Komanditní společnost

Komanditní společnost představuje takzvanou soukromoprávní právnickou osobu, která je korporačního typu. Pro komanditní společnost je charakteristické zejména postavení dvou společníků, přičemž jeden z nich ručí za své závazky do výše svého dluhu neomezeně a je jím komplementář a ten druhý, komandista pouze v omezeném množství.


Ze zákona o obchodních korporacích dále vyplývá, že komanditní společnost pod vedením komandisty a komplementáře, se řadí mezi takzvané obchodní společnosti, které se ovšem vyznačují jistými rysy, které přisuzujeme právě kapitálovým společnostem. Jedná se zejména o tu část, ve které hrají hlavní roli společníci. Tedy komandista, který má vkladovou povinnost a za své závazky ručí společnosti pouze v omezeném rozsahu, přičemž se rovněž osobně na řízení společnosti vůbec nepodílí. V tomto případě tak ke komanditní společnosti sedí spíše výraz smíšená společnost, která může být založena, jak za účelem klasického podnikání, tak rovněž i za účelem správy vlastního majetku.

Komanditní společnost hledá svou průpravu v ustanovení zákona o veřejně obchodních společnostech a také ve vybraných případech, které se týkají rovněž i společnosti s ručením omezeným.

Jak se komanditní společnost zakládá?

Hlavní listinou při založení komanditní společnosti se stává společenská smlouva, která je vystavována na základě písemné dohody. Její forma je samozřejmě, jak jinak, než listinná a u obchodních společností je tato forma zakladatelské smlouvy vyžadována. Společnost následně vzniká stejně tak, jako ostatní druhy společností a to zápisem do obchodního rejstříku. O převoditelnosti podílu lze uvažovat pouze na straně právě komandity. Tak totiž říká ustanovení ZOK o takzvané převoditelnosti podílu ve firmě s ručením omezeným.

Za nejvyšší orgán komanditní společnosti se považují všichni její společníci. Statutárním orgánem jsou pro změnu všichni komplementáři, kteří samozřejmě musí splnit i další řadu stanovených požadavků. Společenskou smlouvou může být následně určen nejen statutární orgán, nýbrž i vybraný komandista. Případný zisk popřípadě ztráta se následně dělí mezi společnost a její komplementáře.

Postup směřující k založení komanditní společnosti

Pokud se rozhodnete k založení komanditní společnosti, bude třeba zejména vyhotovit společenskou smlouvu, která má stejnou podobu jako ta, která se vystavuje u společnosti s ručením omezeným. V případě komanditní společnosti ovšem není vyžadován notářský zápis. Společenskou smlouvu si tedy se vší formálností můžete založit i tak, že si jí sepíšete sami. Společenská smlouva je významnou zakladatelskou listinou, která upravuje veškerá důležitá práva a také povinnosti, které vyplývají mezi společníky. V tomto případě je třeba zauvažovat nad tím, zda si k zakladatelské listině nepřizvat ověřeného notáře a to i v případě, kdy tento postup není ze zákona nikterak vyžadován.

Komanditní společnost je ve své podstatě takzvanou hybridní společností, která v sobě snoubí prvky společnosti osobní a také kapitálové. Složitý vztah komplementářů a komandistů, se v tomto případě velmi často stává budoucím sporem, který visí ve vzduchu od chvíle, kdy dojde k samotnému založení komanditní společnosti.

Výhody a nevýhody v komanditních společnostech

Stejně tak, jako je tomu u všech ostatních společností, tak i komanditní společnost v sobě skýtá jisté výhody a také nevýhody. Které to jsou?

Výhodou komanditní společnosti je zejména fakt, že je vhodná pro takzvané začínající podnikatele. Ti ve většině případů totiž nechtějí zakládat společnost pouze sami na vlastní triko a zároveň nemají dostatečné množství finančních prostředků na to, aby měli na zaplacení počátečního kapitálu jiných společností, vyjma společnosti s ručením omezeným, jejíž počáteční kapitál, v současné době činí pouze 1 Kč avšak se tento minimální vklad z praktického hlediska při založení nedoporučuje. Komanditní společnost má sice počáteční vklad stanoven na 5.000 Kč, ovšem oproti jiným společnostem je tato částka velmi přijatelná. Kromě jiného má vkladovou povinnost pouze jeden typ společníků a to právě komandisté. Komplementáři nemají vůči vznikající komanditní společnosti absolutně žádnou povinnost počátečního vkladu.

Mezi poměrné nevýhody potom patří zejména fakt, že komandisté neručí po splacení svého vkladu za závazky dané společnosti. Komplementáři ovšem jakožto statutární orgán za závazky společnosti ručím naprosto celým svým majetkem. Veškeré podnikatelské riziko tak na svých bedrech nese práv komplementář. Jeho výhodou ovšem je, že má na rozdíl od komandisty ve firmě mnohem více práv a to při jakémkoliv obchodním vedení dané společnosti. Komandista se mu poté musí zcela přizpůsobit a to zejména toho důvodu, že jeho pravomoce jsou skutečně minimální, co se týče jakýchkoliv rozhodnutí ve firmě.

Komanditní společnost ovšem musí ze zákona zastupovat oba typy společníků. To znamená, že společnost musí disponovat minimálně jedním komandistou a také jedním komplementářem. Tento stav je dále třeba zachovat po celou dobu existence dané společnosti. Společníky se ovšem mohou stát nejen fyzické osoby, nýbrž i osoby právnické. Komplementář, který je v dané komanditní společnosti, nesmí být v žádné jiné z komanditních společností komplementářem a dokonce ani společníkem ve veřejné obchodní společnosti. Tento zákaz všeobecné konkurence ovšem platí pouze a jen pro komplementáře.

Zvláštnost představuje zdanění zisku

U komanditních společností se zisk dělí na dvě poloviny. Jedna z polovin připadne logicky komplementáři a ta druhá zase společnosti. Komplementář ovšem svůj podíl musí zdanit jako fyzická osoba. Polovina, která ovšem připadne společnosti, se zdaňuje sazbou, která je určena výhradně právnickým osobám. Po zdanění se tento zisk může klasicky rozdělit mezi všechny komandity. Podíl každého z nich posléze podléhá takzvané srážkové dani.

Co představuje komanditní suma?

V případě, kdy ve společenské smlouvě narazíme na ustanovení o tom, že za dluhy společnosti ručí komandisté do výše předem určené částky, tedy do takzvané komanditní sumy, musí toto tvrzení být zakotveno právě ve společenské smlouvě. Komanditní suma nemůže být nižší než suma, která představuje vklad samotného komandisty. Komanditní sumy ovšem lze snižovat v rozsahu, který představuje vkladovou povinnost samotného komandisty.

V hlavní roli statutární orgán

Všichni komplementáři komanditní společnosti, představují takzvaný statutární orgán. Musí ovšem samozřejmě splnit i jisté požadavky. Na základě společenské smlouvy, lze ovšem určit za statutární orgán pouze vybrané komplementáře, kteří bez výjimky splňují ony zmíněné požadavky ukotvené v zákoně č. 46. Pokud ovšem společenská smlouva neurčí jinak, v této věci začne rozhodovat příslušný statutární orgán, tedy všichni společníci, kteří budou hlasovat zvlášť jako komplementáři a také zvláště jako samotní komandisté.

Důležité změny u komanditních společností

Mezi velmi důležitou změnu, kterou přinesla novela zákona o obchodních korporacích, patří zejména fakt, že komanditní společnost již není třeba zřizovat pouze za účelem podnikání, nýbrž je možné komanditní společnost založit i za účelem jiným a to zejména správy svého vlastního majetku. Právní forma se u komanditní společnosti užívá zejména z důvodu jiného daňového režimu. Zisk společnosti se totiž rozděluje zvláště pro komplementáře a zvláště pro komanditu. K čemuž se vztahuje zdanění, které se dělí mezi samotné komandisty a to v poměru jejich aktuálních podílů.

Další novinkou v komanditní společnosti je zejména právní úprava podmínek, které musel do této doby splňovat ve firmě komplementáře. Ten již nemusí nově splňovat podmínky pro provozování své živnosti. Překážkou v provozu komanditní společnosti nově nebude ani provozování živnosti a to za předpokladu, nepůjde-li v tomto případě o společníka či dokonce o samotný statutární orgán. Dříve se totiž komplementářem nemohl stát někdo, na jehož majetek byl v posledních třech letech vyhlášen konkurs. To samé platilo rovněž i u zahájení insolvenčního řízení či nedostatku majetku.

Dalo by se říci, že rok 2014 ve kterém proběhla celá řada významných změn u komanditních společností, byl velmi úrodný. Přinesl totiž nejen větší flexibilitu v samotné společnosti než tomu bylo do této doby nýbrž je nyní možné založit společnost nejen za zmíněným podnikáním nýbrž i za správu majetku. Tento fakt společně také s absencí podmínek pro provozování živnosti a provozování řádné péče hospodáře ve společnosti, nahrává vzniku novým komanditním společnostem.

Označení komanditní společnosti

Jako je tomu u každé jiné firmy i komanditní společnost musí za svým názvem obsahovat dodatek, který označuje její aktuální právní formu. V případě komanditní společnosti se může jednat o zkratku typu kom. spol., anebo jednoduše k.s..

Co není důvodem pro zánik komanditní společnosti?
  • V případě, kdy dojde k prohlášení konkursu na majetek samotného komandisty, není tento důvod rozhodný pro zánik komanditní společnosti.
  • Schválení finančního oddlužení komandisty.
  • Komandistova smrt či jeho zánik a jiné.