Licenční poplatek
Žije mezi námi spousta vynálezců, kteří si bohužel neuvědomují, že procento ze samotných licenčních poplatků, není zárukou příjmu z licenčních poplatků. Procento licenčních prostředků, představuje zejména sjednaný podíl na samotném příjmu společnosti z daného vynálezu, který podle jasných podmínek stanovených v licenční smlouvě, obdržíte. Váš samotný příjem ze zmíněných licenčních poplatků je tak tím pádem zcela závislý na samotném prodeji.
Možná jste si ovšem jen vyjednali velmi vysoké procento licenčních poplatků, pokud totiž vaše společnost nebude vykazovat žádný prodej, nemáte šanci na to, obdržet jakýkoliv příjem.
Může se ovšem stát, že od vás samotných obdrží společnost licenci, ovšem nebude v žádném případě prodávat absolutně žádné výrobky. Licenční smlouva by tedy rozhodně měla obsahovat také zaručený minimální příjem.
Ovšem je také zcela možné, že samotný vynálezce, který přistoupil na velmi malé procento samotných licenčních poplatků, se ještě více obohatí, a to více než ten, který si zmíněné vysoké procento sám vyjednal. Rozdíl ovšem bude skutečně záviset pouze na počtu prodaných jednotek. Kupříkladu vynálezce, který má na svědomí vynález pojistky na plechovkách s nápoji, získal skutečně jen velmi malé procento ze samotných licenčních poplatků. Podle všeho se ovšem jedná o nejbohatšího vynálezce na celém světě.
Něco více o procentech z licenčních poplatků
Maximálně možné procento ze samotných licenčních poplatků, které je možné za vynález získat, činí zhruba 25 procent ze samotného hrubého zisku dané společnosti, které pochází z prodeje vašeho snového vynálezu. Hrubý zisk dané společnosti tak představuje tovární cenu za danou jednotku, a to mínus náklady na prodej a také výrobu, která je vynásobena počtem prodaných jednotek za celý rok. Hrubý zisk společnosti poté můžeme poměrně přesně předpovědět, a to zejména tehdy, znáte-li:
· Prodejní cenu vašeho vynálezu, která je navrhovaná
· Předpověď společnosti, která se vztahuje k prodeji vašeho výrobku
Pokud vám ovšem tyto údaje není společnost, která bude váš vynález prodávat schopna sdělit či z nějakého důvodu nechce, je jakékoliv smysluplné jednání téměř bezpředmětné.
Jaká je hodnota vašeho vynálezu?
Valná většina společností, která se rozhodne prodávat váš výrobek, vám ovšem skutečně nebude chtít v žádném případě dát cca. 25 % ze svého hrubého zisku. Tudíž váš vynález ve valné většině případů velmi podhodnotí, a to z toho důvodu, aby byl sníženo zmíněné procento licenčních poplatků, které bude muset společnost hradit. Je ovšem také mnoho vynálezců, které naopak svůj snový vynález nadhodnotí a tím pádem si žádá skutečně nereálné procento ze zmíněných licenčních poplatků. K tomu, abyste tedy mohli zjistit nějakou rozumnou cenu vašeho vynálezu, je třeba si objektivně odpovědět na následující otázky:
· Jaký je váš skutečný přínos pro samotný výrobek?
Pokud společnosti předáte výrobek, který je ve velmi pokročilém stádiu svého vývoje, můžete být samozřejmě oprávnění k tomu, aby byl licenční poplatek ve výši zhruba 15 % a mnohdy i více. Pokud ovšem bylo veškeré přepracování daného návrhu a vývoj dílem celého výrobku v rukách společnosti, velmi rozumné procento pro vás z licenčních poplatků bude zhruba 5 procent či dokonce ještě méně.
· Kdo je na straně toho, jenž podstupuje riziko?
Pokud daná společnost bude investovat tučné sumy do jakýchkoliv výrobních či marketingových prostředků na samotný vynález, který ovšem není na trhu vůbec vyzkoušen, jen velmi stěží si budete moci odůvodnit vaše vysoké licenční poplatky. Je-li riziko velmi nízké, a to ve srovnání s rizikem, které musí společnost podstoupit.
· Do jaké míry se jedná o speciální výrobek?
Má váš vynález na trhu konkurenci či nikoli? Pokud daný výrobek nebude mít na trhu žádnou konkurenci, společnost si za něj může účtovat i vysokou cenu. Vy tím pádem zasloužíte vysoký licenční poplatek. Pokud ovšem konkurence pro výrobek existuje a tlačí tak zisky dané společnosti silně dolů, vaše procento z licenčních poplatků bude skutečně jen velmi symbolické.
· V jak velkém množství se výrobek bude prodávat?
Čím více bude prodaných jednotek výrobku, tím nižší bude samozřejmě procento z licenčních poplatků. Ziskové rozpětí bude klesat, budou-li zákazníci výrobky objednávat ve větším množství, ale budou trvat na rapidně nižších cenách. I při velmi nízkém procentu ovšem může příjem, a to v tomto případě váš příjem, velmi dramaticky vzrůst, a to zejména za předpokladu, že dojde k raketovému nárustu prodeje vašeho výrobku.
Rovněž je také třeba zvážit, hodnotu hrubého zisku a velikost samotného trhu. Vynásobte tak hrubý zisk, tedy údaj, který již znáte, počtem jednotek, které podle odhadu společnosti je možné prodat. Poté se budete muset zaměřit na velikost a také na udržitelnost samotného trhu. Bude se váš vynález prodávat po dlouhé roky či se bude jednat pouze o krátkodobou záležitost? Čím vyšší je potencionální hrubý zisk za danou jednotku, tím větší a také udržitelnější je trh. Díky tomu bude hodnota vašeho vynálezu o poznání vyšší.
Na co si dát u licenčních poplatků pozor?
Licenční poplatky by se vždy měl vztahovat zejména na veškerý prodej. V žádném případě nikdy nesmíte společnosti dovolit, aby licenční poplatky přestala vyplácet, a to v momentě, kdy objem samotného prodeje překročí jistou úroveň. Výjimkou ovšem je moment, kdy přistoupíte na takzvaný strop samotných licenčních poplatků, a to výměnou za zaručený minimální příjem ze samotných licenčních poplatků.
Nikdy se nesnažte přistoupit pouze na poplatky, které vycházejí pouze z čistého zisku. S údaji, které souvisejí přímo s prodejem, lze totiž velmi snadno manipulovat. Firma tak nemusí vykazovat ani žádný zisk. Společnost se vám následně může pokoušet tvrdit, že veškeré náklady vynakládá na distribuci výrobku, propagační slevy či výroby a tím pádem zisky vynuluje.
Velké množství firem se rovněž snaží o snížení vašeho příjmu z licenčních poplatků a to tak, že výrobek budou prodávat za uměle nízkou cenu, a to přidružené společnosti. Abyste se tomuto riziku vyhnuli, bude třeba trvat v konečné smlouvě na tom, že licenční poplatky budou vycházet z transakce, a to dle tržních podmínek, tedy z takzvané přiměřené tržní ceny.