Insolvenční soud

Osoba, která se rozhodne na sebe vyhlásit insolvenci, musí nejprve podat řádně vyplněný a připravený insolvenční návrh. Ten musí připravit pouze zákonem pověřená osoba s odpovídajícím vzděláním (advokát, notář apod.). Insolvenčním návrhem a následujícím insolvenčním řízením od zahájení do ukončení se zabývá příslušný insolvenční soud.


Insolvenční soud je takový krajský soud, před nímž probíhá insolvenční řízení. V případě fyzické osoby se jedná o krajský soud, kde má ona osoba přihlášené trvalé bydliště. Insolvenci právnické osoby (firma, podnikatel) se řeší u krajského soudu v kraji, ve kterém má firma sídlo. Z krajských soudů to je pak takový, v jehož obvodu se nachází tzv. obecný soud dlužníka.

V paragrafu 85 občanského soudního řádu je obecný soud popsán následovně:
(1) Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
(2) Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů okresní soud, v jehož obvodu má místo podnikání; nemá-li místo podnikání, určuje se její obecný soud podle odstavce 1.
(3) Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
(4) Obecným soudem insolvenčního správce při výkonu jeho funkce je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
(5) Obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.
(6) Obecným soudem obce je okresní soud, v jehož obvodu má své území.
(7) Obecným soudem vyššího územně samosprávného celku je okresní soud, v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány.

To znamená, že soudem může být jeden, ale i více z nich. Dojde-li ke zmatení insolvenčních soudů, přichází ke slovu Nejvyšší soud. Insolvenčním soudem se myslí ten, u něhož insolvenční řízení běží. Pokud by věřitel podal přihlášku u jiného soudu, který by mohl být příslušný, nemůže k ní soud, u něhož insolvenční řízení probíhá, přihlížet, není-li mu v dané lhůtě přihláška předána.

Insolvenční soud - přijetí insolvenčního návrhu

Fyzická či právnická osoba insolvenční návrh předá příslušnému insolvenčnímu soudu. Ten je povinen návrh zveřejnit do 2 hodin od jeho doručení v insolvenčním rejstříku. V případě, že je návrh doručen mimo běžnou pracovní dobu, počítají se dvě hodiny od začátku úředních hodin následujícího pracovního dne. Tímto krokem je zahájeno insolvenční řízení.

V insolvenčním rejstříku insolvenční soud zveřejňuje všechny důležité kroky a změny, které se v insolvenčním řízení odehrají (schválení, odmítnutí, rozhodnutí, změny atd.) včetně všech dokumentů (návrh, zprávy, usnesení apod.). Od momentu zahájení insolvenčního řízení, jsou odloženy všechny exekuce a věřitelé smí své pohledávky uplatnit v rámci insolvenčního řízení tím, že u insolvenčního soudu podají přihlášku.

Insolvenční soud svá rozhodnutí nesděluje osobně, ani prodávajícímu, ani věřitelům. Vše se zveřejňuje v insolvenčním rejstříku, který musí obě strany sledovat v případě nutnosti každý den.

Insolvenční soud - činnost

Mezi hlavní role insolvenčního soudu patří činit rozhodnutí a vykonávat dohled nad všemi subjekty insolvenčního řízení (dlužník, věřitel či věřitelé, insolvenční správce, státní zastupitelství, likvidátor dlužníka). Insolvenční soud rozhoduje o tom, zda bude návrh přijat či odmítnut. Vydává rozhodnutí o ukončení insolvence apod.

Prvním krokem insolvenčního soudu je tedy přijetí insolvenčního návrhu a jeho zveřejnění v insolvenčním řízení prostřednictvím tzv. vyhlášky. Druhým krokem je rozhodnutí o úpadku, který je zásadní podmínkou pro schválení insolvence.

Dle paragrafu 3 insolvenčního zákona se dlužník nachází v úpadku, jestliže má:
a) více věřitelů a
b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
c) tyto závazky není schopen plnit

V prvním stupni insolvenčního řízení rozhoduje samosoudce. Řízení se soudce vůbec nemusí účastnit. Podle insolvenčního zákona může v některých otázkách jednat a rozhodovat vyšší soudní úřední či asistent soudce z jeho pověření.
Rozhodnutí o úpadku obsahuje rovněž výzvu věřitelům, aby si podali přihlášku pohledávky v zákonem dané lhůtě. Přihlášek podané mimo tuto lhůtu nejsou brány v potaz. Součástí rozhodnutí o úpadku je zpravidla rozhodnutí o povolení oddlužení.