Komplementář

Rozdíl mezi komandistou a komplementářem v obchodní společnosti je dosti značný. Komandista má za úkol splatit zejména svůj počáteční vklad do dané společnosti a to do výše, kterou určí takzvaná společenská smlouva, která tvoří základní stavební pilíř celé společnosti. Jeho ručení je tak omezené a to tak, že je do výše jeho nesplacených vkladů a to vkladů komandisty anebo do výše veškeré další komanditní sumy.

Komplementář je v postavení daleko odlišném. Jeho postavení tak spíše více připomíná postavení daných společníků, kteří se ocitají ve veřejné obchodní společnosti. Ti ručí neomezeně za svůj veškerý majetek a jsou také statutárním orgánem dané společnosti. Komanditní společnost tak musí vždy být založena a to minimálně dvěma společníky, přičemž jeden z těchto společníků musí být zákonitě komandista a druhý komplementář.

Komanditní společnost se zakládá zejména na základě takzvané společenské smlouvy. Vždy je zapotřebí aby se jednalo o dva zakladatele. Ti musí v písemné formě a to s úředně ověřeným podpisem sepsat společenskou smlouvu. Jednat se přitom může o právnické či fyzické osoby. Ve společenské smlouvě se tak stanoví zejména práva a právní poměry komandisty a probíraného komplementáře. Zisk i ztráta se dělí mezi společnost a také komplementáře a to na polovinu. Žádnou ztrátu komandisté přitom vůbec nenesou. Veškerá část zisku je po zdanění rozdělena mezi komandisty a to v poměru, který odpovídá jejich podílu ve firmě.