Incidenční spor

Incidenční spor se považuje za soudní spor, u kterého je třeba zejména rozhodnout pro potřebu odlišného řízení, které samo o sobě není nikterak způsobilé k řešení daného sporu. S incidenčním sporem se tak můžeme setkat například při řešení sporů ve vykonávacím řízení, při sporech o pozůstalost, tedy v dědických řízeních, dále také v řízení o úschovách, kde je tak tímto způsobem nahrazen projev samotného účastníka, který závazně odepřel svůj souhlas s vydáním daného předmětu do takzvané úschovy a tak dále.

Samostatnou kapitolu poté představuje vlastní definice incidenčního sporu, která je ustanovena od roku 2016 v insolvenčním zákoně a která definuje spory, jenž byly vyvolány insolvenčním řízením a které jsou v rámci insolvenčního řízení projednávány. Současné právo dokonce v současné době využívá termínu incidenční spor výhradně se spory, které souvisí s insolvencí.

Co je insolvence?

V první řadě by bylo vhodné si vysvětlit, co to vlastně insolvenční řízení je a kdy k němu dochází. Tudíž insolvenční řízení je v podstatě soudní řízení, které projednává například úpadek firmy, která se dostala do platebních problémů a není již schopná dále splácet své závazky a plnit si rovněž i své povinnosti vůči svým zaměstnancům, obchodním společníkům a také klientům. V tomto okamžiku je tak nutné, aby byla uspokojena většina věřitelů, která měla s danou firmou, co do činění. Jedná se zejména o finanční vypořádání s věřiteli a také zaměstnanci, kterým byla úpadkem společnosti způsobena újma.

V tomto případě tak přichází na řadu takzvaná první fáze celého insolvenčního řízení, která spočívá v podání insolvenčního návrhu. Dalším bodem celého řízení je takzvané prohlášení o úpadku daného účastníka inslovenčního řízení, tedy dlužníka a v neposlední řadě přichází na řadu rozhodnutí o tom možná nejvhodnějším způsobu řešení úpadku daného dlužníka, který by byl ku prospěchu všem zúčastněným stranám, což se ne vždy podaří. Po realizace celého řešení insolvence přichází na řadu vyrovnání s věřiteli a také konec celého procesu insolvenčního řízení.

Cílem celého insolvenčního řízení je posléze především uspokojení většího počtu subjektů, kteří čekají na své majetkové vypořádání po firmě, která se dostala do nepříjemného úpadku.

Incidenční spor v insolvenčním řízení

Incidenční spor v insolvenčním řízení se rozdělují do několika druhů sporů, které se mezi incidenční spor zahrnují. Jedná se zejména o tyto druhy sporů:

    Kde se ještě můžeme setkat s incidenčními spory?

    S incidenčními spory je možné se rovněž setkat i v exekučním řízení, ve kterém vznikají takzvané spory opoziční či takzvané spory impugnační. Impugnační spor je spor o zastavení výkonu rozhodnutí a to zejména z toho důvodu, že je rozhodnutí nepřípustné a existuje tak ještě jiný důvod, na základě kterého nelze dané rozhodnutí vykonat. Opozičními spory označujeme takové spory, které rozhodují o samotném zastavení výkonu daného rozhodnutí a to zejména z důvodu zániku daného práva.

    • Spor na základě takzvané odpůrčí žaloby, tedy takové žaloby, při které se může věřitel chránit před právním jednáním daného dlužníka
    • Spor o náhradu škody, která má majetkovou podstatu a vznikla na základě porušení povinností, které má insolvenční správce
    • Spor o platnost jednotlivých smluv, díky kterým došlo ke zpeněžení majetkové podstaty a to prodejem mimo stanovenou dražbu
    • Spor o výši a také pravost jednotlivých přihlášených pohledávek na základě vyhlášení insolvence
    • Spor o vyloučení práva, věci, pohledávky či dokonce jiné majetkové podstaty či spor o vydání výtěžku zpeněžení
    • Spor o vypořádání společného jmění samotného dlužníka a také jeho manželky či manžela
    • Další spory, které jsou zákonem označeny jako incidenční spory

    Kde se ještě můžeme setkat s incidenčními spory?

    S incidenčními spory je možné se rovněž setkat i v exekučním řízení, ve kterém vznikají takzvané spory opoziční či takzvané spory impugnační. Impugnační spor je spor o zastavení výkonu rozhodnutí a to zejména z toho důvodu, že je rozhodnutí nepřípustné a existuje tak ještě jiný důvod, na základě kterého nelze dané rozhodnutí vykonat. Opozičními spory označujeme takové spory, které rozhodují o samotném zastavení výkonu daného rozhodnutí a to zejména z důvodu zániku daného práva.