Mezitímní účetní závěrka

Účetní jednotka při oceňování na konci rozvahového dne, zahrne do mezitímní účetní závěrky pouze ty zisky, kterých bylo skutečně dosaženo a bere přitom v úvahu veškerá rizika, a to jak již ta předvídatelná či nepředvídatelná. V potaz bere samozřejmě také veškeré možné ztráty, které se týkají majetku firmy a také závazků a které jsou v okamžiku, kdy dochází k sestavování účetní závěrky účetní jednotce k dispozici. Zhodnotit je rovněž třeba také veškeré snížení hodnoty, a to bez ohledu na to, zda byla skutečným výsledkem hospodaření ztráta či zisk.

V případech, kdy se sestavuje mezitímní účetní závěrky, musí účetní jednotka provést veškeré závěrkové operace. a to mimo uzavření účetních knih. Které to jsou?

· Časové rozlišení výnosů a nákladů

· Rezervy

· Inventarizace není vyžadována

· Dohadné položky

· Opravné položky

· Zaúčtování účetních odpisů nikoliv daňových

· Kurzové rozdíly

· Odložená daň

· Splatná daň z příjmu anebo rezerva na daň z příjmu (v žádném případě se nesestavuje přiznání k samotné dani z příjmu)

Ptáte se, proč se mezitímní účetní závěrka vůbec sestavuje? Mezitímní účetní závěrka se sestavuje v okamžiku, kdy potřebuje účetní jednotka znát veškeré informace ze svého účetnictví v jiný okamžik než na konci roku. Tedy v jiný okamžik než kdy se sestavuje řádná účetní závěrka. Nejčastěji se mezitímní účetní závěrka sestavuje tehdy, potřebuje-li firma provést výplatu záloh na podíl na zisku. Dále v případě, kdy například potřebuje prezentovat své finanční informace v bance v momentě, kdy bude žádat například o firemní úvěr anebo její povinnost sestavit mezitímní účetní závěrku spočívá v naprosto jiném důvodu.

· Fúze společnosti

· Přeměna obchodní společnosti v družstvo

· Rozdělení a převod jmění na společníka firmy

· Dobrovolné rozhodnutí firmy

Mezitímní účetní závěrka nám poskytne obdobné informace, které nalezneme v řádné účetní závěrce. Při mezitímní účetní závěrce ovšem nejsme povinni uzavírat účetní knihy, a tak musíme věrného a taktéž poctivého obrazu účetnictví dosáhnout takzvaným odhadem.

U mezitímní účetní závěrky si musíme dát velký pozor zejména na sezónnost. To platí zejména u nevyúčtovaných náklady na vodu, energie a podobně. Zde tak budeme aplikovat poměrnou metodu odhadu, v opačném případě by mohlo dojít k nepříjemnému zkreslení mezitímní účetní závěrky.

Pokud budeme v mezitímní účetní závěrce vykazovat běžné období, měli bychom pro celkovou srovnatelnost vykázat také období minulé.

K tomu, aby byla naše mezitímní účetní závěrka zcela úplná, je třeba jí stejně tak, jako u řádné účetní závěrky, poskytnout přílohu. V příloze je třeba uvést účel, pro který jsme vůbec mezitímní účetní závěrku sestavovali. A jelikož je s ohledem na jistá pravidla pro sestavování, mezitímní závěrka specifická, do přílohy vepíšeme jen veškeré relevantní informace, díky kterým ten, jenž bude účetní závěrku číst, jasně pochopí princip toho, proč k mezitímní účetní závěrce vůbec došlo.

Dále je třeba v příloze nejednou zohlednit datum, ke kterému byla mezitímní účetní závěrka sestavena, jaká pravidla byla použita při vykazování sezónních nákladů a také výnosů a jaké významné dohady nás vedly ke srovnání s minulým obdobím. Příloha tak tedy může o mezitímní účetní závěrce ještě mnohé prozradit.