Konsignační sklad

Konsignační sklad je fyzický sklad materiálu, polotovarů nebo dokončených výrobků či zboží, avšak na rozdíl od běžného skladu se formálně liší tím, že obsah skladu, tj. zboží uskladněné v konsignačním skladu, je ve vlastnictví dodavatele.

Odběratel je obvykle na základě smlouvy povinen skladovat konsignační zboží odděleně od ostatního vlastního zboží. To je především z důvodu, aby mohl vést průkaznou evidenci o zboží, které má ve své vlastní skladové evidenci.

Stejně jako u všech jiných systému řízení skladových zásob je úkolem konsignačního skladu zajistit, aby nedocházelo ke zpoždění výroby z důvodu, že nejsou k dispozici dostatečné zásoby základních materiálů nebo surovin.

Konsignační sklad může vzniknout pouze za předpokladu spolupráce dvou obchodních partnerů. Jeden z nich plní roli dodavatele a druhý odběratele, kterému dodavatel poskytuje na své náklady skladovou zásobu umístěnou ve vlastních prostorách odběratele.

Skladová zásoba je pak odběratelem dle potřeb odběratele průběžně čerpána a zároveň je jím uhrazována v závislosti na odebíraném množství. Dodavatel pak obvykle konsignační sklad svého odběratele podle potřeb zásobuje (udržuje požadovanou hladinu zásob).

Odběratel ze svého konsignačního skladu bere zboží pro svou spotřebu (prodej, potřeby výroby, servis aj.) a je obvykle povinen dodavateli v pravidelných intervalech reportovat údaje o odebraném zboží. Na základě těchto dokladů pak dodavatel vystavuje odběrateli faktury.

Typicky se používá pro zásoby, u nichž se předpokládá dostatečná hodnota obratu. Volný pohyb zboží mezi státy Evropské unie způsobil, že se konsignační sklady zřizují také při dodávkách mezi členskými státy. To umožňuje dodavateli ze zahraničí přiblížit se tuzemskému zákazníkovi a nabízet mu svůj produkt tak, že ho má stále k dispozici.

Odběratel odpovídá dodavateli za ztrátu či poškození konsignačního zboží, které je v jeho opatrování a to už od okamžiku dodání tohoto zboží na konsignační sklad. Ztracené nebo poškozené konsignační zboží se považuje za regulérně spotřebované, a proto bude úplně stejně fakturováno.

Povinností odběratele je pojištění konsignačního zboží proti krádežím, živelným pohromám apod. Případné plnění z pojistné smlouvy obvykle bude ve prospěch dodavatele.

Někdy se setkáte s pojmem „konsignatář“. Konsignační sklad vede konsignatář, jímž může, ale nemusí být odběratel či zákazník.

Konsignační sklad u odběratele je vhodné řešení pro zajištění plynulé výroby odběratele. Zároveň je výhodný i pro dodavatele, který nedisponuje vlastními skladovacími prostorami. 

Účelem tohoto typu skladu je co největší přiblížení zásob zákazníkovi tak, aby z něj mohl v případě potřeby kdykoliv čerpat. Jak již bylo nakousnuto výše, teprve na základě uskutečněného vyskladnění dochází k fakturaci materiálu, surovin nebo zboží ze strany dodavatele odběrateli.

Jednoznačné výhody přináší zřízení konsignačního skladu i odběrateli. Ten díky toho má zásoby neustále k dispozici a ani není nucen vynakládat vlastní finanční prostředky, které by měl následně v zásobách vázány. Náklady na pořízení nebo výrobu zásob vynaložil dodavatel a do okamžiku výdeje ze skladu jsou zásoby účetně vedeny v jeho majetku.

Náklady na přepravu, vyskladnění a provoz skladu nese zpravidla dodavatel, který samozřejmě tyto náklady promítá do své ceny zásob. Je ale možné si domluvit model, kdy se náklady na provoz skladu přenesou na odběratele přímo, a ten je tak má lépe pod kontrolou.

Rizika za stav zásoby nese celou dobu v zásadně dodavatel. Může také nastat i situace, kdy zákazník skladové zásoby neodebere. V případě, kdy zásoby podléhají zkáze, bude muset dodavatel odepsat prošlé položky do nákladů. Nejen z toho důvodu je velice důležité optimalizovat stav zásob na skladě.

V okamžiku, kdy zákazník odebere zboží ze skladu, je povinen o tom vést evidenci. Seznamu odebraného zboží se přiléhavě říká konsignace.

Jakmile je tento dokument (konsignace) odeslán dodavateli, dochází k tomu, že dodavatel odebrané zásoby materiálu, surovin či zboží vyfakturuje odběrateli. Tím vzniká závazek na straně odběratele a pohledávka (včetně výnosu) na straně dodavatele.

Obvykle dle možností dochází ihned k doplnění stavu zásob na skladě. Druhou možností zásobovacího systému je stanovení limitu minimální zásoby, při jehož dosažení dodavatel stav zásob doplní.

Podle velikosti skladu je možné, že se zde budou pohybovat jednak zaměstnanci dodavatele, a také zaměstnanci odběratele. Z toho důvodu je třeba jednoznačně upravit pravidla přejímek, vyskladnění do spotřeby odběratele ale také podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Nejen to, ale také podmínky pro skladování zboží, mechanismus zpětného odběru zboží aj., si dodavatel a odběratel upraví v tzv. smlouvě o zřízení a provozu konsignačního skladu.