Kauzální nexus

Pod pojmem kauzální nexus, se kterým se setkáváme spíše než v životě, v soudním prostředí, si lze představit zejména takzvanou příčinnou souvislost. Jedná se tedy o zcela objektivní, ve své podstatě kauzální vztah mezi následkem a samotnou příčinou. Ta je zejména v právním odvětví nutná k tomu, aby mohla vzniknout takzvaná odpovědnost pachatele za újmu, kterou způsobil anebo odpovědnost za trestný čin, který není v tomto případě žádnou výjimkou.

Příčinná souvislost versus zavinění 

Příčinná souvislost neboli také probíraný kauzální nexus, je zejména nutné odlišovat od samotného zavinění, které se projevuje jako subjektivní vztah mezi pachatelem k samotnému následku toho, co aktuálně vykonal. Tento vztah může vést k tomu, že pachateli vznikne odpovědnost za jeho jednání, ovšem jsou i případy, kdy také nemusí.

Jak lze kauzální nexus posoudit?

Pokud existuje více příčin daného skutkového jednání, může být samotné posouzení kauzálního nexu velmi náročnou činností. Pro příklad si můžeme uvést například dopravní nehodu, při které je její oběť akutně převezena do nemocnice, ve kterém ovšem bohužel dojde k jejímu úmrtí. Ovšem nikoliv na základě zranění způsobených danou dopravní nehodou, nýbrž na základě zanedbání veškerých povinností daného ošetřujícího lékaře. V tomto případě je tak velmi složité určit skutečný kauzální nexus, tedy viníka smrti dané oběti. Těchto případů je bohužel čím dál tím více a právníci si nad nimi téměř každý den, lámou hlavu.

U příčinné souvislosti je třeba splnit dvě základní podmínky

U příčinné souvislosti musí samotná příčina splňovat rovněž dvě základní podmínky. A sice musí být nutná a k tomu všemu ještě dostačující. Musí být tedy jednoduše přímá a také bezprostřední. Samotný subjektivní postoj k danému následku, vyjadřuje zejména zavinění. V případě, kdy nejsou tyto dvě podstatné podmínky splněny, nelze hovořit o příčinné souvislosti.