Logistika

Pojem logistika se nejčastěji užívá v souvislosti s autodopravou. Význam tohoto slova je však širší a zjednodušeně řečeno se vztahuje na jakoukoliv činnost, jejímž cílem je zajištění dopravy zboží různého druhu z bodu A do bodu B.

Logistika - vznik a význam slova

Prvním osobou, která použila slovo logistika, byl švýcarský důstojník a baron Antoine-Henri Jomini. Jomini se narodil v Švýcarsku 6. března 1779 a zemřel v Francii 24. bezna 1869 v úctyhodném věku 90. let. Vycházel z pojmu “marechal de logis”, což znamenalo ubytovatel. Funkci ubytovatele “marechal de logis” mohl vykonávat pouze důstojník a kromě ubytování vojska zajišťoval jeho zásobování. České slovo logistika vychází z původem francouzského slova “logistique”.

Historie logistiky stručně

Právě v rámci armády a jejích potřeb se potřeba organizace objevila jako první a to v rámci zásobování armád. První náznaky logistiky pochází ze starověkého Řecka a Říma a Byzantské říše. V rámci armády vždy existoval důstojník, jehož náplní bylo zajištění zásobování a ubytování pro přesouvající se vojsko.

Důležitost včasného a dostatečného zásobování se nejvíce projevila v moderní válečnictví. Vojsko potřebovala potraviny, zbraně a střelivo, léky, dopravní prostředky a lidi. V oblasti obchodu se logistika začala využívat v 50. letech ve Spojených státech (USA) za účelem maximální snížení nákladů. Systém vycházel z ověřeného a efektivního vojenského modelu logistiky.

Co je to logistika

Logistika řeší přepravu objednaného zboží a s tím spojené činnosti tak, aby se zboží na určené místo dostalo v požadované kvalitě a v domluveném čase. V souvislosti s tím logistika upravuje vztahy mezi dodavatelem a odběratelem, jejich povinnosti, práva apod. Mezi hlavní cíle logistiky patří efektivita, rychlost, jednoduchost a minimalizace nákladů.
Přehled činnosti patřící do logistiky: 
  • plánování
  • organizace
  • nákup
  • skladování
  • řízení výroby
  • řízení zakázek
  • odbyt
  • informační toky
  • distribuce
  • přeprava
  • vývoj
  • výroba
Definice logistiky podle Evropské logistické asociace:  
„Organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.“

Logistika - 3 hlavní významy

Logistika je všeobecně užívaný pojem pro zajištění bezproblémového toku (přepravy) zboží, peněz či informací mezi dvěma stranami. Cílem správné logistiky je provést přepravu zboží co nejrychleji, nejjednodušeji a za co nejmenší náklady. Na jedné straně je dodavatel (odesílatel, výrobce, poskytovatel služby), na straně druhé odběratel (příjemce, zákazník). Logistika přitom probíhá jak mezi cizími subjekty (firmy, osoby, apod.), tak i v rámci jednotlivých firem.

  1. Všeobecný význam - logistika je komplexní proces nutný k úspěšnému doručení zboží, který má několik fází - nákup (objednávka), výroba, distribuce, plánování, organizování, výběr způsobu přepravy, zajištění přepravy, řízení, realizace toků, vývoj, doručení atd.
  2. Nauka - v tomto případě logistika představuje nauku zabývající se fyzickou přepravou zboží (zásoby, peníze, atd.) od odesílatele k příjemci a předáváním důležitých informací důležitých pro úspěšnou přepravu v písemné či ústní podobě.
  3. Soubor činností - zde logistika zahrnuje veškeré činnosti, které jsou nutné k provedení přepravy za dohodnutých podmínek mezi výrobcem a zákazníkem (množství, kvalita, náklady, čas, termín apod.).

Logistika a metoda Just in time (JIT)

Anglický výraz používaný v rámci logistiky Just in time se do českého jazyka nijak nepřekládá. Přesný překlad zní “právě včas”. Just in time představuje jeden z principů přístupu k výrobě zboží a výrobků. Není to žádný jasně definovaný soubor metod, postupů a pravidel, ale spíše určitá filozofie a strategie obchodu, jejímž cílem je sladit výrobu, zásobování a přepravů zboží na základě aktuální potřeby.

Historie Just in time

Jako první tuto efektivní metodu aplikovala slavná japonská společnost Toyota Company a to už v roce 1926 ve všech svých závodech a továrnách. Největší rozmach ale přišel později v 80. letech díky Japonsku a USA, kde se rychle ujala.

Principy, přístupy a cíle Just in time

Cílem metody Just in time je zvýšit produktivitu práce, zrychlit a zjednodušit všechny činnosti a pracovní postupy a snížit náklady na výrobu na základě aktuální potřeby. V podstatě je to strategie držení zásob, jejímž cílem je redukce zbytečných zásob a snižování nákladů spojených s jejich skladováním.

Principy metody Just in time:
  • Vyrábět rychle a pouze to, co je třeba. Nevytvářet zbytečně nadvýrobu.
  • Neplýtvat časem, kapacitami, prostředkami apod.
  • Klást důraz na vysokou kvalitu zboží, nikoliv kvantitu.
Přístupy Just in time: 
  • plánování na základě objednávky
  • výroba na objednávku
  • výroba v menším množství
  • častější dodávky
  • zkrácené přepravní a manipulační lhůty
  • vysoká kvalita
  • minimalizace ztrát při výrobě
  • úspora výrobních i skladovacích prostor
  • motivace zaměstnanců, pracovníků
  • dlouhodobá výrobní strategie
  • spolehlivý a přesný dopravce
  • synchronizace potřeb odběratele s činnostmi dodavatele
Cíle Just in time: 
  • vysoká kvalita a produktivita
  • vyšší efektivita výroby
  • nižší nákupy ceny a lepší návratnost investic
  • snížení zásob a odpadu
  • zvýšení prodeje

Výhody a nevýhody Just in time

Implementace metody Just in time do plánování a výroby má celou řadu pozitivních přínosů. Přináší však i určitá rizika a nevýhody.

Na Just in time je výhodné to, že: 
  • zkracuje celkovou dobu doplňování zásob
  • zvyšuje pružnost výroby
  • zkracuje cyklus plánování
  • snižuje dodací lhůty
  • vybrané výrobky se vyrábí pouze na zakázku a nejsou na skladě
Rizika a nevýhody Just in time: 
  • nárůst přepravy kvůli častějším a menším dodávkám
  • riziko komplikace přepravy kvůli dopravě (zácpy, nehody na silnicích a dálnicích atd.)
  • nárůst silniční dopravy, která však nedokáže na 100 % dodržet četnost a přesnost na rozdíl od železniční dopravy
  • problémem funkční metody bývá nejčastěji nedostatečně rozvinutá infrastruktura

Logistika v praxi

Fungující logistika je jedním ze zásadní faktorů rozhodujících o tom, zda je subjekt konkurenceschopný. Pokud nefunguje logistika zboží zákazník neobdrží dle dohody, půjde raději jinam. Pro dodavatele je proto velmi důležité, aby byl schopen naplánovat cestu zboží od vývoje a výroby, přes prodej až po rychlou dodávku na místo určení. Firemní logistika musí navíc neustále reagovat nejen na potřeby trhu a zákazníků, ale také si hlídat konkurenci a nenechat se předběhnout.
Mezi základní odvětví logistiky patří: 
  • nákup a řízení zásob
  • výroba zboží
  • manipulace a skladování se zbožím
  • přeprava zboží
Logistici jsou zaměstnanci, kteří mají na starosti logistiku, a ve svých rukou drží velkou zodpovědnost. Dobrý logistik musí zvládnout rozmisťování a řízení všech materiálních, informačních a lidských zdrojů, a vytváří tak strategii logistiky, která má vliv na celkovou ekonomiku firmy.  

Logistika a legislativa

Logistik musí být rovněž zběhlý ve znalosti příslušné legislativy a orientovat se jak v domácím, tak i zahraničním právu, které se vztahují na práci, cla, označování výrobků, pojištění, kontrolu výroby atd.

Logistika a moderní technologie

Dalším důležitým faktorem je rychlost informačních toků. Kromě intenzivní spolupráce s dalšími odděleními, jako je marketing, ekonomové či lidské zdroje, jsou důležité používané technologie. Logistický řetěz posiluje zejména využívání vhodně zvolených moderních informačních a telekomunikačních technologií.
Pilíře funkční logistiky v praxi: 
  • znalosti
  • zkušenosti
  • důraz na efektivitu
  • monitoring trhu
  • nejnovější trendy a technologie
  • konkurence
  • kontinuální komplexní vzdělávání
  • Logistika a efektivní štíhlá výroba
  • Ideální logistika neboli optimalizace logistických procesů je chápána jako stav nejlepšího nastavení všech parametrů, který by narušila a zhoršila jakákoliv změna či pokus o změnu. Dosáhnout ideální logistiky v reálném obchodě nelze, lze se tomuto stavu pouze přiblížit.
S efektivní logistikou souvisí tzv. štíhlá výroba, která rozlišuje 4 stavy: 
  • Výroba
  • Skladování
  • Manipulace (doprava)
  • Kontrola
Pouze první stav “výroba” představuje technologický proces, kdy dochází k transformaci materiálu, kterému je tak přidávaná skutečná hodnota. Ostatní tři stavy pouze zvyšují náklady, a proto je nutné je minimalizovat, či dokonce eliminovat. Firmy, které usilují o budování štíhlé výroby (štíhlé logistiky) by se měly zaměřit na odstranění všech forem plýtvání. 
Formy plýtvání, který by se měly firmy vyvarovat: 
  • Zbytečné pohyby a manipulace výrobků a materiálu - málo nebo naopak mnoho materiálu, zbytečné přesuny materiálu, zboží, zásob i lidí apod.
  • Nadbytečná administrativa - přílišná dokumentace, ruční evidence, vyplňování velkého množství dokumenta, vícenásobná dokumentace apod.
  • Špatná dokumentace - chyby v dokumentaci, špatné převody materiálu, nedostatečná specifikace, atd.
  • Hledání materiálu - dokumentace neodpovídá realitě - systém a evidence ukazuje něco jiného než skutečný stav ve skladu a to ovlivňuje další činnosti
  • Čekání - čeká se na nakládku, vykládku, na materiál, na kompletaci… Nic není včas a na správném místě.
  • Špatná logistika - nekompletní zásilka, doručení zásilky do špatného auta, na špatné místo a ve špatný čas, apod.
Na rozdíl od výrobních, montážních či technologických postupů nejsou logistické postupy stejně důkladně zmapovány a popsány. O to horší je správné logistické postupy nejen dodržovat, ale vylepšovat. Důležité jsou zejména dvě oblasti logistických procesů a postupů: 
Standardizace 
Cílem standardizace je zajištění, aby se logistické procesy vždy realizovaly stejně i za různých podmínek bez toho, aniž by hrálo roli to, kdo a kdy je provádí. Firma si musí vytvořit vlastní směrnice a postupy.
Rovnoměrnost 
Problém s nerovnoměrností logistických procesů nastává například tehdy, když během jedné pracovní směny přijede naráz 14 kamionů na jedno místo, která má naložit jeden skladník. Pokud by kamiony přijely postupně v rozestupu 30 minut, jeden skladní to zvládne. Ne však naráz a to znamená, že firmám rostou náklady, protože bude muset zaměstnat více skladníků, aby to zvládali.

Logistika a tipy na chytré triky

Dnešní doba umožňuje využívat moderní technologie, které dokáží urychlit jakoukoliv činnost. Moderní technologie pomáhají zlepšovat logistiku a činit informační toky přehlednější a rychleji.

Školení zaměstnanců a pracovníků v oblasti logistiky

Druhou stranou moderních technologií je jejich obsluha. Za každou stojí člověk, a pokud není dostatečně školený, zkušený nebo schopný, nedojde k plnému využití potenciálu moderních technologií. Firma by tedy měla dbát, aby její zaměstnanci byli odpovídajícím způsobem poškození v rámci základního tréninkového programu, které je postupně rozšiřován a doplňován.

Logistické pravítko

V jednoduchosti je síla a to platí pro pomůcku nazvanou logistické pravítko. Tento nástroj slouží konstruktérům identifikovat omezení u nových produktů a tak lépe nastavit optimální expedici pro různé zákazníky a destinace. Logistické pravítko pomáhá předcházet vzniku nadbytečných nákladů, protože už ve fázi vývoje lze předejít problémů s neefitkivní logistikou v budoucnosti.

Logistická kalkulačka

Další jednoduchý nástroj, který do výpočtu celkových nákladů zahrnuje veškeré existující logistické náklady od momentu, kdy hotové zboží sjede z linky až po konečné doručení k odběrateli. Logistická kalkulačka usnadní rozhodování při výběru způsobu logistiky. Pro představu uvádíme názorný příklad. Je lepší a výhodnější dopravit na místo menší množství již složeného produktu na víckrát nebo větší množství demontovaných produktů, které je nutné na místě složit?

Milk Run

Jedná se postup, kdy zaměstnanec pravidelně projíždí předem určenou trasu zároveň s vyloučením zbytečných cest (zastávek). Jednotlivá stanoviště využívají jednoduchého systému signalizování, že je potřeba něco doručit nebo naopak odvézt.

Automatizace

Může jít například o automatický systém v podobě zařízení, které jezdí po magnetické pásce a řídí se příkazy, které mu říkají, co a kde má dělat (vyložit náklad, odvézt odpad, dovézt materiál apod.). Při implementaci podobných zařízení je důležité mít dobře zmapovaný proces, aby automatizace přinesla požadovaný efekt.