Kalkulační vzorec

Kalkulace představuje takzvané předběžné stanovení či následné zjištění dílčích složek celkové ceny za jednu jednotku výkonu, v ekonomické terminologii řečeno kalkulační jednici. Pro představu se jedná o buď 1 kus výrobku, 1 metr látky, 1 litr mléka popřípadě 1 pár bot. Kalkulaci následně rozlišujeme podle doby, kdy byla sestavena a to na:

· Předběžnou kalkulaci
· Výslednou kalkulaci

Předběžná kalkulace

Tato kalkulace se sestavuje vždy před zahájením samotné výroby, tedy před začátkem pro nás sledovaného období. Podkladem pro tuto kalkulaci jsou zejména technickohospodářské normy, rozpočty veškerých nepřímých nákladů a také normy spotřeby nákladů přímých.

Výsledná kalkulace

Tato kalkulace se sestavuje až po samotném ukončení výroby. Tedy jinými slovy po skončení období, které se snažíme vysledovat. Podkladem jsou zejména údaje, které jednotka zjistí ve vnitropodnikovém účetnictví.

Jak se náklady člení v kalkulaci?

Náklady v kalkulaci členíme na:
  • přímé neboli také jednicové náklady – tedy ty náklady, které s výrobou jistého výrobku do značné míry souvisí. Tedy souvisí s kalkulační jednicí.
  • nepřímé neboli režijní náklady – tedy veškeré ostatní přítomné náklady, které jsou výrobou daného výrobku vyvolané anebo souvisí s provedením jiného výkonu.

Jak se sestavuje kalkulační vzorec?

Kalkulaci jako takovou sestavujeme v jednotlivých složkách nepřímých a také přímých nákladů, které společně tvoří základ kalkulačního vzorce. V tomto případě záleží zejména na druhu činností dané organizace, z čeho vyplývá i skladba jednotlivých položek, které se následně v kalkulaci objeví. Účetní jednotka si posléze sama zvolí, jaký kalkulační vzorec pro ni bude nejvhodnějším řešením. Vybere si právě ten, který bude nejlépe vyhovovat konkrétním podmínkám dané firmy. Následně dle těchto údajů sestaví takzvané kalkulační položky, které se dělí na:
  • Přímý materiál – jedná se o naprosto veškerý základní materiál, který prochází celou výrobou a následně tvoří podstatu celého výrobku, který daný firma prodává. Patří sem rovněž i veškeré suroviny, které jsou pro výrobu takovéhoto výrobku rovněž podstatné.
  • Přímé mzdy – jedná se o mzdy, které přímo souvisí s vyhotovením daného výrobku, který bude firma následně prodávat svým klientům.
  • Ostatní přímé náklady – jedná se o všechny náklady, které se časově rozdělí a které se samozřejmě i hospodárně s ohledem na význam a také strukturu nákladů začlení a u kterých lze stanovit anebo přímo zjistit množství na jednu kalkulační jednici.
  • Výrobní režie – jedná se o veškeré náklady, které napřímo souvisí s řízením a dále i obsluhou samotné výrobní činnosti.

Z tohoto souhrnu vzejdou veškeré vlastní náklady výroby
  • Zásobovací režie
  • Správní režie

Z těchto údajů vzejdou vlastní náklady výkonu
  • Odbytové náklady (expedice výrobků, prodej výrobků, skladování)


Z tohoto souhrnu vzejdou úplné vlastní náklady výkonu

  • Zisk (vypočteme ho jako rozdíl prodejní ceny a také úplných vlastních nákladů výkonu)
Z tohoto souhrnu vzejde prodejní cena včetně nebo bez DPH

Jak lze stanovit náklady na kalkulační jednici?

- přímé náklady lze v předběžných kalkulacích stanovit vždy na základě technickohospodářských norem
- postup při stanovování režijních nákladů můžeme rozdělit hned na dvě části:
a) nejdříve musíme zjistit celkový objem nákladů a to tak, že je rozpočítáme na jednotlivé režijní náklady
b) další výpočet závisí zejména na rozmanitosti celého sortimentu, pro který budeme celou kalkulaci provádět
Režijní náklady se dají na jednici stanovit i tak, že je vypočítáme na základě jejich rozpočtové výše a vydělíme je námi zvolenou rozvrhovou základnou.