Monetární politika

Monetární politika představuje nástroj hospodářské politiky každého státu. Tvoří ji celá řada účinných zásad a opatření, které slouží k efektivnímu prosazování plnění cílů monetární politiky. Monetární politika je rovněž jedním z hlavních nástrojů centrální banky a slouží k hlídání a ovlivňování inflace.

Stručné dějiny monetární politiky

Monetární politiku, jinak také měnovou politiku, lze rozdělit na dvě skupinu dle typu platidla na papírovou a kovovou. Kovová měna je mnohem starší. První papírová měna se objevila v Číně, existovala společně s kovovou měnou a jmenovala se Jiaozi. V důsledku válečných událostí papírová měna rychle nabírala na významu a nadměrný tisk vyvolala hyperinflaci.

Významným krokem bylo krytí papírových bankovek zlatem. První bankou, která tak učinila, byla centrální banka Velké Británie Bank of England. Od tohoto momentu mezi sebou začaly světové centrální banky obchodovat se zlatem krytými platidly a jednotlivé měny byly jednoduše přepočítávány na zlaté cihly. Kvůli zachování stability měnových kurzů bylo nutné každý měsíc upravovat cenu zlata.

Nástroje monetární politiky

Ústava Česká republiky i platný zákon o České národní bance za hlavní činnost ČNB určuje péči o cenovou stabilitu země. Tohoto cíle se ČNB snaží dosáhnout právě prostřednictvím monetární politiky a jejích nástrojů, které dělíme na přímé a nepřímé, které mají vliv nejen na fungování komerčních bank, ale i celé státní ekonomiky.

Přímé (direktivní) nástroje monetární politiky

Vyspělé západní ekonomiky přímé nástroje využívají zřídka a to pouze v případech, kdy došlo k selhání nepřímých nástrojů.
  • pravidla likvidity - stanovení závazných aktiv a pasiv bank sloužící k zajištění likvidity
  • úvěrové kontingenty - přímé stanovení limitů úvěrů
  • úrokové stropy - ČNB má právo určit minimální nebo maximální úrokové sazby
  • povinné vklady - týká se centrálních institucí a orgánů místní správy

Nepřímé nástroje monetární politiky

  • diskontní nástroje - úrokové sazby a další podmínky úvěrů poskytovaných ČNB komerčním bankám
  • operace na volném trhu - nákup/prodej cenných papírů ČNB od komerčních bank
  • povinné minimální rezervy - každá banka musí mít rezervu, jejíž výše je stanovena procentem z celkové sumy vkladů bank
  • konverze a swapy cizích měn - nákup/prodej cizí měny ČNB od komerčních bank
  • intervence ve prospěch/neprospěch devizového kurzu - způsob, jak ČNB může ovlivnit vývoj obchodní bilance a inflaci
Měnověpolitické nástroje, které využívá centrální Česká národní banka (ČNB):
  • operace na volném trhu
  • automatické facility
  • dodávací repo operace
  • devizové intervence

Typy monetární politiky

Rozlišujeme dva typy (strategie) monetární politiky, mezi kterým se centrální banka rozhoduje na základě aktuálního ekonomického vývoje.
  • Expanzivní monetární politika (accommodative monetary policy) - zaměřuje se na sledování poklesu úrokových sazeb tím, že podporuje růst peněz. Využívá se v dobách očekávání nízké inflace, pomalejšího růstu ekonomiky a vyšší míře nezaměstnanosti.
  • Restriktivní monetární politika (tight monetary policy) - je opakem expanzivním monetární politiky a hlídá růst úrokových sazeb prostřednictvím poklesu nabídky peněz. Tato politika je využívána za účelem předejití vysoké inflaci, rychlému růstu hospodářství a nízké nezaměstnanosti.

Cíle monetární politiky

Monetární politiku lze zjednodušeně popsat jako nutnost regulace množství peněz v ekonomice státu za účelem dosažení stanovených makroekonomických cílů v rámci peněžní a úvěrové politice.
4 základní cíle monetární politiky:
  • Stabilní cenová hladina
  • Ekonomický růst
  • Vyrovnaná platební bilance
  • Únosná míra nezaměstnanosti
Primárním cílem je přitom udržení stabilní cenové hladiny, protože přílišné kolísání cenové hladiny způsobuje nespravedlivé dělení peněz, a tudíž i sociální nejistoty.