Inflační koeficient

Inflační koeficient je v podstatě jen jiné označení pro inflaci, což je ekonomický jev definovaný jako “nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v určitém časovém období”. Inflační koeficient lze srozumitelněji popsat jako snižování kupní síly peněz. Ceny a hodnota peněz klesá. Za stejné peníze si tak rok od roku koupíme méně.

Inflační koeficient - obecný růst cen

V tržním hospodářství se neustále dějí změny. Například takové ceny za zboží a služby se mění a to jak směrem vzhůru, tak i dolů. Častější je bohužel nárůst cen - zdražování. O inflaci však hovoříme pouze tehdy, dochází-li ke zdražování obecně a ne v jednotlivých případech.

Některé zboží a občas i služby jsou přitom důležitější než jiné. Lépe řečeno, vybrané druhy zboží a služeb mají daleko větší váhu a v životě se bez nich neobejdeme. Jedná se například o jídlo, bydlení, oblečení, energie apod, které jsou pro přežití zásadní, zatímco sport a zábava nejsou k životu nezbytné.

Z hlediska měření inflačního koeficientu zboží a služby přitom rozdělujeme na:
  • zboží každodenní spotřeby - potraviny, pohonné hmoty, denní tisk
  • zboží dlouhodobé spotřeby - domácí spotřebiče, elektronika, oblečení
  • služby - bydlení, energie, pojištění

Inflace a spotřební koš

V rámci inflace hovoříme o tzv. spotřebním či nákupním koši, který obsahuje veškeré zboží a služby, které běžná domácnost využívá a spotřebovává. Každé zboží či služba má přitom v tomto nákupním koši stanovenou cenu. Ta se mění a inflační koeficient představuje hodnotu, o jakou se cena vybraného zboží (či celého koše) liší ve vybraném období (měsíc, rok, …) ale o rok dříve.

Spotřební koš obsahuje cca 700 položek z oblasti potravin, nepotravinářského zboží a služeb:
  • potravinářské zboží - potraviny, nápoje a tabák
  • nepotravinářské zboží - oblečení, zboží pro osobní péči, drogerie, nábytek, potřeby pro domácnost
  • služby - provoz domácnosti, zdravotnictví, opravárenské služby, doprava, volný čas, vzdělávání, stravování, osobní péče, finančnictví atd.

Příčiny a účinky inflace

Příčiny inflace mohou být různé, protože změnu cenové hladiny ovlivňuje spousta faktorů. Zatím na množství zboží a služeb mají vliv tržní síly a produkční schopnosti hospodářství, množství peněz ovlivňuje rozhodování centrální banka (v ČR je to Česká národní banka, ČNB). Příčiny inflace přitom rozlišujeme dle toho, zda mají původ v poptávce nebo nabídce.

Příčiny na straně nabídky:
  • růst množství peněz při stejné velikosti trhu - vliv má pouze centrální banka
  • růst trhu při neměnném množství peněz - ten ovlivňuje populační růst a příliv zahraničních investorů
  • očekávání - poptávka roste(klesá, pokud spotřebitelé očekávají zlepšení/zhoršení situace
  • poptávka po držení peněžních zůstatků - pokud lidé drží peníze (bojí se horšího období), více se prodává, ale méně nakupuje, dochází ke snížení cen


Příčiny na straně poptávky:
  • růst cen materiálových zdrojů v důsledku horší výtěžností či vyčerpanosti
  • populační vliv - poměr produktivních (pracující) a neproduktivních složek (děti, důchodci) společnosti
  • růst produktivity práce - s rostoucí produktivitou roste i kupní síla peněz
  • výpadky produkčních kapacit - např. v důsledku přírodních katastrof, dlouhodobého výpadku technické infrastruktury apod.
  • lokální přírodní katastrofy či skokové změny ceny vybrané komodity (např. ropa)
Účinky inflace na ekonomiku mohou být odlišné: 
Pozitivní účinky: 
  • rozšíření možností centrální banky upravovat úrokové sazby
  • stimulace investic do nefinančních investičních projektů
Negativní účinky: 
  • snížení reálné hodnoty peněz a dalších peněžních aktiv
  • nejistota budoucího vývoje peněz
  • neochota investovat
  • nedostatek zboží v případě obav před dalším zvýšením cen (lidé hromadí zboží do zásoby)