Místní příslušnost soudu

V tomto článku se podíváme na termín místní příslušnost soudu. Konkrétně tedy jaké příslušnosti existují, co je to kompetenční spor a zda je potřeba podnět zdůvodňovat či nikoliv.   

Co to je místní příslušnost soudu? 

Místní příslušnost sudu v právu vyjadřuje, který orgán veřejné moci (úřad nebo soud) projedná a rozhodne konkrétní věc. Lze hovořit o příslušnosti orgánu i naopak o příslušnosti věci či osoby k nějakému orgánu. Obdobně existuje i příslušnost orgánů v rámci organizační struktury například podniku, spolku, církve, v rámci školského nebo zdravotnického systému atd.

Příslušnost je konkrétně trojí:

1. Věcná příslušnost

Věcná příslušnost soudu stanoví příslušnost orgánu typově, např. přestupky projednává správní úřad, daň vyměřuje finanční úřad, o žalobách rozhoduje soud apod.

2. Místní příslušnost

Místní příslušnost soudu určuje, který orgán určitého druhu věc projedná. Pro stanovení místní příslušnosti neexistují obecná pravidla. Může být určena např. správním obvodem obecního úřadu, v němž došlo ke spáchání přestupku, obvodem soudu, v němž se nachází sporná nemovitost apod.

3. Funkční příslušnost

Funkční příslušnost soudu stanoví, který věcně i místně příslušný orgán v rámci hierarchie správních úřadů či který věcně i místně příslušný soud v rámci soustavy soudů věc rozhodne v prvním stupni, a který následně ve druhém stupni řeší případné opravné prostředky proti takovému rozhodnutí. Kupříkladu žalobu na ochranu osobnosti v prvním stupni řeší okresní soud, odvolání pak řeší krajský soud.

Příslušnost orgánů veřejné moci

Příslušný je jedině ten orgán veřejné moci, který je příslušný věcně, místně i funkčně. Rozhodnutí vydané nepříslušným orgánem může být napadeno jako nezákonné. Konkrétně potom v případě závažných vad příslušnosti se rozhodnutí dokonce může pokládat za nulitní, tzn., že nemá žádné právní účinky, a to ani v případě, že by proti němu nikdo nepodal opravný prostředek.

Kompetenční spor – řešení sporu příslušnosti

V případě sporu o příslušnost se hovoří o tzv. kompetenčním sporu. Tzv. negativní kompetenční spor znamená, že se věcí nechce zabývat žádný orgán veřejné moci. Pozitivní kompetenční spor vzniká v případě, že si pravomoc osobuje orgánů vícero.
Tyto kompetenční konflikty se řeší zvláštní procedurou, typicky se věc předloží nejbližšímu společnému nadřízenému orgánu veřejné moci nebo o ní rozhodne soud.

Podmínku místní příslušnosti soud zkoumá buď z iniciativy účastníka řízení, nebo z vlastní iniciativy.

Námitka nedostatku místní příslušnosti není v podstatě ničím jiným než podnětem, jímž účastník soud vyzývá k tomu, aby zkoumal svou místní příslušnost. Podnět nemusí být nijak zdůvodněn, pro námitku nedostatku místní příslušnosti nemusí mít účastník řízení sám o místní příslušnosti soudu jasno, tedy k tomu, aby námitku vznesl, postačí, má-li o místní příslušnosti soudu, u něhož byla žaloba podána, pochybnost.

Účastníkovi objektivně vzato nic nebrání v tom, aby již ve svém prvním podání, jímž se na soud obrací, upozornil na případné nedostatky žaloby a aby zároveň vyjádřil pochybnosti o místní příslušnosti soudu, a právě vzhledem k těmto pochybnostem namítl nedostatek místní příslušnosti soudu. Soud se pak neobejde bez toho, že žalobce k doplnění potřebných údajů vyzve, má-li na základě takové námitky svou místní příslušnost zkoumat.

Z uvedeného vyplývá, že ani výzva podle § 43 o. s. ř. k úpravě žalobního petitu, v němž není dostatečně přesně specifikována kupříkladu nemovitost, jejíž vyklizení je předmětem řízení, nemůže prolomit pravidlo vyjádřené v § 105 odst. 1 o. s. ř., tj. že zkoumat místní příslušnost soudu lze pouze na samém počátku řízení.

Tolik z naší strany vše k tématu místní příslušnosti soudu. Pokud by vás zajímalo něco více, nebojte se nás zeptat v komentářích, rádi vám vaše dotazy zodpovíme.