Kolektivní smlouva

V některých společnostech v dnešní době stále fungují takzvané odbory, které se ve většině případů zaobírají tím, že svým zaměstnancům poskytují takzvané kolektivní smlouvy. Tyto smlouvy mají za úkol prosazovat práva samotných zaměstnanců a zlepšovat tak jejich pracovní podmínky. Kolektivní smlouva ovšem může kromě jiného upravovat i neméně důležité mzdové nároky, samotných zaměstnanců.

Kolektivní smlouvy se nemusí zabývat pouze mzdou

V momentě, kdy přijde řeč na kolektivní smlouvu, valná většina z nás pomyslí na sjednání mzdových nároků, o kterých se hovoří v souvislosti s kolektivními smlouvami nejčastěji. Kolektivní smlouva ovšem může upravovat daleko více podmínek, které jsou jak v zájmu zaměstnanců, tak i samotných zaměstnavatelů. Za samotného zaměstnance kolektivní smlouvu uzavřou již jednou zmíněné odbory, tedy spíše za zaměstnance, kteří do odborové organizace vůbec někdy vstoupili a jsou touto organizací zastupování.

V kolektivní smlouvě jsou zakotvena i pravidla propouštění

Co tedy ve skutečnosti může takováto kolektivní smlouva obsahovat? Jedná se zejména o základní údaje o minimální mzdě daného pracovníka ve společnosti, dále se zde dočtete o příplatcích za práci ve svátek, v noci a podobně. Kolektivní smlouva rovněž uvádí i případy, za kterých lze zaměstnanci přikázat práci přesčas a také to, jaká mzda pracovníkovi za tuto práci přesčas náleží. Kolektivní smlouva rovněž může i uvádět to, jaké náhrady samotnému zaměstnanci náleží a to v případě, kdy pracuje ve značně nevyhovujícím prostředí. Dále se zde dočteme rovněž i propouštění zaměstnanců a jejich náhradách, které jim za propuštění z pracovního poměru, opět po právu náleží. Kolektivní smlouva může zejména vyjednat takzvané speciální odstupné, které může být daleko vyšší, než-li to, které je zakotveno v zákoníku práce.

V kolektivní smlouvě hledejte i délku dovolené a její případné nařízení

Kolektivní smlouva se rovněž zabývá i otázkou dovolené, respektive dohodnutí se na délce dovolené zaměstnance a také na tom, kdy může být zaměstnanci dovolená nařízena. V kolektivní smlouvě může být zakotvena i informace o tom, kdy je mzda splatná, jaká je její výše a jaké podmínky je třeba splnit pro udělení takzvaných mimořádných odměn, které představují zejména 13. a také 14. plat. V kolektivní smlouvě se rovněž můžeme dočíst o pracovních podmínkách, které mohou zaměstnanci nařizovat například to, aby se na jejich zlepšení rovněž sám aktivně podílel. Kolektivní smlouva může rovněž i upravovat jednotlivé mzdové podmínky, ovšem jen u soukromých organizací, nikoliv u státních podniků, u kterých jsou mzdové podmínky pevně dány zákonem.

Kde kolektivní smlouva plní své poslání?

Kolektivní smlouva může své předurčené poslání plnit zejména tam, kde se přípravě obsahu kolektivní smlouvy věnuje nejen samotný vrcholný management, nýbrž i organizace, kde jsou závazky a různá ustanovení kolektivních smluv vyjádřena přesně tak, jak mají být. To znamená konkrétně a především srozumitelně. Rovněž musí být kolektivní smlouva vypracována a následně schválena přesně v období, ve kterém by měla začít její platnost.

Které strany v kolektivní smlouvě působí?

Podmínkou pro samotné vytvoření kolektivní smlouvy, je zejména existence organizací zaměstnavatelů, mezi které se řadí zejména různé asociace, sdružení a také svazy. Dané smlouvy jsou uzavírány pro větší počet samotných zaměstnanců a jsou vydávány právě zmíněnými organizacemi.

Do druhé strany kolektivní smlouvy spadají příslušné odborové orgány. Může se v tomto případě jednat nejen o odborovou organizaci, která působí jako celek či o organizační jednotku, kterou je například základní organizace. Toho lze ovšem docílit pouze v případě, kdy podle jednotlivých stanov, bude zastávat jistou právní subjektivitu. Jménem podobné organizace poté jedná zejména její další oprávněný orgán, kterým je například závodní výbor.

Jaká je účinnost kolektivních smluv?

Kolektivního smlouva zejména zajišťuje takzvanou právní úpravu smluvních stran. Dříve tomu v praxi bývalo tak, že účinnost každé kolektivní smlouvy byla vymezena pouze do uzavření nové kolektivní smlouvy. Díky této neurčitosti se tak často stávalo, že kolektivní smlouva působila problémy v právní nejistotě a na základě toho se nedařilo uzavření dalších kolektivních smluv vůbec uskutečnit. Z tohoto důvodu musí kolektivní smlouva obsahovat zejména údaj o tom, jaká je její nejzazší doba účinnosti.

Pokud je kolektivní smlouva uzavřena na takzvanou dobu neurčitou, uplatní se její výpovědní doba v období šesti měsíců. Kolektivní smlouvu tak lze vypovědět pouze a jen po uplynutí těchto zmíněných šesti měsíců a to ode dne její právoplatné účinnosti. Kolektivní smlouva na dobu neurčitou musí být účinná minimálně po dobu dvanácti měsíců. Jedná se o výhodu, ze které těží obě smluvní strany, jelikož tato jistota zaručuje takzvaný sociální smír a to po dobu jednoho celého roku. Tato doba je totiž v praxi považována za nejčastější dobu, na kterou jsou kolektivní smlouvy uzavírány.

Nároky na vyjednávání v pracovněprávním poměru

Protiprávní a nereálné požadavky

Pracovněprávní nároky u jednotlivých zaměstnanců lze dohodnout na základě kolektivní smlouvy tehdy, nezakazuje-li tuto možnost právní předpis. Tudíž není například v žádném případě možné, aby se kolektivní smlouva uzavírala u zaměstnavatele, u kterého jsou zaměstnanci odměňování zejména platem. Obsahují jakékoliv závazky vedení pracoviště a to například určité vyšší příplatky za práci v noci, přesčas a jiné. Zmíněné požadavky nemusí být samozřejmě jen protiprávní, nýbrž i nereálné z hlediska okamžiku vyjednávání a následného uzavírání kolektivní smlouvy, která může být nereálná z hlediska technického pro zaměstnavatele či ekonomického.

Požadavky, které vyplývají ze zákonných předpisů a také jiných normativních aktů

V tomto případě se může jednat o požadavky v kolektivní smlouvě, které vyplývají ze zákoníku práce a které jsou do kolektivní smlouvy zahrnuty. Odbory samozřejmě tyto nároky kontrolují. Jednat se přitom může například o nároky při případné reorganizaci a podobně.

Požadavky fakultativního charakteru, které zaměstnavatele poskytují zcela dobrovolně a to například v rámci motivačního či stimulačního programu

V tomto případě se jedná zejména o penzijní připojištění a také služby. Zaměstnavatelé mají v tomto případě nárok na to uplatňovat tato jednotlivá zvýhodnění u zaměstnanců podle délky jejich pracovního poměru u dané firmy, dále rovněž i podle druhu profese, kterou do této chvíle vykonávali, dále rovněž podle obtížnosti daného zaměstnání či z hlediska jednotlivých zdravotních požadavků.

Platové a mzdové nároky v kolektivních smlouvách

V kolektivní smlouvě může být dohodnuta v prvé řadě výše mzdy. Kolektivní smlouva se tak stává významným dokumentem stejně tak, jako například smlouva manažerská, vnitřní mzdový předpis anebo mzdová výměra. Kolektivní smlouva je tak významným paktem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Zákoník práce sám o sobě upravuje pouze nejnižší částky mezd a to zejména za práci přesčas, za kterou připadá zaměstnanci mzda, která je zvýšená o minimálně jednu čtvrtinu. Pokud se ovšem zaměstnanci domluví kolektivně, lze si za práci přesčas nárokovat rovněž i náhradní volno či vyšší mzdu.

Sjednaná mzda se zaručuje v kolektivní smlouvě i za práci ve státní svátek. Zaměstnanec se v tomto případě může jednoduše se svým zaměstnavatelem domluvit na tom, že mu za práci ve svátek bude náležet například příplatek k dosažené mzdě a to nejméně ve výši jeho průměrného výdělku a to místo klasického náhradního volna. Další podobnosti ovšem lze dle libosti upravit právě v kolektivní smlouvě.

Stejným způsobem lze v kolektivní smlouvě upravit odměny v případě pracovní pohotovosti. Zaměstnanci mají v tomto případ nárok na nejméně deset procent průměrného výdělku. A to za předpokladu, že není v kolektivní smlouvě uvedeno jinak.

Další možnosti mzdových nároků sjednané v kolektivní smlouvě

  • Za noční práci lze sjednat příplatek ve výši 10% z průměrného výdělku
  • Za dobu práce ve zdraví ztíženém pracovním prostředí, lze sjednat příplatek ve výši 10% z minimální mzdy
  • Práce v sobotu a v neděli je odměněna vyšším příplatkem o 10% z průměrného výdělku zaměstnance

V dalším případě můžeme v kolektivní smlouvě sjednat výši naturální mzdy, která bude vyplacena v penězích a která musí být nejméně ve výši sazby minimální mzdy popřípadě sazby, která znamená nejnižší úroveň mzdy zaručené.

Mzda a rovněž i plat, jsou splatné tehdy, dojde-li k vykonání dané práce a to nejpozději v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém vznikl skutečný nárok na mzdu či plat danému zaměstnanci. To platí v případě, kdy nebylo v kolektivní smlouvě sjednáno jinak a také tehdy, nebylo-li sjednáno kratší než základní měsíční období splatnosti mzdy.

Odměny sjednané v kolektivní smlouvě

Jednotlivá pravidla, která upravují odměňování pracovníků, by měla být vždy zákonitě přílohou kolektivní smlouvy. Jedná se v tomto případě na základě zákoníku práce, o nenárokovou složku platu daného zaměstnance a to jak ve veřejných službách, tak i ve státní správě. V tomto případě se vymezují kritéria pouze pro plnění poskytnutých odměn a to bez toho aniž by byla jakkoliv limitována jejich finální výše.

Na základě zákoníku práce lze zaměstnavateli poskytnout danou odměnu zejména tehdy, dovrší-li 50. let svého věku. Dále při skončení pracovního poměru, v momentě, kdy mu bude přiznán invalidní důchod anebo nabude nároku na důchod starobní. Odměnu ovšem může zaměstnavatel svému zaměstnanci poskytnout rovněž i v případě, kdy bude poskytovat pomoc při předcházení živelních událostí, požárů či při odstraňování či likvidaci následků těchto a dalších jiných mimořádných událostí při kterých může být ohroženo nejen lidské zdraví, nýbrž i majetek. Tyto podmínky si lze rovněž velmi flexibilně upravit v kolektivní smlouvě.

Další nároky sjednané v kolektivních smlouvách

Kolektivní smlouvy mohou dále obsahovat rovněž i zásady postupu při uvolňování zaměstnanců ze zaměstnání a to například z důvodů reorganizace či v momentě, kdy se převádí zaměstnanec na jinou práci anebo je přeložen do jiného oddělení. Podmínky pro uplatnění zaměstnancovo pružné pracovní doby, dále práce přesčas, poskytování náhradního volna u všech vedoucích zaměstnanců, rovněž i při rozšíření okruhu daných překážek v práci, při kterých se zpravidla poskytuje pracovníkovi pracovní volno.

V neposlední řadě může být v kolektivní smlouvě sjednán i závazek, který není právním předpisem výslovně zakázán. To znamená, že může být uplatněn princip, co není výslovně zakázáno, je dovoleno. V tomto případě se jedná o závazky, které pracovní právo vůbec žádným způsobem neupravuje, popřípadě je upravuje pouze částečně. Tyto závazky, potažmo nároky ovšem nesmí být v žádném případě v rozporu s předpisy, jinak by jejich užívání, bylo neplatné.