Mobbing a bossing na pracovišti

Šikana na pracovišti bývá považována za psychickou válku, jejíž následky mohou být pro šikanovaného jednak psychicky a jednak fyzicky velmi nebezpečné. Dochází při ní k projevu agrese či nátlaku, kdy se šikanovaný stává nepřítelem jednoho nebo více jiných osob.

V pracovním prostředí se jí říká bossing nebo také mobbing – podle toho, kdo šikanuje. Jestliže je šikanující osobou nadřízený, jedná se o bossing. Existují ale i takové případy, kdy šikanuje podřízený svého nadřízeného. Tomu se říká mobbing.

V tomto článku se dopodrobna podíváme na oba uváděné pojmy, ale nezůstaneme jen u toho. Dozvíte se také, jak poznat, kdy se skutečné jedná o šikanu (ne jen náročnou pracovní zátěž), kdo se může stát obětí šikany, jaký je rozdíl mezi bossingem a mobbingem, jaké zákony proti šikaně existují, ukážeme vám, jak vypadá statistika obětí šikany, jak se bránit šikaně z pohledu zaměstnavatele i zaměstnance a nakonec si ukážeme, jaký je postup řešení šikany krok za krokem.

Jak poznat, kdy se skutečně jedná o šikanu?

Šikanu v práci můžete poznat celkem jednoduše. Obvykle se jedná o dlouho trvající nepřátelské vztahy a související nepřátelskou náladu. To mnohdy přerůstá až v ponižování druhého, a to klidně více zaměstnanci najednou.

Ve většině případů šikana začíná ze strany nadřízeného směrem k podřízenému (bossing), ale není to vždy pravidlem.

Hranice mezi buzerací a skutečnou šikanou jsou tenké

Poznat, kdy se jedná o běžnou buzeraci na pracovišti a kdy o mobbing či bossing je někdy velmi těžké. Pokud jsou projevy šikany na pracovišti teprve na svém počátku, býváme mnohdy skeptičtí a namlouváme si, že jsme možná jen hodně přecitlivělí. Vždyť každý z nás má šéfa nebo kolegu, který prostě občas nemá svůj den, a tak je negativní všude kolem sebe. To ano, jednou za čas tomu tak může být, ale jen výjimečně.

Pokud jsou ale tyto situace na denním pořádku, je třeba začít se bránit. Jestliže si to necháte líbit, situace se bude postupně zhoršovat, protože čím víc iniciátorům šikany dovolíte, tím budou projevy šikany na pracovišti intenzivnější. Prostě budou zkoušet, co všechno vydržíte.

Situace bude ještě hůře snesitelná v jakmile, není cílem šikany vlastní potěšení, ale když je hlavním cílem vystrnadit vás z firmy. Jakmile právě to bude důvodem, proč jste se stali obětí mobbingu, tak se svých kolegů snadno nezbavíte.

Obětí šikany na pracovišti se může stát kdokoliv

Obětí pracovní šikany se nestávají jen ženy nebo zaměstnanci s nízkými příjmy, i lidé odlišné rasy nebo sexuální orientace a handicapovaní zaměstnanci se potýkají s buzerací na pracovišti. Často se to projeví na výši jejich prémií, nepřiznání pracovní dovolené, odmítnutí účasti na školení, zadávání podřadných úkolů nebo zákazu účasti na firemním večírku apod.

S takovými problémy se ale potýkají nejen tito zaměstnanci, jak by se mohlo na první pohled zdát. Šikana na pracovišti se týká i nadřízených či manažerů. Na vrcholu organizační struktury totiž nejsou oni, ale jejich nadřízení (v korporátních firmách například členové představenstva, dozorčí rady atd.). Ano, i takto vysoce postavené osoby s chutí praktikují bossing na své podřízené.

Jaký je rozdíl mezi mobbingem a bossingem?

Než se pustíme do hlubšího bádání, podíváme se nejprve na tyto dva pojmy a vymezíme je, abyste jim správně rozuměli.

Bossing je šikana ze strany nadřízeného, mobbing je šikana mezi kolegy na srovnatelných pozicích. V případě bossingu může jít o nepřiměřené postihy zaměstnance, zadávání nereálných nebo nesplnitelných úkolů, sociální izolaci anebo také sexuální obtěžování.

Cílem bossingu je zastrašování či ponižování podřízeného a za bossing tedy nelze označit nepřiznání prémií, pokud si je zaměstnanec skutečně (objektivně) nezasloužil, ani neuznání nároku na dovolenou, pokud ji zaměstnanec již vyčerpal…

Mobbing je si s bossingem velmi podobný. Je to šikana na pracovišti mezi kolegy, kteří jsou na obdobné pracovní pozici. Mezi nejčastější projevy mobbingu patří například vědomé šíření pomluv, sociální izolace – změna tématu, pokud přijdeme do místnosti, verbální napadání, sexuální obtěžování a další chování, jehož cílem je dlouhodobě znepříjemňovat život druhé osobě nebo ji donutit opustit zaměstnání.

Bossing – šikana ze strany vedoucího zaměstnance

Nadřízený zaměstnanec zneužívá svého postavení a šikanuje, ponižuje nebo zastrašuje podřízené.

Příklady bossingu na pracovišti jsou:

· zadávání nesplnitelných či ponižujících pracovních úkolů

· nepřiměřené trestání anebo bezdůvodné postihy

· zesměšňování a vysmívání

· neodůvodněné a přehnané kritizování

· ironické poznámky, které jsou přespříliš kousavé

· neustálé přerušování, kdykoliv šikanovaný promluví

· podceňování schopností

· vyloučení z komunikace

· ignorace

· pomlouvání

· sociální izolace

· úmyslné vytváření překážek, házení klacků pod nohy

· vyhrožování fyzickým ublížením

· sexuální obtěžování

Mějte ale vždy na paměti, že je důležité nezaměňovat bossing s klasickým používáním pravomocí nadřízeného – ne vždy se musí jednat o šikanu. Nemůžete označit svého nadřízeného za šikanátora kdykoliv vám zadá hodně práce nebo jen nařídí něco, co se vám nelíbí. To že se vám do něčeho nechce, není bossing.

Mobbing – šikana ze strany podřízeného

Mobbing představuje v podstatě stejné projevy jako bossing, jen s tím rozdílem, že při něm je šikanovaným nadřízený zaměstnanec či zaměstnanec na srovnatelné pracovní pozici.

Co může šikana na pracovišti přinést?

Pracovní šikana má velmi negativní vliv na zdraví člověka. Hlavně na jeho psychickou pohodu a zdraví. I když se to sice nemusí zdát, následky mohou být opravdu velmi vážné, zejména pro osoby bez zkušeností se šikanou nebo s nižším sebevědomím.

Pokud ve firmě nebo na pracovišti dochází k bossingu či mobbingu, je to jasný důkaz toho, že se jedná o velmi nezdravé pracovní prostředí. Evidentně zde došlo k narušení sociálních vztahů. Jedná se o tzv. patologické chování, tj. abnormální a nežádoucí společenské jevy, které jsou společensky nebezpečné, nejsou v souladu se standardními sociálními, ale i právními, normami společnosti. )

Příklady následků pracovní šikany jsou:

· špatný pracovní výkon

· horší soustředěnost

· vysoká úroveň stresu, která mnohdy přetrvává i mimo pracovní prostředí

· vyšší absentérství

· vyšší chybovost a úrazovost

· snížení ziskovosti a produktivity firmy (mnohdy i ztráta cenných zákazníků)

· zhoršení, nebo dokonce narušení, psychické pohody

· zhoršení nejen psychického, ale i fyzického zdraví šikanovaného jedince

· podrážděnost a výbušnost

· zhoršený spánek

· nechuť k jídlu

· myšlenky na sebevraždu

Zákony, které chrání před šikanou

Rovným zacházením, diskriminací a potažmo i šikanou, se zabývá Zákoník práce č. 262/2006 Sb. Konkrétnosti jsou pak uvedeny v § 1a odst. 1 písm. e) části 1 Hlavy 4.

Jaká je statistika pracovní šikany?

Podle statistik má s pracovní šikanou zkušenosti přibližně 25 % zaměstnanců. Častěji jsou obětmi šikany ženy (27 %), pak teprve muži (19 %).

Hrůzným faktem zůstává, že 43 % šikanovaných se s tímto jevem setkává alespoň jednou týdně, a zároveň více jak 50 % zaměstnanců jsou šikaně vystavováni déle než jeden rok. Zhruba 3/5 zaměstnanců jsou šikanováni svým nadřízeným (bossing) a 1/4 pak kolegou (mobbing).

Jak se lze bránit?

Existuje řada metod, jak se bránit. Nejlepší je však prevence, kterou ovlivní zejména majitelé a manažeři firem. Z pohledu zaměstnance, který je šikanován, je pak na zváženou, zda se bránit právně. Nyní se na prevenci a řešení již vzniklé šikany podíváme z obou pohledů podrobněji.

1. PREVENCE ZE STRANY ZAMĚSTNAVATELE

Zcela zásadní je podnikat preventivní opatření ze strany zaměstnavatele. Ty si ale musí nejdříve uvědomit zaměstnavatelé a manažeři firem. Je proto podstatné s nimi o šikaně mluvit, zejména o jejím negativním dopadu na dlouhodobí chod, ale i úspěšnost firmy.

Většinou právě vedoucí zaměstnanci jsou odpovědní za šikanu ve firmě, jelikož často sami šikanují nebo vědomě přihlížejí, a to aniž by proti ní nějak zakročili. Často si ani neuvědomují, že škodí sami sobě, respektive své firmě.

Z dlouhodobého hlediska má tolerance šikany zcela zásadní negativní vliv na výkon zaměstnanců a ve finále i celkovou prosperitu firmy. Zvyšuje se fluktuace kvalitních zaměstnanců, což je pro firmu velmi nepříjemné, až devastující.

Přemýšlejte sami nad prevencí a přemýšlejte, jak šikaně předejít. Vašim úkolem z pozice majitele či manažera firmy, případně jejího ředitele, je zajistit, aby firma zaměstnávala kvalitní manažery s osobností. Empatický manažer dokáže mnohem lépe naslouchat lidem a zajímat se o mezilidské vztahy v pracovním prostředí.

Jako majitel firmy, ale i vedoucí zaměstnanec, byste měli podporovat otevřenou diskuzi o mezilidských vztazích na pracovišti.

V žádném případě neakceptujte jakýkoliv druh šikany, ať už se jedná o ty nejmenší pokusy, jako je pomlouvání, zesměšňování, ignorace či podceňování, nebo o závažné konflikty tipu vytváření sociální izolace, vytváření překážek, pronásledování, vyhrožování fyzickým násilím či dokonce sexuální obtěžování.

V případě, kdy odhalíte šikanu na pracovišti, jednejte okamžitě, nikdy řešení neodkládejte. Tím by mohlo dojít k prohloubení problému a eskalaci v opravdový konflikt. Je-li to vhodné, vložte se do řešení konfliktu mezi zaměstnanci, případně se před tím poraďte s odborníkem (psychologem).

Vytvářejte ve své společnosti takové pracovní prostředí, které je příjemné a kde se budou lidé rádi vracet. Vytvářejte prostředí, ve kterém se lidé budou vzájemně podporovat a budou si důvěřovat. V takovém pracovním prostředí budou zaměstnanci výkonnější, spokojenější a bude se zde mnohem lépe dýchat.

Naštěstí je to dnes mnohem více v kurzu než před několika lety, protože firmy pochopily, že kvalitní personál, který má dobré mezilidské vztahy, je opravdová hodnota firmy.

2. ŘEŠENÍ ŠIKANY ZE STRANY ZAMĚSTNANCE

Pokud jste zaměstnanec firmy, jejíž každodenní součástí je šikana, doporučujeme vám zvážit, zda má smysl zde setrvávat. Možná bude lepší rovnou odejít, vždyť v práci prožíváte velkou část svého života a cílem není mít z toho zdravotní problémy. Bohužel, ale faktem zůstává, že jednou zažitou firemní kulturu je jen obtížné změnit.

Pokud jste jako zaměstnanec obětí šikany na pracovišti, můžete to řešit těmito třemi základními způsoby:

· Běžnou lidskou domluvou

· Žádostí o pomoc u zaměstnavatele nebo jiného vedoucího pracovníka

· Anebo v krajním případě právně.

V případě, že se rozhodnete pro právní řešení, postupujte takto:

Nejprve si posbírejte co nejvíce důkazů a zajistěte si svědecké výpovědi spolupracovníků. Prostě najděte si důkazy a spojence. Všechny konflikty si zapisujte do pracovního deníku.

Svou situaci proberte se svými nejbližšími – rodina, kamarádi a ani se nebojte navštívit psychologa nebo odborného kouče, kteří vám dají tipy, jak se účinně bránit.

Dále je na čase do toho říznout – podejte stížnost zaměstnavateli s jasným požadavkem k prošetření dle § 276 odst. 9 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce.

Pokud se jedná o odměny, kariérní postup či pracovní podmínky, vyžadujte po zaměstnavateli, aby důrazně dodržoval zásady rovného zacházení se všemi zaměstnanci, a to dle § 16 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce.

Kdyby se ani po těchto úkonech situace nezměnila a šikana na pracovišti vůči vám pokračovala, můžete se obrátit se stížností na patřičný Oblastní inspektorát práce.

Jak se podává stížnost na OIP?

Za určitých podmínek se můžete obrátit také na veřejného ochránce práv. To je ale možné pouze v případě, že se jedná o šikanu, která je spojená s diskriminací, tzn., musí být motivována některými z diskriminačních kritérií, jako je například zdravotní postižení, náboženské vyznání, víra, rasa nebo etnický původ, pohlaví, věk apod. (dle antidiskriminačního zákona č. 198/2009 Sb).

Pokud se chcete domáhat finančního odškodnění, musíte se obrátit na soud a podat žalobu. Vzhledem ke složitosti celé této problematiky vám doporučujeme vyhledat specializovaného advokáta.