Klamavá reklama
Jedná se o nezákonnou reklamní praktiku, kterou používají někteří obchodníci či firmy, aby zvýšili svůj prodej. Jak poznat, že se jedná skutečně o klamavou reklamu a ne jen reklamu a jak takového obchodníka nařknout ze lživé reklamy?
V tomto článku se dočtete o tom, co to je klamavá reklamy a jak se posuzuje, jaký je rozdíl mezi ní a zlehčováním (což je možná neetické avšak legální!). Ukážeme vám několik názorných příkladů klamavé reklamy včetně rozdílů oproti přehánění. Ke konci vám ukážeme také, jaký je postih za klamavou reklamu, jak se proti ní bránit v pozici spotřebitele (zákazníka) a také, jaké další praktiky spadají pod nekalou soutěž, neboť klamavá reklama je jen jedna z několika činností, kterých se propagující nesmí dopouštět.
Definice aneb co to je klamavá reklama?
Právní definice je ukotvena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
Laicky by se dala klamavá reklama popsat jako uvádění nepravdivých informací o výrobku či službě, které jsou příčinou nákupu spotřebitele, přičemž spotřebitel by bez těchto klamavých údajů produkt nezakoupil, nebo by se zvýšila šance na zakoupení produktu od jiného prodejce.
Jak se posuzuje klamavá reklama?
Klamavá reklama se posuzuje dle významných znaků. Zákon přihlíží zejména k údajům ohledně složení výrobního postupu, data výroby, formy dodání, ceny, povahy, odborné způsobilosti atd.
Při posouzení se tedy kontrolují aspekty jako např., které nepravdivé údaje jsou uvedeny, na koho je cílena reklama a hlavně, jak moc byla ve spotřebiteli vyvolána klamavá představa o realitě.
Jen přehánění, nebo klamavá reklama?
Je nezbytné rozlišovat, zda se jedná o klamavou reklamu, nebo pouze o obvyklé reklamní „přehánění“, které zákonem zakázáno není. Aby však bylo reklamní přehánění legální, musí jej umět rozpoznat průměrný spotřebitel. Jednodušeji řečeno, průměrný spotřebitel musí být schopen pochopit, že se jedná o nadsázku nikoliv fakta.
Několik názorných příkladů klamavé reklamy z praxe
Pro lepší pochopení a názornost vám ukážeme 3 dvojice příkladů toho, co je přehánění a co je klamavá reklama:
1) Neodpovídající cena
Příklad klamavé reklamy
V letáku od supermarketu byla uvedena cena za dané mléko 15 Kč. V supermarketu po dobu platnosti letáku však bylo toto konkrétní mléko prodáváno za 20 Kč. Kupující byl oklamán uvedením nepravdivé ceny v letáku.
Příklad reklamního přehánění
V letáku od supermarketu je uvedeno, že mléko nakoupíte za hubičku, jenže nelze však předpokládat, že v prodejně skutečně mléko rozdávají za polibek…
Neodpovídající účinek
Příklad klamavé reklamy
Obchodník deklaruje, že v případě každodenní konzumace jeho zdravého müsli, zhubnete do měsíce 5 kilo, přičemž potravina neobsahuje žádné látky podporující hubnutí.
Příklad reklamního přehánění
V reklamě je vyobrazena slečna, která se po konzumaci kokosové tyčinky ocitne na tropickém ostrově. Nelze však předpokládat, že by se tak stalo i v reálném světě.
Neodpovídající složení
Příklad klamavé reklamy
Pomerančový džus je dle přední etikety pouze ze 100% pomerančové šťávy, jenže ze složení je patrné, že obsahuje také jablečnou šťávu v podílu více jak 20 procent.
Příklad reklamního přehánění
Slečna v reklamě mávnutím ruky udělá z pomerančového džusu celé pomeranče. Nelze ale předpokládat, že balení obsahuje celé pomeranče…
Několik dalších příkladů klamavé reklamy
· Obchodník tvrdí, že koupí výrobku přispějete na humanitární účely, ačkoliv tomu tak vůbec není.
· Tvrzení na obalu, že budete štíhlejší, krásnější či chytřejší, jenže zakoupený produkt neobsahuje nic takového, co by mělo vlastnosti, díky kterým by toho mohlo být docíleno.
· Reklamy, které tvrdí, že se jedná o časově omezenou akci (například sezónní sleva, likvidace prodejny atd.), přestože prodejna se neruší a ani akce nekončí.
· Lákání na kurz se školitelem, který má údajně odborné vzdělání v oboru, i když tomu tak absolutně není.
Jaký je postih za klamavou reklamu
Pokud se firma skutečně dopustila klamavé reklamy, hrozí jí postih. Ve většině případů se jedná o finanční postih. Výše pokuty za klamavou reklamu se liší v závislosti na velikosti společnosti, která se nelegálního jednání dopustila, a také dle rozsahu klamavé reklamy.
V poslední době se pokuty za klamavou reklamu poměrně zvyšují. Například v roce 2008 platila Telefonica O2 za klamavou reklamu 200 000 Kč, ČSOB v roce 2010 přibližně 3 000 000 Kč a MZZ Group v roce 2013 dokonce 5 000 000 Kč!
Jak postupovat při reklamaci klamavé reklamy
Jedním ze způsobů, jak na klamavou reklamu upozornit, je podáním stížnosti na ČOI, která může nepoctivému obchodníkovi udělit pokutu. Upozornění české obchodní inspekce však kupujícímu nezajistí náhradu škody – což není zrovna příjemné. Postupem, abyste získali i peníze zpět, je skutečná reklamace výrobku, který podléhá klamavé reklamě.
Příklad: Pokud je v reklamě či letáku tvrzeno, že oblečení obsahuje stříbrná vlákna, ale není tomu tak, má kupující nevhodné zboží zaslat zpět prodejci a měl by požadovat vrácení peněz. Jestliže by prodejce odmítnul vrácení peněz, může si kupující nechat vypracovat znalecký posudek. V případě, že bude posudek ve prospěch kupujícího, má mnohem větší šance, že prodejce reklamaci uzná. Pokud reklamaci neuzná, může se kupující obrátit na soud.
Přesné znění toho, jak klamavou reklamu definuje zákon
Občanský zákoník část čtvrtá hlava III díl 2 oddíl 2 § 2977 Klamavá reklama říká:
(1) Klamavá reklama je taková reklama, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podpořit odbyt movitých nebo nemovitých věcí nebo poskytování služeb, včetně práv a povinností, klame nebo je způsobilá klamat podáním nebo jakýmkoli jiným způsobem osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje, a tím i zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob.
(2) Při posuzování, zda je reklama klamavá, se přihlédne ke všem jejím výrazným znakům. Zvláště se přihlédne k údajům, které reklama obsahuje ohledně:
a) dostupnosti, povahy, provedení, složení, výrobního postupu, data výroby nebo poskytnutí, způsobilosti k určenému účelu, použitelnosti, množství, zeměpisného či obchodního původu, jakož i podrobnějšího vytčení a dalších znaků zboží nebo služeb včetně předpokládaných výsledků použití nebo výsledků a podstatných znaků provedených zkoušek či prověrek,
b) ceny nebo způsobu jejího určení,
c) podmínek, za nichž se zboží dodává nebo služba poskytuje, a
d) povahy, vlastností a práv zadavatele reklamy, jako jsou zejména jeho totožnost, majetek, odborná způsobilost, jeho práva duševního vlastnictví nebo jeho vyznamenání a pocty.
Nekalá soutěž – klamavá reklama je ve skutečnosti jen jedna z variant
Nekalá soutěž je stav, který nastane, pokud účastník hospodářské soutěže (ať už podnikatel nebo nepodnikatel) jedná v rozporu s dobrými mravy soutěže a toto jednání je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Tyto podmínky, označované jako generální klauzule, musí být splněny současně (kumulativně).
Dobré mravy soutěže nejsou zákonem definovány, takže o tom, zda byly v konkrétním případě porušeny či nikoliv, rozhoduje soud. Jednání nekalé soutěže nemusí nutně způsobit újmu, jedná se o ohrožovací delikt. Skutková podstata je tak naplněna už tehdy, jestliže tato újma jen hrozí.
Občanský zákoník v ustanovení § 2.976 odst. 2 demonstrativně uvádí skutkové podstaty, při jejichž naplnění k nekalé soutěži dojde a v dalších paragrafech (§ 2977 až § 2987) je blíže specifikuje. Vedle skutkových podstat v zákoně uvedených však existuje několik dalších (tzv. soudcovských, resp. preatorských skutkových podstat). Ty jsou řazeny pod generální klauzulí.
Další skutkové podstaty nekalé soutěže (kromě klamavé reklamy) jsou např. klamavé označení zboží a služeb, vyvolání nebezpečí záměny, podplácení, zlehčování, dotěrné obtěžování (spam).