Mediace

Pojem mediace pochází z latinského výrazu “mediare” znamenající “být uprostřed”. V českém jazyce se pro toto slovo používá slovo “zprostředkování”. Přesně mediace představuje je jeden ze způsobů řešení různých sporů a konfliktů.

Princip mediace

Mediace je smírný způsob řešení a jejím cílem je uzavření pro všechny zúčastněné strany přípustné dohody. Mediace se používá především v právu, ale i mimo něj, a kromě právních specifik zahrnuje také sociální a psychologická specifika.

Mediace probíhá tak, že mezi rozhádané účastníky sporu vstoupí třetí strana, která je nezávislá, nestranná a s daným sporem ani s účastníky nemá nic společného. Tato třetí strana je nazývána mediátor a jeho úkolem je obě strany přivést ke smírnému řešení, kompromisu, vyhovujícím oběma znesvářeným účastníkům.

Mediátor musí být vždy nestranný a z žádným z účastníků sporu nesmí být nějakým způsobem spojen. V takovém případě by totiž mediátor mohl pracovat ve prospěch tohoto účastníka a přimět druhou stranu k akceptování pro něj nevýhodného řešení. Jedná se o tzv. nelegitimní mediaci, při níž vzniká nárok na úhradu vznikal škody.

Mediace - průběh a jednotlivé fáze

U mediace je podrobně popsán průběh, který se skládá z pěti hlavních fází. Samozřejmě se proces reálných mediací může mírně lišit. Mediace většinou probíhá v několik sezeních (cca 6 až 8 schůzek), z nichž každá může trvat až 3 hodiny. Celkem mediace zabere přibližně 24 hodin, což je o dost méně než v případě soudního řízení. Finanční stránku není nutné komentovat.

1. Zahájení

Znesváření účastníci jsou seznámeni s metodou mediace. Jak probíhá, kdo je kdo, zejména pak mediátore a jeho role. Jako první je uzavřena dohoda o zprostředkování řešení sporu mezi účastníky a mediátorem. Postupně jsou nastaveny postupy, vedoucí k vytvoření struktury řešení konfliktu. Vše se dělá kvůli vytvoření důvěryhodného a kooperujícího prostředí.

2. Sbírání a komplementace informací

V této fází mediátor čerpá informace od obou stran, aby si udělal představu nejen o sporu, ale také o názorech, postojích, přáních a zájmech jednotlivých stran. Mediátor se snaží zjistit hlavní problém a shromáždit důležité informace a data.

3. Porozumění

Začínají se řešit jednotlivé problémy, k nimž se postupně vyjadřují všechny strany. Součástí mohou být i návrhy na spravedlivá a smysluplná řešení.

4. Hledání řešení

Nejprve jsou navržena řešení akceptovatelná oběma stranami a postupně jsou všechny řešení hodnocena podle jejich přínosu. Vybráno je nejlepší z nich.

5. Dohoda

O výsledku mediace je sepsána písmená dohoda. Dohoda obsahuje detailně popsané řešení, zejména to, jak má probíhat. Součástí dohody musí být o postup v případě porušení dohody. Pokud k dohodě nedošlo, což se stát může, je výsledkem neúspěšné mediace “dohoda o nedohodě”.

Mediátor - kdo to je a co dělá

Mediaci definuje zákon č. 202/2012 Sb., zákon o mediaci a o změně některých zákonu (stručně zákon o mediaci), v němž je popsána role mediátor jako nové profese v českém právním řádu.

Mediátor musí být “zapsaný v seznamu mediátorů”, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti. To znamená, že musí složit písemnou i ústní zkoušku, která zahrnuje otázky z psychologie, sociologie, práva, komunikace, mediačního procesu apod. Ústní zkoušku představuje simulovaná mediace před odbornou porotou.

Mediátor musí být:
  • zapsaný v seznamu mediátorů
  • nezávislý
  • neutrální
  • nestranný
  • mlčenlivý
Mediátor jako takový nehledá a nenavrhuje řešení sporu. Mediátor se snaží pochopit obě strany, porozumět jejich postojům, zájmům a potřebám, a snaží se je naučit schopnosti komunikovat bez velkých “emočních bouří”. Mediátor nehodnotí a nekritizuje, ale pomáhá jim najít vzájemnou dohodou, ke které si účastníci sporu přijdou sami. Mediator ulehčuje a usměrňuje komunikace, tlumí emoce nebo je naopak podporuje, pokud to vede k tzv. aha efektu, kdy jsou si obě stany ochotné naslouchat. 

Mediátor musí ctít zásadu zákonné mlčenlivosti a nesmí o sporu a všem, co se v rámci průběhu mediace dozvěděl mlčet. Předmětem mlčenlivosti není dohoda o provedení mediace a dohod o provedení mediace, pokud účastníci nerozhodnou jinak.

Mediace a její význam

Mediace je způsob řešení, pro které se musí účastníci sporu rozhodnout dobrovolně. Nelze je k tomu přinutit. Účastníci mediace jsou zodpovědní z proces a jeho výsledky, mediátor zodpovídá za pokojný průběh mediace.

Mediace by měla vést k takovém řešením sporů a konfliktů, které zohlední zájmy všech účastníků. Cílem mediace tedy není rozhodnutí, kdo je viník nebo poškozený jako v případě soudního řízení, ale spolupráce a vzájemná dohoda. Při mediace prostředník (mediátor) využívá nejrůznější metody:
  • naslouchání
  • parafrázování
  • přeformulování

Mediace je proces, který je založen na vzájemné důvěře, ochotě spolupracovat, komunikovat a hledat nové řešení, na loajalitě a mlčenlivosti, svobodě rozhodnutí a dalších principech, které umožňují: 

  • snížit náklady vynaložené na řešení sporů, případně následky (např. soudní řízení)
  • zohlednit zájmy, na které by soud nebral ohledy
  • najít flexibilní a hlavně neúřednické řešení sporu

Oblasti, kde se využívá mediace

  • rodinná mediace - manželské spory, konflikty mezi generacemi
  • občanská mediace - pracovní spory, sousedské vztahy, konflikty mezi pronajímateli a nájemci
  • firemní mediace - spory mezi managementem, pracovněprávní konflikty
  • obchodní mediace - reklamace, poskytované služby
  • politická mediace
  • školní mediace

Rodinná mediace

Mediace se stále častěji využívá jako mimosoudní způsob řešení vážných rodinných sporů a konfliktů. Hlavními přínosy mediace je dobrovolná spolupráce končící přijatelným řešením sporů pro obě strany bez účasti soudu. Přínosem mediace bývá snížení vysokého emočního napětí a nedochází k prohlubování nepřátelských vztahů jako v případě soudů.

Případy, kdy rodiny volají mediátora:
  • porozchodové a porozvodové spory
  • manželské spory, předmanželské smlouvy
  • vícegenerační konflikty, vícegenerační soužití
  • spory mezi příbuznými (sourozenci, rodiče vs. děti)
  • sporty týkající se dětí, výživného a jejich výchovy
  • sporty o dědictví
  • majetkové a finanční sporty (rodinný rozpočet, rodinné podnikání, dluhy apod.)
  • péče o starší a nemocné členy rodiny

Nejčastěji mediaci využívají rozvádějící se manželé, kteří se tímto způsobem snaží vyřešit rozdělení majetku, bydlení, péči o děti zachraňují výši alimentů a výchovu atd. Mediace zmírňuje průběh rozvodu, podporuje lepší vyrovnání se se situací a zejména děti tak méně trpí rozvodovým řízení, kdy se partneři tvrdě hádají. 

Právní mediace

Ve vyspělých zemích se využívá jak soudní, tak i mimosoudní mediace (Německo, Francie, USA). Je to výrazně rychlejší a levnější způsob, jak vyřešit nepříjemný konflikt. V České republice mají občané právo využít tzv. prétorský smír, což znamená zprostředkování smíru ve zvláštním smírčím řízením. Problémem je fakt, že české soudy pracují pomalu a navíc musí zaplatit poplatek až 20 000 korun. Dále u nás působí Probační a mediační služba, který se týká vztahů mezi pachateli trestných činů a jejich oběťmi.