Lombardní sazba

Lombardní sazba patří mezi nepřímé nástroje centrální banky. Obchodní banky si mohou půjčit u centrální banky peníze přes noc právě za tuto sazku. Lombardní sazba zpravidla bývá nejvyšší - vyšší než diskontní sazba i repo sazba.

Dopady změny lombardní sazby jako nástroje monetární politiky jsou následující:

1. zvýšení lombardní sazby restriktivní monetární politika - dochází ke zdražení peněz, obchodní banky si půjčují méně a zpomalení oběhu peněz, tj. protiinflační politika. 

2. snížením lombardní sazby - expanzivní politika - snížením sazby se zlevňují peníze, dochází k nárůstu úvěrů, načerpávání peněz do ekonomiky a zrychlení oběhu peněz. 

Nepřímé nástroje využívají tržních zákonů a působí nikoliv adresně, ale plošně na všech subjekty finančního trhu.

Česká národní banka využívá především tyto úrokové sazby:

· depozitní - banky mohou uložit přes noc u ČNB peníze - diskontní sazba,
· repo (reverzní) operace prováděné formou tendrů - repo sazba,
· zápůjční- banky si mohou půjčit přes noc u ČNB peníze - lombardní sazba,
· operace na volném trhu cenných papírů,
· regulace povinných minimálních rezerv (PMR),
· konverze a swapy,
· intervence devizového kurzu.

Nyní k jednotlivým sazbám trochu podrobněji.

Změny diskontních sazeb tvoří nejviditelnější součást měnově-politických nástrojů. Centrální banky na jejich základě stanovují podmínky, za kterých si mohou komerční banky od centrální banky půjčit nebo u ní naopak uložit krátkodobé peněžní prostředky.
ČNB nabízí komerčním bankám možnost krátkodobého uložení přebytečných prostředků (likvidity) - tato depozita jsou úročena (depozitní, diskontní sazby). Komerční banky potřebují úvěry k doplnění svých rezerv v situacích, když poskytly příliš velké množství úvěrů, když si vkladatelé vybrali moc svých vkladů, když je omezena možnost půjčovat si na mezibankovním trhu (lombardní sazba).

ČNB zpravidla užívá více úrokových sazeb (ČNB vyhlašuje tři - diskontní, lombardní, repo).

Komerční banky mají možnost uložit u ČNB svoji přebytečnou likviditu a takto uložená depozita jsou úročena diskontní sazbou, která obvykle představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu (banky nebudou ukládat u jiné banky depozita za sazbu nižší, pokud mají možnost uložení u centrální banky za diskontní sazbu).

Touto sazbou ČNB ovlivňuje zprostředkovaně měnovou bázi, tedy zvýšení diskontní sazby omezuje peněžní nabídku (představuje restriktivní měnovou politiku), snížení diskontních sazeb ji naopak zvyšuje (expanzivní měnová politika).

Repo operace (repo sazba) jsou hlavním měnovým nástrojem ČNB, kterým ovlivňují množství peněz v ekonomice (měnové báze). ČNB přijímá přebytečnou likviditu od bank a bankám namísto ní předává jako protihodnotu dohodnuté cenné papíry. Strany se navzájem zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne reverzní transakce, tedy že ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB poskytnuté cenné papíry.

Základní doba těchto operací je stanovena na 2 týdny (14 dní), úrok je označován jako dvoutýdenní reposazba.

Úrok z lombardního úvěru (lombardní sazba) - banky si můžou od ČNB vypůjčit formou repo operace likviditu. Komerční banka si nebude vypůjčovat od jiných bank za sazbu vyšší, neboť lombardní sazba představuje maximální úrokovou sazbu na peněžním trhu - představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu.

Minimální objem je 10 miliónů Kč, částky nad tuto hranici jsou poskytovány bez dalších omezení. Vzhledem k neustálému přebytku likvidity na českém peněžním trhu je možnost získání půjčky od ČNB využívána jen výjimečně.

Jen stručně – pokud CB: ukládá prostředky bank → diskontní sazba,
prostředky půjčuje → lombardní sazba

Povinné minimální rezervy jsou banky v ČR povinny držet na svém účtu u ČNB, jejichž předepsaný objem je stanoven na 2 procentech ze základny, kterou je objem vkladů od nebankovních subjektů, jejichž platnost nepřevyšuje 2 roky. Dvě procenta jsou již několik let, avšak je samozřejmě na CB, jakou výši se rozhodne stanovit.

Tyto prostředky neleží na účtu jen tak, ale jsou bankám úročeny dvoutýdenní repo sazbou ČNB.

Vzhledem ke stálosti míry povinných minimálních rezerv nelze již v dnešní době toto považovat za měnově-politický nástroj v pravém slova smyslu, jedná se o jakýsi polštář zajišťující plynulost mezibankovního platebního styku.
Všechny uvedené nástroje působí na obdobném principu

Obě možnosti budou vysvětleny blíže níže:

1. zvýšením úrokových sazeb povinných minimálních rezerv a prodejem cenných papírů či deviz centrální bankou dochází k odčerpávání peněz z ekonomiky, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika.

2. snížením úrokových sazeb povinných minimálních rezerv a nákupem cenných papírů či deviz centrální bankou dochází k načerpávání peněz do ekonomiky popř. zrychlení oběhu peněz - expanzivní politika.

ČNB zatím nepoužívá záporné úrokové sazby, což nám sice může připadat jako bláznovství, ale v některých cizích státech skutečně občas záporné úrokové sazby panují!

Na Slovensku NBS používá úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB):
· Jednodňové refinančné operácie
· Hlavné refinančné operácie
· Jednodňové sterilizačné operácie
 
ECB používá i záporné úrokové sazby (pokud si banka u Evropské centrální banky uloží přes noc peníze, nedostane úrok, ale naopak zaplatí úrok). 

A jak se vyvíjela lombardní sazba ČNB?

Platná od v % :
  • 1.1.1993 14,00
  • 9.8.1993 12,50
  • 17.12.1993 11,50
  • 8.4.1994 10,50
  • 24.10.1994 11,00
  • 2.12.1994 11,50
  • 26.6.1995 12,50
  • 21.6.1996 14,00
  • 16.5.1997 50,00
  • 27.6.1997 23,00
  • 23.1.1998 19,00
  •  14.8.1998 16,00
  •  27.10.1998 15,00
  •  23.12.1998 12,50
  • 12.3.1999 10,00
  • 3.9.1999 8,00
  • 27.10.1999 7,50
  • 23.2.2001 6,00
  • 27.7.2001 6,25
  • 30.11.2001 5,75
  • 22.1.2002 5,50
  • 1.2.2002 5,25
  • 26.4.2002 4,75
  • 26.7.2002 4,00
  • 1.11.2002 3,75
  • 31.1.2003 3,50
  • 26.6.2003 3,25
  • 1.8.2003 3,00
  • 25.6.2004 3,25
  • 27.8.2004 3,50
  • 28.1.2005 3,25
  • 1.4.2005 3,00
  • 29.4.2005 2,75
  • 31.10.2005 3,00
  • 28.7.2006 3,25
  • 29.9.2006 3,50
  • 1.6.2007 3,75
  • 27.7.2007 4,00
  • 31.8.2007 4,25
  • 30.11.2007 4,50
  • 8.2.2008 4,75
  • 8.8.2008 4,50
  • 7.11.2008 3,75
  • 18.12.2008 3,25
  • 6.2.2009 2,75
  • 11.5.2009 2,50
  • 7.8.2009 2,25
  • 17.12.2009 2,00
  • 7.5.2010 1,75
  • 29.6.2012 1,50
  • 1.10.2012 0,75
  • 2.11.2012 0,25
  • 4.8.2017 0,50
  • 3.11.2017 1,00
  • 2.2.2018 1,50
  • 28.6.2018 2,00
  • 3.8.2018 2,25
  • 27.9.2018 2,50
  • 2.11.2018 2,75
  • 3.5.2019 3,00