Insolvenční návrh

Na základě podaného insolvenčního návrh je zahájeno insolvenční řízení, které řeší způsob řešení úpadku a uspokojení pohledávek věřitelů. V případě úpadku smí insolvenční návrh podat dlužník nebo věřitel, v případě hrozícího úpadku pouze dlužník. Návrh musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti.


Věřitelé většinou podávají insolvenční návrh v momentě, kdy jim jeden dlužník dlouhodobě nesplácí pohledávky, a není ochoten nebo schopen své dluhy rozumně vyřešit. Dlužník se podáním insolvenčního návrhu zpravidla snaží dosáhnout schválení návrhu na oddlužení.

Insolvenční návrh - návrh podává věřitel

Věřitel nebo věřitelé se uchylují k podání insolvenčního návrhu tehdy, pokud není dlužník schopen splácet své pohledávky a úspěšní nejsou ani s povolením exekuce. V takovém případě se obrátí na insolvenční soud, aby mu zajistil uspokojení co největší části pohledávky.

Na základě insolvenčního návrh soud zahájí řízení, na kterém rozhodne, jakým způsobem bude dlužníkův úpadek vyřešený.

Insolvenční návrh - návrh podává dlužník

Dlužník většinou podává návrh na oddlužení ze tří důvodů. Prvním důvodem je úpadek, což znamená dlouhodobou platební neschopnost pohledávek vůči dvěma a více věřitelům. Druhým je hrozící úpadek, kdy dlužník předpokládá, že nebude schopen splácet své pohledávky v nejbližší době. Třetím je nemožnost vymoci uspokojení pohledávek prostřednictvím exekuce.

Dlužník, který podá sám na sebe insolvenční návrh, by měl nejpozději do 30 dní podat návrh na povolení oddlužení. Pokud tak neučiní, bude následovat klasické insolvenční řízení. V takovém případě budou věřitelé vyzvání k přihlášení pohledávky, vyhlášení úpadku a návrh na způsob řešení dlužníkova úpadku. O způsobu rozhodují věřitelé nebo soud a může se jedna o konkurs, reorganizaci či oddlužení.

Dlužník, který v zákonné lhůtě podá návrh na povolení oddlužení má větší šanci ovlivnit průběh řízení a navrhnout způsob řešení úpadku nebo hrozícího úpadku.

§ 106 (1) Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení. S insolvenčním návrhem je rovněž možné spojit návrh na povolení reorganizace. V těchto případech musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto návrhy a musí k němu být přiloženy další pro ně požadované přílohy.

Insolvenční návrh - náležitosti

Dlužník nemůže insolvenční návrh podat sám, pokud nemá odpovídající vzdělání a nesplňuje zákonné podmínky. Jménem dlužníka smí insolvenční návrh podat pouze osoby s příslušným oprávněním:

  • advokát
  • notář
  • insolvenční správce
  • soudní exekutor
  • akreditovaná osoba - neziskové organizace a poradny při finanční tísni (např. Poradna při finanční tísni, Oblastní charita Hradec Králové, Boj s dluhy, Lidé v nouzi, Občanská poradna, Amálka - poradna pro oddlužení a pomoc občanům v tísni atd.) - seznam všech akreditovaných osob vede Ministerstvo spravedlnosti

Insolvenční návrh - obsah dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) :
  • Návrh smí být podaný u soudu, v jehož obvodu má dlužník sídlo nebo trvalé bydliště.
  • Návrh musí obsahovat přesné označení dlužníka - u fyzické osoby jméno, příjmení a trvalé bydliště, u podnikatelů název firmy, IČO a sídlo firmy.

§ 103 (1) Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

  • Příčiny zadlužení a dlouhodobé neschopnosti splácet dluhy.
  • Podrobný popis všech pohledávek (věřitel, výše dluhu apod.) a rozhodujících skutečností potvrzujících úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.

§ 103 (2) V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

  • Přílohy jako důkazní materiál - výpis z živnostenského rejstříku, veškeré listiny dokládající existenci pohledávek, rozsudky, výpis z účtu, výplatní pásky, výpis z katastru (v případě, že vlastní nemovitost)
  • Seznam majetku, seznam závazků, atd.

§ 104
(1) Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit
a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků
b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů
c) seznam svých zaměstnanců,
d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

(2) V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti.

(3) V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést.