Mezinárodní nákladní list CMR

CMR (Convention Marchandise Routière, Convention relative au contrat de transport international de marchandises par route), česky někdy hovorově „camrák“, je úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě.

Mezinárodní silniční unie (IRU - International Road Transport Union) podle dohody vytvořila standardní nákladní list, který se používá v mezinárodní dopravě. Formulář je většinou trojjazyčný a v povinných kolonkách je uvedeno jméno odesilatele, příjemce, dopravce (dopravců), specifikace a množství zboží. 

Mezinárodní silniční unie (IRU) byla založena 23. března 1948 v Ženevě, jedná se o vrcholný orgán dbající na rozvoj silniční dopravy a sídlí v Paříži. 

Přepravní doklad – co to přesně je?

Přepravní doklad je dokument, který se používá v dopravě při přepravě nákladu. Cestuje se zásilkou od místa odeslání až do místa doručení (některé jeho části zůstávají odesílateli). Jeho smyslem je informovat o povaze a charakteristice zboží a jeho potvrzením vzniká přepravní smlouva mezi přepravcem (většinou odesílatel) a dopravcem.

Obsah přepravního dokladu je zejména:

  • odesílatel, příjemce, dopravce
  • adresa odeslání a doručení
  • informace o zboží (typ, obal, kusy, váha, hmotnost, objem, ADR, RID atd.)
  • cena přepravy
  • dopravní prostředek
  • razítka a podpisy


Druhy přepravních dokladů

  • Nákladní list – tuzemská silniční a železniční doprava
  • Nákladní list CMR (Consignment note CMR) – mezinárodní silniční doprava
  • Nákladní list CIM (Consignment note CIM) – mezinárodní železniční doprava (mezivládní úmluva COTIF, organizace OTIF)
  • Nákladní list (Air way bill, AWB) – letecká doprava
  • Náložný list neboli konosament (Bill of lading, BOL) – námořní doprava

V oblasti silniční nákladní dopravy se lze jen zřídka setkat s uzavíráním přepravních smluv v písemné formě, patrně protože tato povinnost není stanovena ani právními předpisy, čímž je neformálnost těchto právních úkonů založena i legislativně. O to podstatnější význam pak má přepravní doklad, jenž bývá častokrát jediným písemným důkazem o existenci a obsahu závazkového vztahu mezi odesílatelem a dopravcem.

Náložný list

Obchodní zákoník (§ 612 – § 616) upravuje i tzv. náložný list, ten není přepravním dokladem, nýbrž listinou s povahou cenného papíru, se kterou je spojeno právo požadovat na dopravci vydání přepravované zásilky.

Vydání náložného listu lze sjednat smluvně, přičemž tuto povinnost je možno uložit dopravci, a to při převzetí zásilky. Když je náložný list vydán, je dopravce povinen vydat zásilku osobě oprávněné podle náložného listu. Tato osoba je povinna náložný list dopravci předložit a potvrdit na něm převzetí zásilky.

Mezinárodní nákladní doprava

V rámci přepravy prováděné v režimu Úmluvy CMR je dokladem o uzavření přepravní smlouvy, a stejně tak i o převzetí zásilky k přepravě dopravcem, nákladní list. Avšak nenechte se zmýlit, to totiž neznamená, že by Úmluva CMR jakkoliv stanovovala povinnost odesílatele či dopravce nákladní list CMR vystavit! Úmluva CMR stanovuje, že chybí-li nákladní list, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost přepravní smlouvy dotčena a i nadále se na ni vztahují ustanovení této úmluvy. V reálné praxi jsou ale přepravy prováděné bez vystaveného nákladního listu CMR značně ojedinělé.

Nákladní list CMR se vystavuje v písemné formě a musí být podepsán dopravcem i odesílatelem. Vyhotovuje se minimálně ve třech původních vyhotoveních (originálech), z nichž první obdrží odesílatel, druhé dvě doprovází zásilku (a jeden z nich by měl být posléze vydán příjemci) a nakonec třetí si ponechá dopravce. V některých smluvních státech Úmluv CMR je možné podpis nahradit pouhým otiskem razítka (např. Francie, Velká Británie), což však právní řád České republiky nepřipouští.

Náležitosti CMR
  • úmluva CMR stanovuje povinné náležitosti nákladního listu následovně:
  • místo a datum vystavení,
  • jméno a adresu odesílatele,
  • jméno a adresu dopravce,
  • místo převzetí zásilky a místo jejího určení (obec, ulice, číslo popisné),
  • datum převzetí zásilky,
  • jméno a adresu příjemce,
  • obvyklé pojmenování povahy přepravované věci a druh obalu; u věcí nebezpečné povahy jejich obecně uznávané označení,
  • počet kusů, jejich zvláštní značky a čísla,
  • hrubou váhu zásilky nebo jiným způsobem vyjádřené množství zboží,
  • náklady spojené s přepravou (dovozné, vedlejší poplatky, cla a ostatní výdaje),
  • pokyny potřebné pro celní a jiná úřední jednání,
  • údaj o tom, že přeprava i přes jakoukoliv opačnou doložku podléhá ustanovením Úmluvy CMR.


Dále se stanovují fakultativní náležitosti nákladního listu: 

  • zákaz překládky (na jiné silniční vozidlo),
  • výdaje, které bere odesílatel na sebe,
  • výši dobírky, která má být vybrána při dodání zásilky,
  • udání ceny zásilky a částky vyjadřující zvláštní zájem na dodání,
  • pokyny odesílatele dopravci týkající se pojištění zásilky,
  • smluvenou lhůtu, ve které má být přeprava provedena,
  • seznam dokladů předaných dopravci.

Samozřejmě není zakázáno, aby smluvní strany zapsaly do nákladního listu CMR další užitečné údaje či skutečnosti (např. rozhodčí doložku). 

Odpovědnost vycházející z Úmluvy CMR

Úmluva CMR vychází z logického předpokladu vystavení nákladního listu odesílatelem, ale z podmínek to přímo nevyplývá. Odesílatel kvůli toho odpovídá dopravci za škodu, jež mu vznikne v důsledku nepřesnosti či neúplnosti údajů týkajících se:

  • označení jména a adresy odesílatele,
  • místa a data převzetí zásilky a místa jejího určení,
  • jména a adresy příjemce,
  • obvyklého pojmenování povahy přepravované věci a druhu obalu (u věcí nebezpečné povahy jejich obecně uznávaného označení),
  • počtu kusů, jejich zvláštních značek a čísel,
  • hrubé váhy zásilky nebo jiným způsobem vyjádřeného množství zboží či pokynů potřebných pro celní a jiná úřední jednání.

Odesílatel odpovídá dopravci také za škodu vzniklou v důsledku nepřesnosti nebo neúplnosti fakultativních náležitostí nákladního listu.

Dopravce je zase na druhou stranu odpovědný odesílateli (resp. příjemci) za škodu vzniklou mu v příčinné souvislosti s tím, že v nákladním listě nebyl zapsán údaj o tom, že přeprava podléhá úpravě Úmluvy CMR.

Výhrady dopravce

Dopravce je oprávněn (a zároveň ve vlastním zájmu i povinen) při převzetí zásilky k přepravě přezkoumat správnost údajů v nákladním listě týkajících se počtu kusů zásilky, jejich značek a čísel.

Dopravce by měl také v momentě převzetí zásilky přezkoumat její zjevný stav včetně jejího obalu, přičemž pod tímto přezkoumáním se zásadně rozumí běžná (vizuální, čichová či jinými smysly proveditelná) kontrola bez nutnosti užití zvláštních měřících či vážících přístrojů.

Dopravce by měl tedy v této souvislosti postupovat následovným způsobem:
  1. má-li vhodné prostředky ke kontrole správnosti údajů zapsaných v nákladním listě o počtu kusů, jejich značkách a číslech a něco nesouhlasí, zapíše do nákladního listu výhrady, přičemž tyto výhrady nemusí odůvodnit,
  2. nemá-li vhodné prostředky ke kontrole správnosti údajů zapsaných v nákladním listě o počtu kusů zásilky, jejich značkách a číslech, zapíše do nákladního listu výhrady (které však musí odůvodnit),
  3. zapíše do nákladního listu zjištěné (a odůvodněné) výhrady k zjevnému stavu zásilky.

Uvedené výhrady ale dopravce odesílatele nezavazují, jestliže je v nákladním listě výslovně neuznal. Je tak patrné, že pokud odesílatel výhrady dopravce neuzná, budou tyto výhrady pouze jedním z možných důkazů svědčících dopravci v případném sporu, zaručeně však nebudou naplněny předpoklady domněnky dobrého zjevného stavu zásilky a správnosti údajů v nákladním listě o počtu kusů zásilky, jejich značkách a číslech (viz čl. 9 odst. 2 Úmluvy CMR).

Konečně nezapíše-li dopravce do nákladního listu žádné výhrady s odůvodněním, platí uvedená právní domněnka, že zásilka včetně jejího obalu byla v okamžiku jejího převzetí k přepravě v dobrém zjevném stavu a že počet kusů zásilky, jejich značky a atd. se shodovaly s údaji v nákladním listě.