Insider Trading
V České republice je insider trading v jakékoliv podobě zakázán již od poloviny 90. let minulého století. Jedná se totiž zneužívání či zatajování vnitřních (důvěrných) informací při obchodování s různými investičními nástroji prostřednictvím zasvěcených osob, které jsou označované za insidery.
Insiderem jsou například zaměstnanci na manažerský pozicích, ve vedení firmy, akcionáři či statutární orgány emitenta apod. Všem těmto lidem umožňují jejich funkce přístup k neveřejným a důvěrným informacím. Za důvěrnou je považována taková informace, která není veřejně dostupná, ale má potenciál ovlivnit kurz, výnos investičního nástroje apod. Přesně to je insider trading a přesně to je zakázané.
Insider trading - stručné dějiny
Nejpřísněji insider trading postihují Spojené státy americké a to už od 40. let. Většina západních zemí začala zneužívání důvěrných informací v něčí prospěch trestat mnohem později a přísnější regulace začaly postupně zavádět v 80. a 90. letech stejně jako Česká republika.
V některých případech regulaci bránily poměrně intenzivní vztahy mezi bankami a velkými korporacemi a často se hovořilo o organizovaném obchodování s důvěrnými informacemi (Německo). V některých zemích bylo vyhledávání důvěrných informací dokonce považováno za určitou formu základní služby (Japonsko).
Dnes už je situace úplně jiná a země s vyspělými kapitálovými trhy už dávno přijaly opatření vedoucí k omezení zneužívání vnitřních a důvěrných informací. Za hlavní argument hovořící pro regulaci je skutečnost, že zneužitím důvěrné informace dochází k poškození další osoby či osob.
Insider trading - co lze považovat za vnitřní informace
Co vlastně lze považovat za důvěrnou informaci? Jedná se o informace, které jsou vnitřní a neveřejné. To znamená, že k informacím mají přístup pouze vybraní jedinci zpravidla z vedení společnosti. Mezi typické neveřejné informace patří například dosud nezveřejněná hospodářská bilance, investiční záměry společnosti, informace o plánovaných akvizicích apod.
Insider trading - kdo je insider
Země s vyspělými kapitálovými trhy mají různé definice. Například Německo a USA za insidery považují vedoucí pracovníky, vysoké manažery, ředitele a majitele, kteří vlastní více než 10 % kmenových akcií dané společnosti. Veškeré obchody, které tito konkrétní pracovníci uzavřou a jsou založeny na neveřejné (důvěrné, vnitřní) informaci, jsou automaticky hodnocené jako podvod. Insideři jsou povinni oznamovat své obchody, aby bylo možné je sledovat a hodnotit.
Příklad:
Jako příklad typického insider tradingu uveďme převzetí společnosti XXX. Pokud výkonný ředitel o převzetí ví a ještě před zveřejněním této informace nakoupí akcie společnosti XXX s vědomím, že jejich cena po převzetí vzroste, jedná se o nelegální insider trading. To však neplatí, pokud tuto informaci získá někdo, kde nemá s firmou žádný úzký vztah. Například cizí člověk na obědě v restauraci vyslechne interní informaci o prodeji společnosti XXX a na základě informací využije nastalé situace a akcie koupí. Jelikož nemá s firmou ani jejími vedoucími pracovníky žádný vztah, nejedná se o insider trading, ale o pouhou náhodu.