FIFO metoda

Pokud jsme firmou, která účtuje o skladových zásobách, jistě nám není cizí pojem, vycházející z anglického First In, First Out, přeloženo jako první dovnitř a první ven, kterým se označuje metoda FIFO, tedy metoda, kterou o skladových zásobách účtujeme.


Ve skutečnosti si lze tuto jednoduchou metodu představit tak, jako kdyby kuchař, který pravidelně nakupuje suroviny potřebné k vaření, vždy v kuchyni všechny nově nakoupené suroviny uschoval v zadní části ledničky či skříňky a ty, kterým se blíží konec jejich trvanlivosti, začal používat a tak dále, stále dokola. A přesně na tomto jednoduchém principu metoda FIFO funguje. 

Metoda FIFO v praxi

Ocenění skladových zásob metodou FIFO funguje na principu, že při výdeji zásob vydáváme ty nejstarší zásoby, které máme na skladě, stejně tak, jako v předchozím příkladu používá kuchař nejdříve starší potraviny a až ke konci přichází na řadu ty, které jsou nové. Tyto nejstarší zásoby jsou na skladě oceněny tou nejstarší cenou, přičemž se postupně přichází ke stále novějším druhům zásob.

Při aplikování metody FIFO není nutné, aby se při každém ocenění zásoby provedl výpočet. Co ovšem nutné je, je evidování přesného pořadí zásob, tak jak k němu chronologicky dochází. V datové struktuře bychom tento postup oceňování označili pojmem fronta, který velmi dobře vystihuje stav jednotlivých cen na daném skladě. Cena právě nově pořízených zásob se vždy dostává na samotný konec fronty, v případě úbytku zásob se použije cena, která byla ve frontě hned na začátku.

FIFO metoda neovlivňuje pořadí

Metoda FIFO v žádném případě neovlivňuje pořadí, ve kterém se evidují jednotlivé příjmy, které mají vztah k výdejům, není ovlivněna ani výše nákladů na spotřebované či již prodané zásoby a dokonce ani cena jednotlivých zásob. Výjimka nastává pouze tehdy, přijme-li účetní jednotka v jednom jediném dni několik příjmů daného zboží, které však bude za různé ceny. V tomto případě totiž může dojít k rozdílnému ocenění, které závisí na pořadí, ve kterém jsou jednotlivé zásoby evidovány.

V případě, kdy budeme ve firmě užívat metodu FIFO, můžeme se setkat i se situací, kdy v rámci jednoho jediného výdeje bude použito několik různých cen, znázorňující vyskladněné zásoby a to i přesto, že samozřejmě lze velmi jasně identifikovat, jaké zásoby byly zakoupeny a jaké naopak vyskladněny.

Vážený aritmetický průměr

Účetní jednotka si může sama zvolit, zda bude své skladové zásoby evidovat metodou FIFO či bude používat vážený aritmetický průměr, což je další metoda, která připadá v úvahu. Metoda váženého aritmetického průměru spočívá především v tom, že při každé nové zásobě účetní jednotka zjišťuje i nový průměr.

Vzorec váženého aritmetického průměru:

          hodnota zásob, které jsou aktuálně na skladě + poslední přírůstek evidovaný v Kč
PC = -------------------------------------------------------------------------------------------------------------
        množství zásob, které jsou na skladě + přírůstek aktuálně posledního množství zásob

Dalším váženým aritmetickým průměrem, je vážený aritmetický průměr periodický, jehož princip spočívá v tom, že se nový průměr nepřepočítává při každé nové zásobě, nýbrž například jen jednou za měsíc, respektive si účetní jednotka určí období, ve kterém bude průměr přepočítávat.

Vzorec pro vážený aritmetický průměr periodický:

           hodnota zásob, které se vyskytují na skladě, na začátku období + hodnota nových přírůstku za dané období
PC = ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
          množství zásob, které evidujeme na začátku daného období + přírůstek v daném množství za určité období

Metoda FIFO vs. vážený aritmetický průměr

Na tomto příkladě lze velmi jednoduše pochopit celý princip velmi jednoduché metody FIFO a také metody váženého aritmetického průměru.

Příklad metody FIFO:
  • 1. 5. Nakoupen 1 ks za 250 Kč = 250 Kč
  • 15. 5. Nakoupeno 6 ks za 40 Kč = 240 Kč
  • 25. 5. Vydáno 2 ks za kolik Kč (první do skladu a první ze skladu = 1 ks za 250 Kč, 1 ks za 40 Kč = 2 ks za 290 Kč

Příklad metody váženého aritmetického průměru:
  • 1. 5. Nakoupen 1 ks za 250 Kč = 250 Kč
  • 15. 5. Nakoupeno 6 ks za 40 Kč = 240 Kč
  • Vážený aritmetický průměr = (250×1 + 40×6)/7 ks = 70 Kč/ks
  • 20. 1. Výdej 2 ks za 70 Kč = 140 Kč

Praktické využití metody FIFO

Metoda FIFO je díky svému velmi prostému způsobu výpočtu, velmi oceňovaným společníkem zejména v logistice a dopravě, kde se jako první vždy vyskladňuje materiál, který je podle všeho nejstaršího data. Dále své uplatnění nalezne i při programování, jelikož tímto abstraktním názvem FIFO můžeme označit i kupříkladu Frontu.

Dále ji využijeme při meziprocesové komunikaci, jelikož v operačních systémech opět nalezneme zastoupení metody FIFO a v neposlední řadě ji pužijeme při již zmíněném oceňování zásob.

Metoda FIFO je jednoduchá a univerzální

Metoda FIFO je velmi oblíbená a to zejména z toho důvodu, že je velmi jednoduchá a také univerzální. Řídí, organizuje a manipuluje s pohybem materiálu či například daty a to velmi nekompromisním způsobem. FIFO je přesná a organizačně velmi propracovaná metoda, která nalezne své využití v celé řadě specifických i méně specifických oborů.

Data či materiál jsou tak obsluhovány v pořadí, v jakém se dostaly do systému a to metodu FIFO šlechtí. V oblasti dopravy, logistiky či dokonce ve výrobní logistice nebo skladovém hospodářství si bez ní lze jen stěží představit fungování jakýchkoliv zásob, dat či v případě řešení jakýchkoliv požadavků či při programování.