Majetková podstata
V tomto článku se podíváme na termín majetková podstata pěkně zblízka. Zaměříme se na to, jak je tento pojem definován, jak se určuje, co je a co není majetková podstata, na čem závisí přesné vymezení majetkové podstaty a jaké jsou povinnosti a omezení dlužníka ve vztahu k zjišťování majetkové podstaty.
Jako majetková podstata je označován majetek, který je určený k uspokojení dlužníkových věřitelů (tedy ze kterého se budou platit dlužníkovy dluhy). Majetkovou podstatu tvoří zejména peněžní prostředky, movité i nemovité věci dlužníka a jeho mzda (resp. její zabavitelná část – minimální mzda/životní minimum).
Naopak do ní rozhodně nepatří věci jako oblečení, obvyklé vybavení domácnosti, studijní potřeby, zdravotnické potřeby a malá částka v hotovosti.
Za určitých, avšak spíše výjimečných, okolností může být do majetkové podstaty zahrnut i majetek, který nepatří dlužníkovi, pokud jej třetí osoba získala jako plnění z neúčinných právních jednání dlužníka. To může být kupříkladu situace, kdy by dlužník 2 roky před zahájením insolvenčního řízení převedl na svou dceru nemovitost v hodnotě několika milionů za 1 Kč.
Pro přesné vymezení majetkové podstaty je zásadní to, kdo podal insolvenční návrh (§ 205):
A. Jestliže podá insolvenční návrh věřitel, patří do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem předběžným opatřením, majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení po vydání těchto rozhodnutí.
B. Pokud podá insolvenční návrh dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v jeho průběhu. Do majetkové podstaty dlužníka náleží i majetek ve společném jmění dlužníka a jeho manžela.
V obou případech do ní dále náleží i majetek, který dlužník získal v průběhu insolvenčního řízení.
Zjišťování majetkové podstaty je zajišťováno od svého ustanovení insolvenčním správcem nebo předběžným správcem, přičemž jsou povinni řídit se pokyny insolvenčního soudu. Dlužník je povinen poskytnout všestrannou součinnost insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty.
Co tvoří majetkovou podstatu?
Majetková podstatu tvoří:
I. peněžní prostředky,
II. věci movité a nemovité,
III. podnik,
IV. soubor věcí a věci hromadné,
V. vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů,
VI. akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva,
VII. obchodní podíl,
VIII. dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné,
IX. dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
X. další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu.
Jak je dlužník omezen?
Dlužník povinen zdržet se nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.
Právní úkony, které dlužník učiní v rozporu s těmito omezeními, jsou vůči věřitelům neúčinné.