Know how

Celá řada podnikatelů své know how považuje za velmi cennou a důležitou součást svého podnikání. V porevoluční době byl tento výraz do značné míry nadužíván. Co ovšem přesně výraz know how znamená, ví pouze málokdo. Pojďme si tedy o know how říci něco více a pochopit tak, v čem tak tkví skutečná mocná síla onoho propíraného know how.

Know how znamená, vědět jak na to!

Know how v překladu znamená doslova, „vím jak na to“ popřípadě „vědět jak“. Někteří podnikatelé tento výraz mylně zaměňují s patentem anebo také s ochrannou známkou. Přitom ovšem know how obnáší pouze značnou cenu, ovšem nemůže být nikdy a to za žádných okolností uvedeno na takzvaném patentovém úřadě, kde se setkáváme s patenty všeho druhu. Know how lze kromě jiného samotnému podnikateli rovněž poskytnout i za úplatu.

Rovněž lze o know how také žádat o to tak, aby byla skutečnost o něm do značné míry utajená. Know how ve svém anglickém překladu „vědět jak“, doslova popisuje přesně to, co skutečně know how ukrývá. Je to totiž určitý komplex, jenž obnáší zejména již zavedené rady, návody a také nezbytně nutné postupy, které sám podnikatel objevil a následně pomohl druhému z podnikatelů v jeho podnikání.

Know how jako součást obchodního tajemství

V obchodním zákoníku se v normě obchodního práva o know how jistě nedočteme. Je totiž upravováno přímo a to jako nezbytná součást obchodního tajemství. Samozřejmě, že se nejedná přímo o takové obchodní tajemství, jaké si nejspíše valná většina z nás ihned představí, ovšem jedná se o takzvanou podmnožinu daného pojmu. Je to tedy jeden z příkladů toho, jak by obchodní tajemství mohlo vypadat. Je tedy definováno jako naprosto veškerá skutečnost, která je technického, výrobního či dokonce obchodního charakteru a která je utajována. Podnikatel si tak těchto skutečnosti nadmíru cení, jelikož se jedná o veřejně nedostupná fakta.

S know how můžeme i obchodovat

Know how lze na rozdíl od patentů a různých vynálezů používat i jednorázově a to tak, že ho mohou využít i ostatní lidé, kteří s ním chtějí obchodovat. Ano, know how je obchodovatelné. Patent v tomto případě světlo světa spatřuje z čistě objevitelské činnosti, know how ovšem může vzniknout i činností čistě nereaktivní a to například rozborem různých všeobecně všem známých faktů. Není ovšem vyloučeno, aby za know how byl uznán rovněž i patent, k jehož duševnímu vlastnictví nikdo na patentovém úřadě nepožádal. Know how poté nejsou čistě a jen schopnosti a to ani v momentě, kdy by se jednalo o schopnosti značně mimořádné či by byl nasnadě určitý talent.

Původ know how

V předchozích řádcích jsme si vyjasnili, že know how pochází z anglického slova, „vědět jak“. Jedná se tedy o takzvané anglické sousloví, které popisuje jisté informační a také technologické předpoklady a také znalosti pro jistý obor činnosti. Nejčastěji se s know how setkáváme ve výrobě samotné, popřípadě v provozu či v jiné technické skutečnosti. Jedná se tedy v podstatě o ucelený souhrn poznatků a postupů, přičemž návod na jednotlivou recepturu výroby lze získat pouze dlouholetou zkušeností v daném oboru.

Tento fakt se týká především výroby samostatných produktů, jenž nepodléhají ani patentům a licencím. Současně se ovšem jedná o znalost výrobních postupů a také návodů, které v závislosti na časovém sletu událostí, vedou právě ke know how. Know how je mimo jiné součástí licenčních či obchodních smluv.

Vesměs se jedná o velmi atypický druh činnosti, který se dá jen velmi stěží popsat, a proto se tento postup stává součástí technické pomoci, kterou samotný majitel prostřednictvím know how poskytuje. Jednat se přitom může například o hospodářský nehmotný majetek, který se týká výroby jednotlivých produktů, jenž mimo jiné nepodléhají, jak již bylo řečeno, žádným licencím a ani patentům.

Jednotná definice know how, ač by se tomu tak mohlo zdát, skutečně neexistuje. Know how v sobě totiž praxi, výrobně technické a neméně důležité obchodní znalosti a poznatky, které vycházejí zejména z dlouholeté praxe a zkušeností v daném oboru či v procesu či s prací s jistou technologií. Jedná se o kýženou znalost receptur a také postupů, které jsou utajované a nepatentované. Tyto poznatky slouží jak v oblasti marketingu, podnikání, obchodu, tak i v oblasti řízení.

Know how zvyšuje konkurenceschopnost a také zisk

Know how je v praxi zejména dokonalou zárukou rychlého vyřešení jistého problémů. Díky tomu se danému podniku, který je vlastníkem know how, zvyšuje jeho konkurenceschopnost. Získání konkurenční výhody na trhu poté znamená zvýšení zisku, který je pro každou firmu velmi důležitý. Některé vynálezy ovšem nelze vůbec patentovat, což znamená, že některé poznatky jsou komercializovány pouze v rámci know-how. V případě, kdy si navíc nebudete know how vymýšlet sami a někdo vám ho přinese již ve své finální podobě či mu bude zbývat pouze nepatrné dotažení, které povede k finální podobě, můžete na tomto obchodu utržit nemalé finanční prostředky.

Pokud byste se totiž pouštěli do vlastního výzkumu know how a hledali vhodné lidi, kteří by vám s jeho vymýšlením mohli pomoci, jednalo by se o daleko nákladnější proces než samotné pořízení již hotového know how. Kromě jiného si můžete být jisti tím, že své peníze nevyplýtváte do omylů či slepých uliček, které mohou cestu ke kýženému know how, samozřejmě doprovázet a je tedy třeba počítat i s nemilými riziky a jistými ztrátami. Šetříte tak nejen svůj čas, ale také peníze. K ruce vám totiž přijde již hotový výsledek, se kterým budete moci nakládat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Oproti konkurenci tak budete mít navrch v tom, že budete nejen levnější, ale také rychlejší. Tato výhoda je tak pro vás dvojnásobná.

Nevyčíslitelná hodnota know how

Dobře připravené a funkční know how se v podniku považuje za jednu z největších hodnot, které samotná firma vůbec může vlastnit. Na prvním místě jsou samozřejmě stále ještě výnosy z investic do kapitálu, ovšem know how stojí hned za nimi. Platnost samotného know how je poté omezena pouze a jen jeho takzvaným technickým zastaráním či ztrátou jeho dobrého utajení. V opačném případě know how slouží firmě celou řadu let.

Myslet na dobrou ochranu know how se vyplatí

Součástí samotného know how je vesměs vše, co nemůže být součástí autorských, průmyslových a jiných práv podniku. Pro samotný podnik má ovšem know how dostatečnou tržní hodnotu se kterou se může stát klidně i předmětem obchodní či hospodářské činnosti. Know how ovšem představuje zejména ekonomickou hodnotu, která náleží samozřejmě právě tomu, kdo za zrozením know how stojí či získal dostatečné oprávnění k tomu, aby mohl know how používat.

Jelikož a protože know how není v žádném případě předmětem jistého průmyslového vlastnictví, nemůže být proto chráněno žádným zvláštním zákonem, patentově a dokonce ani jiným ochranným dokumentem tohoto typu. Jediné, co v tento okamžik tak připadá v úvahu je, že lze know how utajit pouze a jen tak, že se bude utajovat před okolím či sáhnete po velmi chatrné ochranně, která souvisí s postihem v nekalé soutěži a to buď na základě otrockého napodobení anebo přímo porušení obchodního tajemství.

V praxi se tedy know how chrání především tak, že je chráněno důkladným a důsledným utajováním a to na valné většině úrovní v podniku. To znamená, že know how musí chránit zaměstnanci, vysoce postavení pracovníci, manažeři a všeobecně vůbec všichni ti, kteří s know how přišli v dané firmě do styku. Pokud se podnikateli podaří své know how utajit dostatečně, ovlivní se jeho tržní cena, která bude o poznání vyšší a také podnikatel získá velmi lákavý monopol pro svou osobu a také svou firmu. Tento stav je ovšem předpokládán pouze za situace, kdy se podnikateli jeho know how podaří dostatečně dobře utajit před dychtivým okolím.

Co většinou know how zahrnuje?

Pokud něco není veřejným dílem, jedná se o know how. Know how je, jak již bylo řečeno, podnikatelsky využitelné bez jakýchkoliv ohledů na to, v jaké skutečné podobě se nachází. Tedy, zda v nehmotné či hmotné podobě. Know how totiž může být jednoduše uloženo na jakémkoliv nosiči či může být pouze v hlavách samotných lidí. Za typická know how se považují zejména:

  • Vzorce
  • Recepty
  • Metodické postupy
  • Výrobní postupy, technologické postupy a jiné. Výrobní postupy, které bez know how nelze žádným způsobem napodobit.
  • Složení materiálu
  • Zdrojový kód či jistý algoritmus
  • Instrukce
  • Blueprinty
  • Ty nejlepší možné zkušenosti a praxe v samotné výrobě, které lze pouze předávat
  • Marketingové triky
  • Zkušenosti lidí a jejich nepřeberné dovednosti
  • Technické znalosti

Prevence před zneužitím know how

Ochrana know how musí být, jak již bylo řečeno, velmi důmyslná. V tomto případě je tedy třeba dobré zapřemýšlet nad tím, jak provádět prevenci proti samotnému zneužití know how.

Každý podnik, výzkumná či veřejná organizace, vysoká škola či univerzita, se svým know how zachází podle svého. Ve svém vlastním podniku jistě vytváří hned celou řadu dostatečných vnitřních opatření, která vedou k tomu, aby know how nebylo zneužito třetí osobou a podobně. Jedná se v tomto případě zejména o směrnice, které se týkají samotného nakládání s know how a jeho následnou evidencí. Jednat se přitom může jak o vnitřní audit, tak i o další kontrolní mechanismy.

Jednou z nejdůležitějších zásad, které k ochraně know how vedou, je dodržování jistých zásad při samotném jednání, které směřuje buď k uzavření samotné licenční smlouvy či k poskytnutí práv k používání know how. Bezpečnost je třeba dodržovat i na jednáních, na kterých se o know how hovoří. V tomto případě je tak nejvhodnější, aby samotná organizace či firma sestavila zvláštní typ smlouvy, který bude s každou stranou, která se s know how setká, uzavřen. Jedině tímto způsobem lze velmi racionálně know how uchránit před zneužitím.

V takovéto smlouvě by se tak mělo hovořit zejména o mlčenlivosti, která je v praxi označována zkratkou NDA tedy doslova Non-disclosure agrement. Smluvní strany, které tuto smlouvu podepíší tak v podstatě souhlasí s tím, že nikde nebudou důvěrné materiály sdílet a a už vůbec o zjištěných informacích nebudou nikde hovořit. Stejným způsobem se chrání i obchodní tajemství firmy. Povinnost o samotné mlčenlivosti navíc může být doložkou jak pracovní smlouvy se zaměstnanec, tak jakékoliv jiné smlouvy, která souvisí s výkonem daného povolání či jistých pracovních úkonů. Porušení této konkurenční doložky může být posléze trestně stíháno.

V opačném případě se může jednat o tučné pokuty za porušení či jiné postihy, které ze vzájemné smlouvy vyplývají a které jsou čistě v rukách dané organizace či podniku. Díky těmto bezpečnostním zásadám firma či organizace docílí toho, že její know- how bude nedostižné a firmě vznikne buď například významný monopol či skutečně značná konkurenční výhoda, která je základem úspěchu každé společnosti a o kterou každé společnosti rozhodně jde.