Inflace
Inflace patří mezi nejdůležitější pojmy v oblasti ekonomiky a financí. Velmi jednoduše řečeno vyjadřuje oslabení hodnoty měny vůči nabízenému zboží a službám. Platí, že čím je inflace vyšší, tím člověk za stejný objem zboží zaplatí více peněz. Ideální je udržet nízkou inflaci, úplně zastavit ji však nelze.
Inflace v podstatě znamená opakovaný růst cen zboží a služeb v ekonomice. Všeobecně platí, že v průběhu času se ceny spíše zvyšují než klesají. Cenová hladina neboli průměrná cena zboží tedy roste. Změna cenové hladina směrem vzhůru je tedy inflace a ta se nejvíce projevuje například na cenách potravin, pohonných hmot a bydlení. Samozřejmě mohou ceny zboží a služeb i klesat v závislosti na vývoji nabídky a poptávky.
Inflace - proč je důležitá
Většina lidí hodnotí inflaci jako něco negativního. Za stejné zboží či služby totiž utrácí stále více a více peněz. Jestli před dvěma lety zaplatili za pronájem bytu 12 000 korun měsíčně, dnes bude nájem o pár tisíc vyšší. Proto je někdy inflace chápána jako “nafukování”. Inflace je však důležitá a to hned ze tří důvodů:
- Inflace snižuje kupní sílu peněz.
- Inflace ovlivňuje investiční rozhodování.
- Inflace skrytě přerozděluje majetek.
Dopady inflace jsou různorodé. Negativně ovlivňuje zejména sociálně slabší skupiny obyvatel. Inflace například ovlivňuje mzdy. Lidé, kteří léta berou stejné peníze, si za svůj plat každý rok koupí méně. Vlastníky nemovitostí naopak inflace nijak zásadně nepostihuje, protože hodnota jejich majetku roste jako inflace.
Vysoká úroveň inflace snižuje poptávku. O dražší zboží a služby je menší zájem. V důsledku zdražení a snížení poptávky většinou dochází k poklesu ceny a následně i zvýšení zájmu. Je to takový nikdy nekončící koloběh ekonomického života. V zásadě však ceny rostou.
Inflace - jak se počítá
Pro výpočet předpokládané inflace se používá index spotřebitelských cen, index cen výrobců a deflátor hrubého národní produktu (HNP). V České republice se výpočtem inflace zabývá Český statistický úřad jako vážený průměr pro 775 položek vybraných podle významnosti, kterou zabírají v rozpočtu domácnosti. Tyto položky jsou souhrnně označovány jako spotřební koš.
- Index spotřebitelských cen (Consumer price index, CPI) představuje náklady tržního koše zboží a služeb. Každá jednotlivá položka má přiřazenou tzv. fixní váhu, která odpovídá významu v rozpočtu domácnosti.
- Index cen výrobců (Producer price index, PPI) se odvíjí od cen komodit, které zahrnují ceny potravin, zpracovatelského a těžebního průmyslu. Fixní váhy jsou určovány na základě čistých dodávek nebo prodeji jednotlivých komodit.
- Deflátor hrubého národního produktu (HNP) je poměr nominálního a reálného HNP. Deflátor využívá variabilního váhy, které vychází z účtů národního produktu a důchodu.
Regulovaná versus čistá inflace
Ve spotřebním koši se nachází celkem 775 různých položek. Některé jsou méně důležité, jiné více. Stát ani u jedné položky nenařizuje cenu, ale u 117 položek cenu hlídá a reguluje. Mezi regulované položky patří například elektrická energie, plyn, poštovní známky, dálniční kupóny, taxislužby a další. Čistá inflace se týká neregulovaných položek, což je celkem 658 položek.
V základním pojetí se inflace může vztahovat:
- k základnímu období (roční index)
- k předchozímu měsíci
- ke stejnému měsíci ale předchozího roku
Český statistický úřad (ČSÚ) navíc sleduje indexy pouze pro vybraná průmyslová odvětví Jedná se například o:
- Index cen stavebních prací
- Index cen průmyslových výrobců
- Index cen zemědělských výrobců
- Index cen tržních služeb v produkční sféře
Inflace - spotřební koš
Spotřební koš poskytuje důležité informace o cenách zboží a služeb a míře informace. Není stejný a pravidelně se aktualizuje na základě reprezentativnosti výrobků a služeb v daném období. To je například případ paměťových nosičů. Zatímco CD a DVD byly ze seznamu odstraněny, nově byly přidány paměťové karty.
Obsah tohoto “obřího nákupního košíku”, který obsahuje vše, co průměrná česká domácnost potřebuje, je rozdělený do různých kategorií jako například potraviny, doprava, odívání, volný čas, dovolená a další. Položky jsou hodnoceny a dle důležitosti je jim přidělována tzv. váha. Potraviny mají pětkrát vyšší váhu než oblečení.
Spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen od ledna 2018 domácnosti celkem - stálé váhy roku 2016 (pouze prvních pár položek jako názorný příklad):
| ECOICOP | Název | Měrná jednotka | Váha/v % |
| E00 | Úhrn | 1000 | |
| E01 | Potraviny a nealkoholické nápoje | 177,63 | |
| E01.1 | Potraviny | 160,33 | |
| E01.11 | Pekárenské výrobky | 28,313 | |
| E01.111 | Rýže | 0,824 | |
| E01.111.01 | Rýže loupaná dlouhozrnná | 1 kg | 0,824 |
| E01.112 | Mouka a jiné obiloviny | 1,1559 | |
| E01.112.01 | Pšeničná mouka hladká | 1 kg | 0,574 |
| E01.112.02 | Pšeničná mouka hrubá | 1 kg | 0,581 |
Stupně inflace
Inflace může probíhat ve třech stupních od ekonomicky přijatelné až po inflaci vedoucí k rozpadu finanční soustavy.
- Mírná inflace - nárůst inflace je jednociferný a v ekonomice nezpůsobuje žádné problémy. Taková inflace je všeobecně hodnocená jako přijatelná.
- Pádivá inflace - nárůst inflace je dvou až trojciferný a důsledkem jsou už vážně ekonomické problémy.
- Hyperinflace - nárůst inflace je více než trojciferný a důsledkem je úplný rozpad finanční soustavy.
Inflace - druhy
V zásadě rozlišujeme čtyři druhy inflace podle období, ke kterému se vztahuje, na:
- míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen
- míru inflace vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku
- míru inflace vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci
- míru inflace vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (tzv. bazické indexy)
1. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen představuje procentní změnu cenové hladiny za posledních dvanáct měsíců v porovnání s cenovým průměrem předešlých dvanácti měsíců. Konkrétně tato inflace je důležitá při výpočtech reálných mezd, důchodů apod.
Vývoj inflace v letech 2010 až 2018:
| Rok/Měsíc | 1 | 3 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 12 |
| 2010 | 0,9 | 0,7 | 0,6 | 0,6 | 0,8 | 0,9 | 1,1 | 1,2 | 1,5 |
| 2011 | 1,6 | 1,7 | 1,8 | 1,9 | 1,9 | 1,9 | 1,8 | 1,9 | 1,9 |
| 2012 | 2,1 | 2,4 | 2,7 | 2,8 | 2,9 | 3,1 | 3,2 | 3,3 | 3,3 |
| 2013 | 3,2 | 2,8 | 2,5 | 2,3 | 2,2 | 2,0 | 1,8 | 1,5 | 1,4 |
| 2014 | 1,3 | 1,0 | 0,8 | 0,7 | 0,6 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,4 |
| 2015 | 0,3 | 0,3 | 0,4 | 0,5 | 0,5 | 0,4 | 0,4 | 0,3 | 0,3 |
| 2016 | 0,4 | 0,4 | 0,4 | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 0,5 | 0,7 |
| 2017 | 0,8 | 1,2 | 1,5 | 1,7 | 1,8 | 2,0 | 2,2 | 2,4 | 2,5 |
| 2018 | 2,4 | 2,3 | 2,3 | 2,3 | 2,3 | 2,3 | 2,3 | 2,2 | 2,1 |
2. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku představuje procentní změnu cenové hladiny ve vybraném měsíci vybraného roku v porovnání se stejném měsícem ale o rok dříve. Tato inflace se používá k vyhodnocování vývoj cen za stejné období bez ohledu na průběh vývoje (např. výpočet úrokové míry, valorizace, zvýšení cen majetku apod.).
Vývoj inflace v letech 2010 až 2018:
| Rok/Měsíc | 1 | 3 | 4 | 5 | 6 | 8 | 9 | 11 | 12 |
| 2010 | 0,7 | 0,7 | 1,1 | 1,2 | 1,6 | 1,9 | 2,0 | 2,0 | 2,3 |
| 2011 | 1,7 | 1,7 | 1,6 | 2,0 | 1,8 | 1,7 | 1,8 | 2,5 | 2,4 |
| 2012 | 3,5 | 3,8 | 3,5 | 3,2 | 3,5 | 3,3 | 3,4 | 2,7 | 2,4 |
| 2013 | 1,9 | 1,7 | 1,3 | 1,6 | 1,3 | 1,0 | 1,1 | 1,1 | 1,4 |
| 2014 | 0,2 | 0,2 | 0,1 | 0,4 | 0,0 | 0,6 | 0,7 | 0,6 | 0,1 |
| 2015 | 0,1 | 0,2 | 0,5 | 0,7 | 0,8 | 0,3 | 0,4 | 0,1 | 0,1 |
| 2016 | 0,6 | 0,3 | 0,6 | 0,1 | 0,5 | 0,6 | 0,5 | 0,5 | 0,2 |
| 2017 | 2,2 | 2,6 | 2,0 | 2,4 | 2,3 | 2,5 | 2,7 | 2,6 | 2,4 |
| 2018 | 2,2 | 1,7 | 1,9 | 2,2 | 2,6 | 2,5 | 2,3 | 2,0 | 2,0 |
3. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci představuje procentní změnu cenové hladiny vybraného měsíce, většinou posledního v porovnání s měsícem předchozím.
Vývoj inflace v letech 2010 až 2018:
| Rok/Měsíc | 1 | 2 | 4 | 5 | 7 | 8 | 10 | 11 | 12 |
| 2010 | 1,2 | 0,0 | 0,3 | 0,1 | 0,3 | -0,3 | -0,2 | 0,2 | 0,5 |
| 2011 | 0,7 | 0,1 | 0,3 | 0,5 | 0,3 | -0,3 | 0,3 | 0,4 | 0,4 |
| 2012 | 1,8 | 0,2 | 0,9 | 0,2 | -0,1 | -0,1 | 0,2 | -0,2 | 0,1 |
| 2013 | 1,3 | 0,1 | 0,1 | -0,2 | -0,2 | -0,2 | 0,2 | -0,1 | 0,4 |
| 2014 | 0,1 | 0,2 | 0,0 | 0,1 | 0,2 | -0,1 | 0,2 | -0,2 | -0,1 |
| 2015 | 0,1 | 0,2 | 0,6 | -0,2 | -0,2 | -0,2 | 0,0 | -0,4 | -0,1 |
| 2016 | 0,6 | 0,1 | 0,6 | -0,2 | 0,3 | -0,2 | 0,3 | 0,3 | 0,3 |
| 2017 | 0,8 | 0,4 | 0,0 | 0,2 | 0,0 | 0,5 | 0,5 | 0,1 | 0,1 |
| 2018 | 0,6 | 0,0 | 0,3 | 0,5 | 0,4 | 0,2 | 0,4 | -0,1 | 0,1 |
4. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období - tj. průměru roku (tzv. bazické indexy) představuje změnu cenové hladiny vybraného měsíce oproti průměru roku 2015. Výpočet inflace pomocí bazických indexů se používá od ledna 2017 za účelem vyjádření míry inflace za různá časová období. Tato inflace se používá pro analýzu dlouhodobých trendů vývoje cenových hladin a nákladů domácností.
Inflace versus deflace
Ve většině případech hovoříme o inflaci, tedy snižování hodnoty měny a zvyšování ceny zboží či služeb. Občas ale může nastat opačný případy, kde ceny zboží a služeb naopak klesají a hodnota měny se zvyšuje. V takovém případě se hovoří o deflaci.