou nese nutně určité náklady, které hrají významnou roli v posuzování ostatních variant.