Jednotné řízení

Pojem jednotné řízení se užívá v souvislosti s největším stupněm podnikatelského seskupení, který představuje koncern. Koncern je definován v zákoně o obchodních korporacích jako seskupení tvořené jednou či více subjektů podřízených jednotnému řízení.
Jednotné řízení přitom může představovat jiná osoba či osoba podřízená jiné osobě či osobám. Podřízené subjekty se nazývají jako řízené osoby a může ji být pouze obchodní korporace. Nadřízený subjekt je pak označován jako řídící osoba a může být v podstatě kdokoliv - právnická i fyzická osoba, veřejnoprávní korporace či stát. 

Co je to jednotné řízení

Aby mohl být koncern nazýván koncernem, musí být splněna podmínka jednotného řízení. To znamená, že řízené osoby podléhají řídící osobě. Jednotné řízení (koncern) přitom může vzniknout různými způsoby (např. na základě uzavřené smlouvy, ovládnutím hlasových práv, jednáním ve shodě, faktickým vlivem na rozhodování orgánu řízené osoby apod.).
2 typy podrobení řízené osoby řídící osobě: 
  • přímý vliv - k podrobení došlo přímo ze strany řídící osoby
  • nepřímý vliv - k podrobení došlo vlivem jiné osobě ve prospěch řídící osoby

Princip jednotného řízení

Jednotné řízení je vlastně cílené jednání, prostřednictvím kterého řídící osoba kontroluje činnost celého koncernu, prosazuje jeho zájmy s ohledem na dlouhodobé cíle a výsledky a koordinuje činnost řízených osob. Nejedná se tedy o nahodilé řízení ani prosazování určitého zájmu.
Mezi hlavní zájmy koncernu může patřit: 
  • zajištění hospodářské stability koncernu oproti samostatným podnikáním jednotlivých subjektů
  • zvýšení konkurenceschopnosti - větší celek bývá úspěšnější a silnější než malý podnik
  • rozložení rizik
  • diverzifikace podnikatelského zaměření
Existence koncernu vyžaduje nejen jednotné řízení, ale také jednotnou politiku koncernu a jednotné podnikání koncernu. Zájmy koncernu jsou vždy důležitější než zájmy řízených osob.