Monopson a oligopson

Monopson je stav, kdy je na trhu pouze jeden nakupující a více prodejců. Monopson je jedna z podob nedokonalé konkurence na trhu. Proto, si nejdříve uvedeme téma dokonalé a nedokonalé konkurence, než se podíváme na samotné téma monopsonu. Obdobně budeme vysvětlovat i téma oligopsonu.

Nedokonalá konkurence na trhu – co je to?

Nedokonalá konkurence je stav na trhu, kdy je porušena přinejmenším jedna z následujících podmínek:
  • informovanost kupujících a prodávajících je dokonalá
  • všichni spotřebitelé i výrobci znají všechny údaje, které potřebují, a mají informace o všech dostupných technologiích a o cenách konkurenčního výrobku
  • výrobek je homogenní
  • výrobky jsou stejné nebo alespoň natolik podobné, že se nedá určit, který z nich je kvalitnější – spotřebitelé je tedy považují za substituty
  • na trhu je velký počet prodávajících, kteří si navzájem konkurují
  • panují nulové náklady na změnu dodavatele a zároveň kupujícímu nevznikají náklady, když se rozhodne nakoupit u jiného prodejce (nízká spotřebitelská věrnost)

Pokud dojde k naplnění všech těchto podmínek, pak vzniká stav dokonalé konkurence, která je protistavem nedokonalé konkurence.

Druhy nedokonalé konkurence jsou následující:

  1. Monopol
  2. Oligopol
  3. Monopson
  4. Oligopson
  5. Monopolistická konkurence
  6. Monopol

Jedním z typů nedokonalé konkurence je monopol - jedná se o stav, kdy na daném trhu existuje pouze jediný výrobce. Jenže to samo o sobě nestačí, důležitou podmínkou je existence jediného prodávajícího. Pro vznik monopolu jsou důležité i další faktory, jako kupříkladu specifičnost produktu, neexistence blízkých substitutů a nemožnost vstupu konkurenčních firem do odvětví. Z uvedeného tedy vyplývá, že monopol má schopnost ovlivňovat tržní cenu.

Sice se nejedná o monopson, ale je mu velice blízký a v běžném životě se lidé s monopolem setkávají, a proto si jej vysvětlíme a pak si na něm ukážeme, co vše má společné s charakteristikou monopsonu. Uvidíte, že pochopit monopson už pak pro vás bude hračka.

Síla monopolu

Jeden ze způsobů určování tržní síly dominantních firem, se odvíjí od zjištění, že firmy s velkou tržní silou mají schopnost dosahovat cenu, která je o to vyšší, než mezní náklady. Monopol tedy mj. nevyrábí efektivně.

Síla monopolu může být vyjádřena za pomocí tzv. Lernerova indexu (L):

L = (cena - mezní náklady) / cena

V situaci, kdy je cena větší než mezní náklady index nabývá hodnot větších než nula a čím vyšší je jeho hodnota, tím větší je tržní síla monopolu. U dokonalé konkurence je hodnota indexu rovna nule, mezní náklady se zde tedy rovnají ceně.

Přirozený monopol

O přirozený monopol se jedná v případě, kdy je jediná firma schopna obsloužit celý trh za nižší náklady, než jak by to zvládly dvě nebo více firem. Důvodem jsou silné bariéry vstupu na trh, například vysoké počáteční náklady nebo velmi vysoká zákaznická věrnost.

Příkladem mohou být dodávky vody. Pokud by tuto službu v jedné oblasti poskytovalo více firem, znamenalo by to snížení jejich zisků a to by se při vysokých počátečních nákladech nevyplatilo.

Neefektivnost monopolu

V reálném prostředí, firma, která plně odpovídá teoretickému modelu monopolu, neexistuje. Je ale možné, aby se firma některými svými vlastnosti monopolu blížila.

Monopol je zdrojem neefektivnosti z důvodů, že:

  • Produkuje neefektivní objem produkce – ztráta mrtvé váhy.
  • Využívá své síly k neracionální alokaci zdrojů.
  • Nepodporuje zvyšování efektivnosti produkce.

Protimonopolní politika

Antimonopolní úřady se snaží pomocí zásahů do nedokonale konkurenčního trhu odstranit jeho negativní dopady na trh i spotřebitele.

Firmy s dominantním postavením nesmí své pozice na trhu využívat k poškozování spotřebitelů. Antimonopolní politika se v Česku opírá o zákony o ochraně hospodářské soutěže.

Nástroje regulace monopolů jsou:

  • daně
  • cenová regulace
  • vládní vlastnictví
  • regulace
  • protimonopolní zákonodárství
Nyní už se konečně vrhneme na samotná témata oligopsonu a monopsonu.

Monopson

Monopson je stav, kdy je na trhu pouze jeden nakupující a více prodejců. Jedná se o opak Monopolu. Monopson může nastat jak na trhu výrobků a služeb, tak i na trhu výrobních faktorů (práce, kapitál a půda).

Síla monopsonu

Silou monopsonu označujeme schopnost kupujícího snižovat prodejní cenu prodávajících. Jedná se vlastně o kupní a smluvní sílu při určování cen. Snížením nákladu na nákup vstupů se zvyšují zisky kupujícího.

Prodejci, kteří se dostanou na monopsonní trh, mezi sebou soupeří v tzv. cenové válce, kde neustále snižují ceny a kvantitu svých výrobků, aby získali daného kupujícího. Ztrácí tím však samozřejmě svoji vyjednávací sílu.

Standardní učebnicový monopsonický model trhu práce je statický model parciální rovnováhy s jediným zaměstnavatelem, který platí stejnou mzdu všem zaměstnancům.

Monopsonistský zaměstnavatel maximalizuje zisky tím, že zvolí úroveň zaměstnání, která rovná produkt marží (MRP) na mezní cenu (MC).

Zdroje síly monopsonu

  1. Vládní zaměstnavatel - Mnoho současných monopsonů jsou vládní pracovní místa. Kupříkladu policie a hasiči mohou mít pouze jednoho zaměstnavatele – vládu. 
  2. Nezaměstnanost - Lidé, kteří již dlouho neúspěšně hledají práci, jsou ochotnější pracovat za nižší mzdu. Při růstu nezaměstnanosti roste i síla monopsonu. 
  3. Pracovní směny - Mnoho zaměstnanců mají omezený čas, kdy mohou pracovat. Jedná se především o zaměstnance s dětmi nebo zaměstnance na poloviční úvazek. Proto vyhledávají především firmy s flexibilní pracovní dobou, což dává zaměstnavateli vysokou vyjednávací sílu.[18] 

Oligopson

Oligopson je tržní struktura, kde se malý počet kupujících střetává s velkým počtem prodávajících. Tato situace na trhu typicky nastává, jakmile je velký počet prodávajících, kteří mezi sebou soutěží v prodeji malému množství kupujících.

Oligopsony jsou opakem oligopolu, ve kterých je hodně kupujících, ale jen málo prodávajících. Oligopson je formou nedokonalé konkurence.

Příklady z průmyslu

V každém z těchto případů má kupující významnou výhodu nad prodejci. Mohou rozeštvat jednoho prodejce proti druhému, čímž snižují ceny. Mohou také diktovat přesné charakteristiku produktu prodávajícím, rozvržení dodávek, jakost a (v případě zemědělských produktů) odrůdy plodin. Odrážejí rovněž mnoho rizik nadprodukce, přírodních ztrát a kolísání cyklické poptávky prodejcům.

Zemědělství

Jedním příkladem oligopsonu ze světové ekonomiky je kakao, kde tři firmy (Cargill, Archer Daniels Midland a Barry Callebaut) nakupují drtivou většinu světové produkce kakaových bobů. A to vesměs od malých zemědělců v zemích třetího světa.

Obdobně američtí tabákoví pěstitelé čelí oligopsonii cigaretových výrobců, kde tři společnosti (Altria, Brown & Williamson a Lorillard Tobacco Company) nakupují téměř 90 % veškerého tabáku pěstovaného v USA a dalších zemích.

Maloobchodu

Během zhruba třiceti let získaly supermarkety ve vyspělých ekonomikách po celém světě rostoucí podíl na trhu s potravinami, a zvýšily tak svůj vliv na dodavatele – jaké potraviny se pěstují a jak jsou zpracovány a zabaleny – s dopady, které se hlouběji dostanou do života a živobytí zemědělců a pracovníků na celém světě.

V některých zemích to dokonce došlo až k obvinění z neetického a nezákonného jednání.

Situace v Austrálii je dobrým příkladem, kdy dva maloobchodníci, Coles a Woolworths, ovládají neuvěřitelných 70 % národního trhu s potravinami.

Jak můžete vidět po přečtení tohoto článku, monopson a oligopson je své podstatě jednoduché pochopit, ale v ekonomické teorii se jedná o velmi komplexní téma. Pokud by vás zajímalo něco dalšího k tomuto článku, neváhejte se nás zeptat v komentářích.