Kartel a kartelová dohoda

Kartel je specifický druh obchodní dohody mezi obchodníky (soutěžiteli, konkurenční firmy), jejímž cílem je omezení či úplné vyloučení konkurence a zvýšení zisku. Uzavírání kartelových dohod je ve většině demokratických zemích zakázané a neplatné, protože vedou k narušení volné hospodářské soutěže.

Kartel - jak vzniká

Kartelové dohody jsou uzavírány mezi společnostmi, které se zabývají stejnou činností (nabízí stejné nebo podobné služby, vyrábí stejné nebo podobné výrobky). Všichni účastníci kartelové dohody jsou si přitom vědomi, že dojde ke zvýšení cen jejich výrobků či služeb a tím pádem jim narostou ceny. Zbývající konkurence je poškozena, ale nejhůře jsou na tom spotřebitelé, kteří nemají možnost výběru.

Cílem kartelové dohody jsou většinou sjednocené ceny, čímž dochází k úmyslnému odstranění konkurenčního prostředí. Účastníci kartelové dohody se rovněž mohou domluvit na rozdělení podílu na trh nebo přímo samotného trhu, tak aby si vzájemně nekonkurovali. Poslední případ znamená, že kartel ruší jakoukoliv konkurenci, a každý účastník se na své “části” chová jako monopol.

Kartely jsou typické pro tzv. oligopolní trhy, na kterých převládá pár firem vyrábějící většinovou produkci pro daný trh, a do nichž je téměř nemožné vstoupit. Pro oligopolní trh je charakteristické, že je činnost firem úzce provázaná, a všechny firmy mezi sebou spolupracují na obchodní strategii. Zároveň mezi nimi mohou vznikat tajné dohody, jejichž cílem je usnadnění soutěžení.

Kartel a jeho druhy

Český právní systém, respektive zákon č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, rozděluje kartelové dohody na:

  • Kartelové dohody o určení cen - účastníci této dohody se domluví na jednotných cenách za výrobky či služby. Stejné ceny narušují konkurenční prostředí, poškozují ostatní nezúčastněné firmy a spotřebitele.
  • Restrikční (kontrolní) kartelové dohody - účastníci se dohodnou na omezení či kontrole vývoje, výzkumu, výroby, vývozu, investic apod.Dochází vlastně k úmyslné regulaci výroby, kdy nabídka neodpovídá poptávce, ale je uměle limitována. Účastníci takto uměle sníží nabídku, vyvolají tak zvýšenou poptávku a navýší ceny.
  • Kartelové dohody o rozdělení trhu (tzv. segmentační kartely) - dohoda spočívá v tom, že si účastníci striktně rozdělí trh (dle lokality). Na každé části trhu pak operuje jeden účastník bez jakéhokoliv omezení. Rozdělení se může týkat i zákazníků dle různých kritérií.
  • Junktimační kartelové dohody - tato dohoda spočívá v tom, že uzavření jednoho obchodu je podmiňováno uzavřením dalšího obchodu. To znamená, že spotřebitel (odběratel) musí navíc odebrat zboží či službu, o které vůbec nemusí mít zájem. Pokud by tak ale neučinil, nedostal by ani to zboží či službu, které potřebuje.
  • Diskriminace soutěžitelů - při hospodářské soutěži jsou úmyslně nastavené různé podmínky pro různé soutěžitele, vybraní soutěžitelé jsou zpravidla zvýhodnění (soutěž jim je vlastně napsána na míru).
  • Kartelové bojkoty - účastníci nelegální kartelové dohody se domluví, že nebudou jednat a obchodovat s žádnou firmou, která se odmítne účastnit kartelové dohody.
  • Bid-rigging - tento typ kartelové dohody není v uvedeném zákoně zmíněny a jedno se o dohodu mezi účastníky týkající se veřejné zakázky. Mezi sebou se předem domluví, kdo zakázku získá a ostatní nepodají konkurenční nabídky. Cílem Bid-riggingu je poškození zadavatele veřejné zakázky.

Porušení kartelové dohody a následky

Faktem je, že nelze porušit něco, co je de facto nelegální. Dodržování nelegální kartelové dohody je právně absolutně nevymahatelné. Vyšší zisk je přitom dostatečně velkou motivací k porušení kartelové dohody. Pokud tak totiž jeden účastník učiní, naroste mu rázem zisk, avšak ostatním účastníkům klesne. Poškození si však nemohou nikdy stěžovat a vymáhat ztracený zisk, protože jejich dohoda byla nelegální.

Nelegální vs. legální kartely

Pojem kartel je většinou spojován s něčím nelegálním. Ve většině případech se také o nelegální činnost narušující svobodnou a vyrovnanou hospodářskou soutěž jedná. Kartely velmi často vznikají tehdy, když jedna skupina obchodníku chce doslova zničit zbývající firmy. Výjimku může stanovit pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, což není neobvyklé.

Existují však i kartely legální, které podporují či chrání samotné vlády. Legální kartely vznikají například za účelem udržení stability trhu nebo zajištění odbytu vybraných hospodářských a zemědělských výrobků.

Typickým příkladem legální kartelové dohody podporované státem jsou:
  • Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) - existuje od roku 1960, přičemž vznikla za účelem kontroly světového obchodu s ropou (kontroluje cca 75 % trhu s ropou)
  • Mezinárodní diamantový kartel - v roce 1888 jej založila jihoafrická těžařská firma De Beers, je jedním z nejstarších dosud fungujících kartelů a kontroluje 60 % světového obchodu s diamanty
  • Multifiber - původně provizorní dohoda, která měla omezit vývoz textilních výrobku z rozvojových do rozvinutých zemí, tato dohoda byla zrušena v roce 2004 na základě rozhodnutí na jednání Světové obchodní organizace

Dovolené kartelové dohody

Zákon ochraně hospodářské soutěže obsahuje i výluky a výjimky, které jsou z tohoto zákazu vyjmuty. To znamená, že zákon za určitých podmínek umožňuje vznik legálních či dovolených kartelových dohod. Výjimkami se myslí kartely, které pozitivně ovlivňují trh.

Seznam výluk ze zákazu vzniku kartelových dohod:
  • Bagatelní kartely - jedná se o takové kartelové dohody, kdy mají účastníci podíl menší než 5 % na celostátním trhu a o 30 % menší na lokálním trhu.
  • Kartelová dohoda vedoucí k racionalizaci hospodářské činnosti.
  • Dohoda o jednotném užívání obchodních dotacích či platebních podmínky aniž by však byla domluvená konkrétní cena.
  • Tzv. nediskriminační marže

Seznam výjimek ze zákazu vzniku kartelových dohod:
  • Kartel nejde proti zákonu ani dobrým mravům hospodářské soutěže.
  • Nedochází k úmyslné regulaci zboží či služeb a nevylučuje vybrané podnikatele.
  • Nedochází k narušení podnikatelské činnosti a nepříznivému ovlivnění hospodářské soutěže