Koheze

Pojem koheze vychází z latinského slova co-haesio znamenajícího soudržnost. Má několik významů, respektive oblastí, ve kterých se používá.

Základním a běžný význam představuje koherence. Ve fyzice se používá kohezní síla, v lingvistice zase můžeme narazit na soudržnost (koherenci) v povrchové struktuře jednotek a vět. V literatuře se kohezí zabývá sci-fi román Teorie strun - Koheze z prostřední populární Star Treku. Poslední je sociální koheze v sociologii.

Koheze - v běžném významu koherence

Koherence znamená soudržnost v logickém i fyzickém význam. Ze slova koherence pochází přídavné slovo koherentní, které znamená soudržný, nerozporný či dobře uspořádaný.

Koherence může mít několik významů:
  • souvislost, spojitost v literatuře
  • společný původ místní a časový ve fyzice
  • vlastnost elektromagnetického pole popisující chování tohoto pole v čase a prostoru
  • vztah mezi psychickými vlastnostmi, funkcemi a procesy, které náleží k sobě v psychologii

Koheze - kohezní síla ve fyzice

Kohezní síla představuje fyzickou sílu, která drží pohromadě atomy a molekuly téže látky nebo tělesa (může být pevné i kapalné). S kohezí se ale setkáme v dalším vědeckém oboru v botanice, kde představuje spojení určitých částí rostlin (např. okvětní lístky, které zpravidla rostou odděleně).

Koheze - soudržnost v lingvistice

V lingvistice koheze znamená věcnou, myšlenkovou a komunikační soudržnost. V podstatě hovořím o textu, který dává smysl, a jeho části mají souvislost. Autoři se většinou snaží, aby text byl koherentní - smysluplný. Pokud čtenář z textu usuzuje úplně nové informace, hovoříme o inferenci. Z koherentního textu lze snadno inferovat.

Koherence textů přitom může vyplývat i z kontextu textu. To znamená, že jednotlivé pasáže společně nedávají smysl, společně ale ano. Typickým příkladem může být informace, že Jana jde na poštu, na což další osoba v textu Petr reaguje větou “Mám auto”. Z toho jasně vyplývá, že ji Petr nabízí odvoz. Text je tedy koherentní - dává smysl.

Text ale může být také nekoherentní, to znamená, že nedává smysl. Může mít například sporný obsah, kdy jedno tvrzení popírá jiné tvrzení v tomtéž textu. Nehokorentní text může nabízet více různých výkladů nebo u příjem předpokládá fakta, která mu ale nejsou předem známá (např. v pohádkách jsou používané cizí výrazy, které malé děti ještě nemohou znát).

Teorie strun - Koheze (String Theory - Cohesion)

Román Teorie strun - Koheze napsal americký spisovat Jeffrey Lang v roce 2005 v rámci slavné knižní série Star Trek:Voyager a je součástí bohatého sci-fi světa Star Trek. Konkrétně tato kniha je první částí trilogie Teorie strun, která byla vydána v rámci příležitosti desetiletého výročí seriálu Star Trek: Vesmírná loď Voyager a odehrává se mezi čtvrtou a pátou sérií. V Česku román vyšel v roce 2008. Vydalo je nakladatelství Laser-books a z originálu knihu přeložila Mirka Dřínková.

Stručný děj románu Teorie strun - Koheze:

Příběh se odehrává na konci roku 2374 po setkání Arturise s falešnou lodí USS Dauntless. Posádka lodi Voyager objeví podivný planetární systém, který by vůbec neměl existovat. Při zkoumání systému se málem srazí s lodí obsazenou posádkou Monorhů, jejichž planeta umírá následkem neobvyklé radiace z bílého trpaslíka. Lodˇje při pokusu o opuštění záhadné soustavy zničena a na Voyager se dostane pár přeživších Monorhů. Společně se snaží najít řešení, jak přežít, a dostat se zpět do normálního prostoru. Na díl Koheze navazuje román a druhý díl trilogie Fúze.

Sociální koheze

Sociální koheze (soudržnost) označuje kapacitu společnosti potřebnou k zajištění blahobytu pro všechny členy této společnosti, aniž by se mezi nimi přitom dělaly jakékoliv rozdíly.

  • Zajišťování sociální koheze - součástí hospodářského a sociálního vývoje společnosti jsou harmonické a stabilní sociální vztahy, klíčové jsou společné přijímané sociální cíle a hodnoty a rovněž pocit sounáležitosti a spoluzodpovědnosti za blahobyt celé společnosti
  • Snižování sociální koheze - míru sociální koheze ve společnosti snižují například sociální fragmentace, k níž dochází v důsledku individualizace rizik, zničujícího působení globálních trhů, patologických jevů (především rostoucí kriminalita) atd.