Just in time metoda

Tento článek vám přehledně a věčně ukáže, co to metoda just in time je, jak vypadá její koncepce, jaké opatření zahrnuje, jaké nevýhody s sebou přináší a jaké jsou předpoklady i bariéry pro její zavedení. Na konci také zmíníme související pojem just in sequence.

Just in time je anglický, do češtiny zpravidla nepřekládaný, termín pro specifický přístup k výrobě, který umožňuje podniku vyrábět výrobky v určeném množství a určeném čase dle požadavků zákazníka. Někdy se v češtině ve snaze tento pojem nějak přeložit používá označení „právě včas“, avšak je to celkem nešťastný překlad a příliš se nepoužívá (je lepší zůstat u anglického termínu).

Někdy je metoda just in time považována za soubor jasně definovaných pravidel a postupů, to je ovšem chyba. Jedná se spíše o filozofii, která musí být dotvářena v souladu s charakteristickými podmínkami daného podniku a jedná se o nejznámější logistickou technologii. Poprvé byla tato metoda aplikována v roce 1926 v závodech Toyota Company, nicméně největší rozmach systémů just in time přišel až počátkem 80. let ve Spojených státech Amerických a Japonsku.

Tato metoda zvyšuje produktivitu práce. Vystupuje při ní jako hlavní faktor čas a změna ve výrobních systémech se opírá o myšlenku slučitelnosti rychlosti s přizpůsobivostí reakce na změny. Mimo snahu o minimalizaci pohybu materiálu ve skladech je zde uplatňován princip řízení výrobního procesu tak, že vše je řízeno aktuální potřebou.

Základní filozofie aneb co je podstatou?

1. Vyráběj jenom to, co je potřebné a tak efektivně, jak je to jen možné.

2. Zamez plýtvání prostředků, času, kapacit a jiným ztrátám.

3. Dávej důraz na 100% kvalitu výrobků.

Koncepce just in time

Metoda just in time se opírá o tyto přístupy:

· Plánování i výroba na objednávku.
· Vyrábění v malých sériích, dodávání malých množství v co možná nejpozději možném okamžiku.
· Velmi časté dodávky, klidně i několikrát v průběhu dne.
· Zajištění vysoké kvality ve výrobě.
· Účinná a cílená motivace pracovníků.
· Důsledná eliminace ztrát.
· Udržovat dlouhodobou strategickou linii.

Sečteno podtrženo

Pokud je tato metoda správně implementována, může podnik dovést ke značným zlepšením v podobě návratnosti investic, zvýšení kvality i efektivnosti výroby a prodeje. Just in time je tedy strategie držení zásob, která napomáhá zlepšit návratnost z investic díky toho, že zredukuje nadbytečné zásoby, které by jinak byly drženy. Díky toho jsou snižovány i náklady, které jsou s držením zásob spojené, je potřeba menší rozsah skladovacích prostor, popř. lze tyto prostory využít pro další činnosti.

Celý proces metody just in time je řízen pomocí jednoduchých signálů, které mohou spočívat třeba v nedostatku daného dílu na skladě (tedy že nedostatek daného materiálu nebo jen jeho blížící se stav nedostatku bude automaticky nahlášen systémem řízení zásob). Signály mohou také sloužit např. k odstartování dalšího dílu ve výrobní lince.

Nové zboží se objednává ve chvíli, kdy je množství na skladě na předem stanovené hladině. Takový přístup šetří prostory i peníze. Hlavní nevýhodou zůstává, že hladina pro objednání je tvořena na základě historické analýzy spotřeby. V případě, kdy je aktuální potřeba výrazně vyšší než historické údaje, může dojít k vyčerpání zásob. Praxe posledních ukazuje, že jako nejlepší strategie pro určení hladiny zásob se jeví držení třináctitýdenní spotřeby.

Opatření just in time metody

Výrazné přínosy mohou přinést tato opatření:

· Zkrácení doby doplňování zásob – logistika musí dosáhnout zkrácení celkové doplňovací doby zásob, jinak nebude možno aplikovat tuto metodu. Zásoby musí být poměrně rychle dodávány a naskladněny poté, co budou objednány.

· Spolupráce logistiky v oblasti výrobního plánování. Díky toho může být urychlen (zkrácen) a zefektivněn cyklus výrobního plánování.

· Zkrácení dodacích dob – logistika musí uplatnit takové modely, které povedou ke snížení celkových dodacích dob.

· Změna přístupu výroby k některým výrobkům – je nezbytné, aby výroba přijala filozofii, že „pomalé“ výrobky se vyrábějí pouze na zakázku a pokud možno vůbec se neudržují na skladě.

Nevýhody just in time

Ještě jednou si v kostce zopakujeme nevýhody této metody, mezi které patří:

· Narůstá rozsah přepravy stále menších a menších zásilek stále větším počtem nákladních automobilů.

· Roste přínos firmy ke kongesci (neprůjezdnosti) na silnicích i dálnicích – tedy mimo jiné se ekologická image firmy zhoršuje.

· Časově náročná spedice a celní odbavení na hranicích v mezinárodních logistických řetězcích.

· Upřednostňování kamionové dopravy před železniční, neboť železniční doprava nedokáže zajistit požadovanou přesnost a četnost dodávek.

Předpoklady a bariéry zavedení just in time

Jedním ze předpokladů pro úspěšné zavedení této metody je, aby došlo k hluboké změně ve vztazích dodavatele k odběrateli (odběratel je dominujícím článkem, jemuž se musí dodavatel přizpůsobit tím, že svou činnost synchronizuje s jeho potřebami). Bude tedy potřeba vyvíjet dodavatelsko-odběratelské vztahy především ze strany přizpůsobení se dodavatele, bude potřeba nesmírně pružného přístupu ze strany dodavatele.

Další předpoklad je, aby byla přeprava svěřena kvalitnímu dopravci. To je rovněž nesmírně důležitý článek celého procesu. Je třeba dávat vysoký důraz na spolehlivost a přesnost. Rychlost je rovněž důležitý faktor, avšak zde není na první pozici v důležitosti. Proč? Jelikož objednávky lze dopředu plánovat a odhadnout na základě poptávky ve výrobě, lze dopředu včas objednávat. Proto je spolehlivost a přesnost ještě důležitější než samotná rychlost.

Implementaci metody just in time brání nedostatečná infrastruktura. Častá a těsná komunikace založená na vzájemné důvěře je pak klíčem k úspěšnému zavedení této metody.

Jaké pozitivní dopady zavedení just in time přináší?

Pozitivních vlivů je celá řada. Mezi ty hlavní a nejčastější patří:

· zvýšená produktivita,

· nižší nákupní ceny,

· snížená zásoba hotových výrobků,

· snížená výrobní zásoba,

· snížené množství odpadu,

· zkrácení manipulační a přepravní doby,

· ušetření výrobních a skladovacích prostor,

· zlepšení úrovně kvality,

· zvýšená včasnost dodávek,

· snížené celkové náklady na materiál

· a zrušení kontrolních stanovišť.

Just in sequence – nejvyšší forma just in time

Někdy se v souvislosti s metodou just in time hovoří také o metodě just in sequence, a proto se i na tuto metodu alespoň okrajově podíváme.

JIS (just in sequence) je nejvyšší forma just in time. Jedná se o logistický proces, který řídí pokročilé informační systémy. Dodavatel zásobuje odběratele svými produkty bezprostředně k montážní lince v přesně stanoveném pořadí, množství (které je v danou chvíli potřeba) a čase.

Tato metoda se používá zejména pro komponenty velkých rozměrů, které jsou náročné na skladování a pro produkty, které mají velký počet variant. Například v automotive průmyslu se takto dodávají nárazníky, středí konzole a kabelové svazky. Dále, jak se tato metoda rozšiřovala, se začala využívat i pro dodávky na velké vzdálenosti či pro komponenty s malým počtem variant. Využívá se především v tažném systému výroby a jedná se o štíhlou výrobu, kdy tok zásob od dodavatele je synchronizován s výrobním taktem zákazníka.

Výhodami just in sequence jsou efektivita provozu, snížení skladovacích nákladů, omezení kapitálu vázaného v zásobách a snížení manipulace se zásobami. Touto metodou minimalizujeme chyby, poškození komponent a omezujeme množství zastavování linky. Nevýhodou však je riziko výskytu krizových situací, což není nepodstatný faktor.