Hospodářská recese

Hospodářská recese cyklicky nastává, nehledě na tom, zda ji známe nebo jí rozumíme, ale přesto je dobré znát její podstatu, vlivy a umět odhadnout délku trvání, neboť může významně ovlivnit např. naše dočasné šance na nalezení zaměstnání. Poznejte, co je to hospodářská recese a nikdy se vám nestane, že byste dali výpověď v tuhle nešťastnou dobu a byli dlouho nezaměstnaní.

V tomto článku vám ukážeme, co to je hospodářská recese i jak souvisí s hospodářským cyklem. Dále, jak vzniká, jak ji zle regulovat i jak na trh i nás působí. Hospodářská recese je pojem označující jednu fázi hospodářského cyklu, avšak než vám vysvětlíme, co to hospodářská recese vůbec je, hodí se nejprve vysvětlit, jaké fáze onen cyklus vůbec má a stručně si je popsat. 

Hospodářský cyklus

Označuje střídání ekonomického růstu s poklesu, které se měří např. pomocí hrubého domácího produktu (HDP) a jiných makroekonomických indikátorů.

Fáze hospodářského cyklu jsou:
  • Expanze
  • Vrchol
  • Recese
  • Dno (deprese)

Pozn.: jelikož se předpokládá neustálé opakování těchto 4 fází pořád dokola, nelze jednoznačně určit, která z nich by měla být první – ani se to nejeví příliš významné. Mezi ekonomy se vedou hojné debaty a doposud není zcela ani jeden názor prokázán, zda vládní intervence cyklus vyhlazují, nebo naopak ještě zhoršují. Rakouská ekonomická škola naopak na recese nahlíží jako na přímý důsledek nesprávné manipulace s úrokovou mírou. 

Hospodářská recese

Pojem recese pochází z latinského slova recessio označující ústup. Přiléhavě jím makroekonomové označují pokles HDP ve dvou a více po sobě následujících čtvrtletích v roce.

S hospodářskou recesí mohou souviset i souběžné poklesy ekonomické aktivity, zaměstnanosti, investic, zisků firem atd. Obvyklé jsou rovněž i změny cenové hladiny, např. rychle stoupající ceny (vysoká inflace).

Konkrétní dopady hospodářské recese jsou:
  • Narůstá nezaměstnanost
  • Klesá celkový produkt ekonomiky
  • Neefektivní producenti mohou zkrachovat
  • Hrubý domácí produkt klesá
  • Investice jsou minimální (jejich pokles dokonce předchází poklesu HDP)
  • Pro občany je obtížnější nalézt práci
  • Vznikají inflační tlaky, ale může dojít i naopak k deflaci

Co způsobuje ekonomickou recesi

Nejčastější názor na původ recese je, že ji způsobuje snížení poptávky po zboží a službách v důsledku vyšší nezaměstnanosti, finanční krize, propadu exportu nebo kvůli ekonomické bublině.

Jak může recesi zmírňovat vláda a ČNB?

Pokud přijmeme keynesiánskou ekonomickou teorii, tedy že stát ekonomickou recesi nezpůsobuje, neprohlubuje, ale naopak ji dokáže zmírňovat, ukážeme vám, jak by stát mohl reagovat v případě začínající hospodářské recese.

Vláda může do ekonomiky „napumpovat“ peníze monetární expanzí. To znamená zvýšit množství peněz v oběhu, aby lidé i firmy mohly více utrácet a investovat. Tím se zvýší produkt ekonomiky a dopad recese bude menší.

Konkrétní příklad hospodářské politiky ve fázi recese :
Probíhá to tak, že se sníží úrokové vklady na půjčkách i vkladech. To na jedné straně motivuje občany nešetřit, ale raději peníze utrácet, a na straně druhé to umožňuje firmám provádět investice do rozšiřování výrobních kapacit a tím zvyšovat produkci.
Tuto peněžní (monetární) expanzi může vláda ještě podpořit a umocnit zvyšováním vládních výdajů. Funguje to podobně, jako snížení úrokové sazby.

Vydáním státních zakázek se zvýší zaměstnanost, a tak se do ekonomiky dostane více peněz, roste poptávka, spotřeba atd. Tento přístup v podobě zvyšování vládních výdajů (popř. snižování daní) se nazývá hospodářská expanze.

Ve vyhrocených případech může pomoci i snížení daní. Existují země, které používají progresivní daňovou sazbu, což je automatický nástroj pro stabilizaci hospodářského cyklu. Jednoduše to lze vysvětlit tak, že kdo má menší příjem, má nižší daňovou sazbu, a naopak, kdo dosáhne vyšší příjmu, bude si od něj odpočítávat vyšší daňovou sazbu.

Omezení efektivity hospodářské politiky na řešení recese

Když se zamyslíte nad vládními výdaji, je patrné, že řada zakázek trvá i několik let od svého vydání, do chvíle, kdy práce proběhne. Je potom velmi obtížné, ne-li nemožné, se trefit skutečně do hospodářské recese.

Při snižování úrokových sazeb nemá ČNB zcela volnou ruku a stejně ani změna její výše nezaručí, že lidé skutečně budou reagovat tak, jak se predikovalo – ne všichni se zachovají racionálně ani stejně.

Kromě toho ani není možné s jistotou predikovat budoucí vývoj hospodářského cyklu. Některé krize jsou slabší, jiné silnější, někdy se ani HDP nedostane do záporných hodnot, jindy zase ano.

Nejen z důvodu těchto omezení existuje řada ekonomů, kteří razantně tvrdí, že výdaje na takovou politiku jsou jen zbytečné a působí naopak ještě procyklicky (tedy celou situaci jen zhoršují).

Co je to hospodářská deprese

Tímto makroekonomickým pojmem se označuje dlouhotrvající ekonomická recese, tedy po několik období za sebou dochází k neustálému poklesu produktu ekonomiky. Rozdíl mezi ekonomickou recesí je takový, že o recesi se můžeme bavit už, jakmile např. HDP poklesl dvě čtvrtletí po sobě, ale ekonomickou depresí označujeme situaci, když by HDP klesal alespoň po 2 roky.
Tento pojem se často spojuje s krizí a je hojně používán médii, která ho mnohdy nadužívají. Někdy se tento pojem používá i v rámci propadu HDP nebo jen pro nepříznivý vývoj inflace, deflace nebo nezaměstnanosti.

Velká hospodářská krize

Pojmem Velká hospodářská krize (někdy rovněž také Světová hospodářská krize či Velká deprese) se označuje ohromný propad akcií na americké burze následovaný hospodářským kolapsem, ke kterému došlo v roce 1929. Tato krize se táhla až do 30. let 20. století a řada lidí usuzuje, že právě tato krize byla jednou ze zásadních příčin 2. světové války.

Jelikož se jednalo o významný krach ekonomicky důležité země, stalo, že se tato krize po čase přenesla i do dalších zemí po celém světe. Krize to byla tak zásadní, až se řada lidí domnívala, že kapitalismus už skončil a mysleli si, že je vinen demokratický systém. Tohoto názoru využívali hlavně fašisté a komunisté. Důsledkem této ekonomické krize byla velmi špatná situace nejnižších vrstev obyvatelstva a i střední vrstva obyvatelstva se v určitých oblastech dostala až na úroveň bídy.

Pro ekonomy byl důsledek Velké hospodářské krize rovněž významný. Velká krize dovedla řadu z nich k přesvědčení, že liberální přístup (tedy zcela věřit ve volnou ruku trhu), který věří, že trh se vždy vyrovná sám, není možné. V důsledku toho se posílil vliv a úloha státu a začaly se hledat nástroje uplatnitelné vládou či centrální bankou, kterými by mohl být hospodářský výsledek země stabilizován.