Negociace

Negociace je výraz, který znamená doslova takzvaně, umění vyjednávat. Tato specifická dovednost spadá zejména po takzvané EQ a dříve byla schopnost negociace, tedy vyjednávání, spojována zejména s vysoce postavenými diplomaty, kteří uměli vždy docílit toho, o co jim šlo. V každém případě je negociace, tedy umění vyjednávat, skutečně nedocenitelnou dovedností v životě každého z nás a ten, jenž tuto zmíněnou vlastnost má, to má v životě skutečně o poznání jednodušší.

Manažeři se bez negociace neobejdou

Bez negociace se rozhodně neobejdou vysoce postavení manažeři, kteří tuto vlastnost ve svém povolání využívají každý den. V praxi totiž manažeři často musí volit mezi dvěma takzvanými negociačními způsoby, a to mezi strategií win-win a také mezi pozičním vyjednáváním, které je neméně důležité pro dobře odvedenou práci.

Co je negociační strategie win-win?

Strategie win-win, neboli výhra-výhra, v překladu znamená, že vyjednávací strana bude požadovat jistou hodnotu a zároveň ji bude také vytvářet. Zjednodušeně by se dalo říci, že všichni účastníci této strategie budou z dané situace profitovat a z vyjednávání tak odejdou obě zúčastněné strany spokojeny. Budou tedy obě strany vítězi.

Poziční vyjednávání

Poziční vyjednávání má opačný výsledek. To znamená, že jedna strana odejde jako vítěz a ta druhá logicky jako poražený, tedy ztrácející. Vyjednávací strana se tedy bude snažit získat takzvané výhodné postavení, a přitom nebude brát v potaz protistranu a jakýkoliv vztah k ní samotné. To ovšem samozřejmě také negativně ovlivní vzájemnou dlouhodobou spolupráci.

Vždy samozřejmě záleží na situaci. Někdy je skutečně nezbytné se při jakékoliv negociaci srovnat s jakýmkoliv pozičním vyjednáváním a někdy je zase výhodnější strategie win-win. V tomto případě totiž dobrý vyjednavač získává o poznání větší konkurenční výhodu, a to nejen v dosahování skutečně výhodnějších dohod, nýbrž také v ovlivňování vztahů s okolím. V pracovním prostředí hovoříme o zákaznících, dodavatelích či o konkurenci.