Kohorta

a) V demografii skupina osob (demografické vědy)

b) Označení pro starořímskou vojenskou jednotku

Kohorta je skupina uživatelů se společnou charakteristikou, kdy do stejné kohorty patří například všichni uživatelé se stejným datem akvizice. Skupinová analýza nám pak umožňuje oddělit a analyzovat chování kohorty.

Termín kohorta se používá nejen v demografii, ale i marketingu jako pojem označující určitou a jistým způsobem charakterizovanou skupinu osob, například lidí, u kterých v daném roce došlo k nějaké významné demografické události (kupříkladu sňatek, narození prvního dítěte, ukončení úplného středního vzdělání a podobně).

Někdy se můžeme setkat s tím, že se používá rovněž jako synonymum k pojmu generace. 

Porozumět chování skupin komponenty uživatelů mimo vaši skupinu uživatelů jako celek pomáhá skupinová analýza.

· Měřit reakce na krátkodobé marketingové aktivity jako jednodenní e-mailové kampaně můžete právě pomocí prozkoumání jednotlivých kohort.

· Zjistíte, jak se mění chování a výkon jednotlivých skupin uživatelů den ode dne, týden od týdne a měsíc od měsíce, v porovnání s momentem, kdy jste tyto uživatele získali.

· Můžete uspořádat uživatele do skupin na základě společných charakteristik, jako je třeba datum akvizice, pohlaví uživatelů aj., a pak prozkoumat chování těchto skupin na základě metrik, jako jsou kupříkladu udržení uživatele nebo tržby.

Slovo kohorta pochází z latiny. Tento termín, který současně používáme pro soubor lidí, měl původně význam spíše jako skupina podporovatelů. V angličtině se slovo „cohort“ rozšířilo v 70. letech 20. století a jeho význam je obdobný jako u českého ekvivalentu. 

1. běžný kalendářní čas,

2. doba od narození sledovaného člověka,

3. kohorta (generace), ke které osoba náleží.

Kohorta je pojem podobný pojmu generace. Kohorta ve shodě označuje skupinu osob, které jsou ve stejném roce nositeli demografické události mimo vlastní narození (např. sňatková kohorta roku 2000 označuje osoby, které v roce 2000 uzavřely sňatek).

Za generaci je považována skupina osob s přibližně stejným kalendářním rokem narození (např. generace lidí narozených v r. 1987). Používá se tedy pro skupinu osob podobného věku obvykle se shodnými potřebami, vzorci chování, popř. typem spotřeby, trávení času apod. 

Použitelný význam termínu kohorta je také pro soubor osob, narozených v intervalu let, např. v určitém desetiletí (např. generace sedmdesátých let pro demografickou skupinu narozených v tomto období za vysoké porodnosti).

Kohorta je základem pro kohortní analýzu. To je sledování demografického chování kohorty během chronologického vývoje (kupříkladu se sleduje, jak se příslušníci kohorty rozvádějí, umírají, kdy a kolik se jím rodí děti apod.).

Vztahy mezi vymezeným demografickým časem určuje grafický systém, tzv. demografická síť – jedná se o dvourozměrný systém souřadnic podobný kartézskému:

· na ose X (horizontální) se vynáší čas,

· na ose Y (vertikální) se vynáší věk,

Systém souřadnic je rovněž doplněn pomocnými osami (vodorovnými a svislými) vedenými po letech nebo i jiných časových jednotkách a dále bývají vyneseny úhlopříčky čtverců definující generace (respektive kohorty).

Věk v demografii se zpravidla udává v dokončených letech, což znamená, že v demografické síti se život jednoho člověka dá znázornit čarou života probíhající od bodu narození do okamžiku úmrtí. S osou X tato čára života svírá přesně úhel 45°, jelikož věk a čas ubíhají shodně. Na čáře lze znázornit také události, jako jsou sňatek nebo narození dítěte.

U populace se využívá obtažení čtverce (kosodélníku) pro účely vyjádření bodů demografické události.

A. tři hlavní soubory událostí označované jako I., II. a III. soubor hlavních událostí představované čtyřúhelníky a

B. dva elementární demografické soubory událostí.

Vytvářejí čtyřúhelníky, ty jsou průsečíky dvou pásů (horizontální, tj. rok věku, vertikální, tj. kalendářní rok a šikmý, tj. generace).

Jsou vždycky vymezeny:

· Časem a věkem

· Časem a generací

· Věkem a generací

I. - zahrnuje události, jaké se přihodily jedné generaci, v průběhu jednoho roku věku a dvou kalendářních let.

II. - zahrnuje události, jaké se přihodily jedné generaci, v průběhu dvou let dokončeného věku a jednoho kalendářního roku.

III. - zahrnuje události vymezené pouze jedním rokem věku, jen jedním kalendářním rokem a dvěma generacemi.

DES, tj. dolní elementární soubor, a HES, tj. horní elementární soubor.

Při grafickém zobrazení jsou zapisovány trojúhelníky, přičemž tyto trojúhelníky DES a HES jsou průsečíky všech tří pásů (času, věku a generace). Využívají se zejména pro předpovědi, ale bývají hůře dostupné.

   I. generační (respektive longitudinální), kdy se sleduje demografické historie jedné generace (kohorty) tj. kohortní analýza,

  II. okamžikový (čili tranzverzální), kdy sledují všechny generace dané populace v jediném roce.

V demografii se analýzy provádí mnohdy z údajů za kalendářní rok (průřezová analýza). Pro kohortní analýzu plodnosti se pak ale musí nezbytně přepočítat.

Kohorta (z latinského cohors, množné číslo cohortes) byla římská vojenská jednotka o síle přibližně pěti set válečníků. Označení formace kohorta se užívalo k členění pěchoty římských spojenců, avšak za punských válek si ji osvojily rovněž i legie.

Od doby reformy Gaia Maria se legie stavěla z deseti kohort jakožto základních taktických útvarů. Členění bylo samozřejmě i podrobnější, kohortu tvořily tři manipuly, přičemž ty se dále dělily na dvě setniny (centuriae) po zhruba 80 mužích, dále dělených do deseti stanových družstev po osmi mužích.

Tato jednotka osmi vojáků, která spolu sdílela stan, se nazývala contubernia. První kohortě každé legie náleželo zvláštní postavení. To se ještě zdůrazňovalo navýšením počtu jejího mužstva na zhruba dvojnásobek mužů oproti ostatním kohortám.

Pomocné sbory (auxilia), představující za císařství druhou nejdůležitější složku římského vojska (hned po legiích), byly organizovány do kohort, pouze s výjimkou jezdeckých oddílů - ty se dělily na eskadrony (turmae) po třiceti jezdcích. Těmto eskadronám velel dekurion (vždy jeden dekurion na 10 jezdců), přičemž jeden z dekurionů vždy velel celé eskadroně a ostatní sloužili jako jeho pobočníci.