Moratorium

S pojmem moratorium se nejčastěji setkáváme v insolvenčním řízení, kdy jde o takzvaný ochranný režim, který má právo využít podnikatel, na kterého je uvalena insolvence. Výhodou moratoria je, že pokud bude vyhlášeno v samotném insolvenčním rejstříku, nelze po tuto dobu, maximálně ovšem po tři měsíce, v žádném případě rozhodnout o úpadku samotného podnikatele. Insolvenční řízení ovšem stále beze změny běží a stále se tak mohou přihlašovat noví a noví věřitelé, může být také ustanoven předběžný správce, který se bude správou dlužníkova majetku zabývat a podobně.

Při vyhlášení moratoria samotný insolvenční soud nebude zkoumat návrh z hlediska věcného, moratorium totiž vyhlásí pouze za předpokladu, bude-li splněna formální stránka moratoria. Pokud ovšem valná většina věřitelů s návrhem na vyhlášení moratoria nesouhlasí anebo v případě, kdy dlužník uvedl jisté nepravdivé údaje anebo vyhlášením moratoria sledoval nepoctivý záměr, může být moratorium zrušeno. Moratorium rovněž zaniká zastavením samotného insolvenčního řízení.

Moratorium může navrhnout pouze a jedině samotný dlužník, a to tedy ten, který je samotným podnikatelem a který ovšem zároveň není právnickou osobou, která se nachází v likvidaci. Lhůty, které je možné využít pro podání samotného moratoria, nejsou skutečně nikterak příliš dlouhé. V případě, kdy insolvenční návrh podal samotný dlužník, je zároveň třeba, aby byl návrh na vyhlášení moratoria proveden do sedmi dnů ode dne, kdy byl podán samotný insolvenční návrh. V momentě, kdy je ovšem insolvenční návrh podán samotným věřitelem či věřiteli, je zapotřebí, aby samotný dlužník, který vyhlášení moratoria chce dosáhnout, na tento skutek reagoval do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl samotný insolvenční návrh předán, potažmo doručen.

Dlužník má právo na to, aby podal návrh na vyhlášení moratoria ještě předtím, než dojde k samotnému insolvenčnímu řízení, tedy ještě dříve, než bude toto řízení vůbec zahájeno. V těchto případech je ovšem v případě rozhodování o samotném moratoriu, třeba počítat s notnými odchylkami. Insolvenční soud se především bude zdržovat zveřejnění určitých informací, které by měli prozrazovat, jak řízení probíhá a podobně.

Insolvenční soud tak v žádném případě nešíří zbytečnou paniku. Pokud je ovšem moratorium vyhlášení, je tím pádem zahájeno také samotné insolvenční řízení. Příliš času nazbyt nemá ani samotný insolvenční soud, který musí bezpodmínečně rozhodnout o samotném vyhlášení moratoria, a to dokonce do posledního pracovního dne, který následuje po dni, ve kterém byl insolvenčnímu soudu doručen návrh na vyhlášení moratoria.

Návrh na vyhlášení moratoria by měl mít především obecné náležitosti, které budou kolidovat s občanským soudním řádem. K samotnému návrhu je poté potřeba připojit také seznamy či dokonce listiny, které je nutné k insolvenčnímu návrhu bezpodmínečně připojit.

Kromě toho musí být k moratoriu také přiložena poslední účetní závěrka, která u podnikatele proběhla a také písemné prohlášení všech věřitelů, kteří většinou nezaplacených pohledávek disponují, také musí být přiloženo prohlášení, že s vyhlášením moratoria nemají sebemenší problém a souhlasí s ním. Samotné podpisy věřitelů musí být poté úředně ověřeny. Kromě jiného je podstatné, aby dlužník velmi dobře odůvodnil důvod, který ho k vyhlášení moratoria vedl.

Na základě toho následně insolvenční soud nebude otálet s vyhlášením moratoria, a to za předpokladu, že bude návrh podán samotou oprávněnou osobu, která bude disponovat veškerými náležitostmi.

Samotné účinky vyhlášení moratoria se projeví v okamžiku, kdy dojde ke zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení v samotném insolvenčním rejstříku a tyto změny budou poté trvat po dobu, která byla uveřejněna na návrhu, který vedl k vyhlášení moratoria. Nejdéle však může moratorium trvat tři měsíce. Moratorium lze ovšem v uvedených případech prodloužit ještě o dalších třicet dní.

Dlužník je po celou dobu, kdy moratorium trvá oprávněn k předložení svých platných pohledávek, které vznikly rovných třicet dnů před samotným vyhlášením moratoria anebo, které vznikly po dobu trvání moratoria, jestliže tyto závazky věcně souvisejí se zachováním provozu jeho podnikání.

Kromě jiného například dodavatelé, surovin, energií, zboží či služeb, které mají závazky trvající minimálně 3 měsíce před samotným vyhlášením moratoria, nemohou smlouvy na zmíněné dodávky v žádném případě vypovědět, popřípadě od nich odstoupit z toho důvodu, že je samotný dlužník v prodlení za úhrady zmíněných dodávek anebo proto, že se jeho majetková a finanční situace, rapidně zhoršila.

Podmínkou ovšem zůstává, že by dlužník měl být schopen hradit alespoň ty závazky, které mu vznikly po dobu 30 dnů před samotným vyhlášením zmíněného moratoria či za jeho trvání.

Konec moratoria může proběhnout rovnou dvěma způsoby. Tím prvním je případ, kdy moratorium probíhá hladce a skončí tedy klasicky uplynutím doby, po kterou bylo moratorium vyhlášeno. Dále může být moratorium zrušeno tak, že většina věřitelů nesouhlasí s jeho vyhlášením a insolvenční soud tak návrhu na vyhlášení moratoria nedá zelenou.