Nekalá soutěž

Nekalá soutěž je termín, který se používá v oblasti hospodářské soutěže. V současné právní úpravě je nekalá soutěž definována v občanském zákoníku a to v §2976 a následujících. Stěžejní je úprava nekalé soutěže v generální klauzuli - §2976 odst. 1., která vymezuje tzv. nekalosoutěžní jednání.


O nekalé soutěži hovoříme jako o deliktu objektivní povahy, při kterém není zákonem vyžadováno zavinění. Jestliže tedy jednání splňuje podmínky generální klauzule, lze toto jednán označit za nekalosoutěžní. Proti nekalé soutěži je možné bránit se podáním žaloby u soudu, kde dojde k posouzení situace a popřípadě na základě žaloby přiznání konkrétního nároku, které slouží k ochraně pře nekalosoutěžním jednáním.

Občanský zákoník demonstrativně uvádí skutkové podstaty nekalé soutěže v ustanovení § 2976. V §2977 – 2989 jsou pak skutkové podstaty ještě dále specifikovány. Vedle těchto skutkových podstat však rozlišujeme ještě také nepojmenované skutkové podstaty, ty vznikly na základě judikatury soudů. 

Subjekty nekalé soutěže

Osoby vyskytující se v nekalé soutěži mohou být dvou typů:
  1. Osoby, které jednají nekalosoutěžně
  2. Osoby, které jsou nekalou soutěží dotčeny – tj. osoby oprávněny z nekalé soutěže

Osoby jednající nekalosoutěžně

Jsou tzv. rušitelé (jedná se o pasivně legitimované subjekty). Může se jednat o soutěžitele nebo také jiné osoby.

  • Soutěžitel – je jakákoliv fyzická nebo právnická osobu, tedy všichni, kteří se nějakým způsobem účastní hospodářské soutěže. Při posuzování, zda se jedná o soutěžitele nebo ne, je podstatná především intenzita podnikatelských prvků v jejich činnosti.
  • Jiná osoba – jsou zejména osoby, které jsou uvedené u konkrétních skutkových podstat (kupříkladu se jedná o osoby, které jsou členy statutárních orgánů).

Osoby, které jsou oprávněny z nekalé soutěže

Jedná se o osoby, jejichž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, oprávněny mohou být jednak fyzické jednak právnické osoby (tam kde to zákon dovoluje). Aktivně legitimované z nekalé soutěže jsou osoby dle §2988 a §2989 OZ:

  • Soutěžitelé dotčení nekalou soutěží mají právo uplatnit všechny nároky stanovené v §2988 OZ.
  • Zákazníci dotčeni nekalou soutěží jsou spotřebitelé a ostatní zákazníci, mají právo uplatnit veškeré nároky stanovené v §2988 OZ a to v případech nekalé soutěže, jimiž mohli být nebo byli skutečně dotčeni.
  • Jiné osoby dotčené nekalou soutěží jsou jakékoliv osoby (fyzické, právnické), které mají právo uplatnit veškeré nároky stanovené v §2988 OZ a to v případech nekalé soutěže, kterou mohli být nebo byli skutečně dotčeni (jinými slovy – mají tedy obdobné postavení jako zákazníci).
  • Právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů v některých konkrétních případech nekalé soutěže mají dle §2989 odst. 1 nárok zdržovací a odstraňovací a jejich legitimace je možná, pokud jsou aktivně legitimováni soutěžitelé, jejichž práva hájí.
  • Právnické osoby oprávněné hájit zájmy zákazníků v některých konkrétních případech nekalé soutěže mají dle §2989 odst. 1 nárok odstraňovací a zdržovací, kdy tento nárok mají, pokud byli zákazníci dotčeni nekalou soutěží.

Generální klauzule nekalé soutěže

Hlavní těžiště úpravy nekalé soutěže je obsaženo v generální klauzuli - §2976 odst. 1., která vymezuje nekalosoutěžní jednání. Generální klauzule má konkrétně 3 podmínky, které musejí být splněny kumulativně, aby jednání bylo označeno za nekalosoutěžní.

Konkrétně:
  • Jednání soutěžitele v hospodářském styku
  • Rozpor s dobrými mravy hospodářské soutěže
  • Způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům

Generální klauzule hospodářské soutěže plní funkci omezující a zároveň rozšiřující:
  • Omezující funkce – aby bylo možné jednání posoudit jako nekalosoutěžní podle některých zákonných (zvláštních) skutkových podstat, je nezbytné, aby jednání nejprve splnilo podmínky generální klauzule.
  • Rozšiřující funkce – jestliže jsou splněny podmínky generální klauzule, pak se jedná o nekalosoutěžní jednání, i v případě, že nejsou naplněny podmínky zvláštních skutkových podstat. Generální klauzule díky toho může být aplikována samostatně.

Jednání soutěžitele v hospodářském styku

Jednání v hospodářském styku zahrnuje i soutěžní orientaci tohoto jednání (myšleno hospodářskou soutěž). Tato podmínka je vykládána spíše extenzivně, ve vztahu soutěžitelů tak nejsou jen konkurenti, nýbrž všechny subjekty, které působí v podobných oborech. Hospodářský styk je tedy všude, kde dochází jakýmkoli způsobem o boj o zákazníka nebo v případě, kdy má nepodnikatel zájem na výsledku soutěže dvou soutěžitelů.

Rozpor s dobrými mravy hospodářské soutěže

K posouzení, zda je jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže, záleží vždy na okolnostech konkrétního případu a zhodnocení palety různých kritérií. V praxi je tedy na úsudku soudce, jak jednání posoudí.

Institut dobrých mravů soutěže prosazuje jen jakési morální principy v hospodářské soutěži a stanovuje určitá provozní pravidla. Dobré mravy soutěže rozhodně nelze vykládat jako zvyklosti soutěže, jelikož některé zvyklosti nebývají plně v souladu s dobrými mravy soutěže. Zároveň nelze je ztotožňovat s normami morálními, morální normy jsou mnohdy přísnější, a v hospodářské soutěži je často přípustné i to, co by dle morálních norem být nemělo.

Posuzováním a rozvinutím pojmu dobré mravy soutěže judikaturou vznikly soudcovské (tedy nepojmenované) skutkové podstaty nekalé soutěže.

Způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům

Občanský zákoník rozlišuje nemajetkovou újmu a újmu na jmění. Generální klauzule újmu pojímá jako újmu hmotnou i nehmotnou. V rámci nekalé soutěže nemusí ve všech možných případech dojít k újmě, proto postačuje pouhá možnost vzniku újmy.

Nepojmenované (soudcovské) skutkové podstaty

Soudcovské podstaty vznikly výkladem podmínky generální klauzule nekalé soutěže spočívající v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže. Obecně mohou být řazeny do tří skupin:

  1. Porušení norem veřejného nebo soukromého práva soutěžním dopadem,
  2. jednání nenaplňující znaky zákonných skutkových podstat nekalé soutěže, ale těmto se blížící a
  3. ostatní jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže.

Porušení norem veřejného nebo soukromého práva soutěžním dopadem

Jedná se o velmi širokou skupinu skutkových podstat, které zasahují jednak do sféry veřejného jednak soukromého práva. Výsledkem těchto skutkových podstat je nějaký soutěžní předstih, který dává rušiteli výhodu, jenž by bez nekalosoutěžního jednání nezískal.

A. Soukromého práva
Nejčastěji porušovaný soukromoprávní předpis je zákoník práce, občanský zákoník a autorský zákon.
Příklad - porušení ustanovení OZ týkajících se spotřebitelských smluv aj.

B. Veřejného práva
Předpisů, které lze porušit v rámci veřejného práva je celá řada. Zejména je ale nutné věnovat pozornost zákonu na ochranu spotřebitele, který reguluje nekalé obchodní praktik. Problematika byla implementována skrze směrnici EU.
Tato směrnice, stejně jako česká implementace, obsahuje přílohu s výčtem nekalých praktik, které představují tzv. černou listinu. Na té je v současné době 31 nekalých praktik. Tyto praktiky lze dále rozdělit do 2 velkých skupin na obchodní praktiky agresivní a klamavé.

Jednání nenaplňující znaky zákonných skutkových podstat nekalé soutěže, ale těmto se blížící

Takové skutkové podstaty plně neodpovídají zákonným skutkovým podstatám, avšak velmi se jim blíží svými znaky (tedy některými).

Příkladem může být:
  • praktiky podobné klamavému označení zboží či služby a klamavé reklamě,
  • praktiky podobné dotěrnému obtěžování, jako je nevyžádaná reklama,
  • praktiky podobné parazitování na pověsti,
  • praktiky podobné vyvolání nebezpečí záměny, kupříkladu cybersquatting aj.

Ostatní jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže

Patří sem taková jednání, která nelze zařadit pod předchozí dvě skupiny, ale jsou v rozporu s dobrými mravy soutěže.

Mohou to být například:
  • Guerilla marketing – aktivity označené jako nekonvenční cesty k oslovení potenciálních zákazníků realizované nízkými rozpočty, recipient věnuje pozornost obsahu kampaně a neuvědomuje si, že se jedná o propagaci
  • Formy zabraňovací soutěže
  • Vázané nabídky
  • Prozrazení či jiné zneužití know-how nebo jiných vnitřních informací
  • Přetahování zaměstnanců či zákazníků od konkurence aj.

Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže

  • Klamavá reklama – zakotvená v §2997 OZ, je reklama související s podnikáním, která klame či je způsobilá klamat, přičemž využívá nepravdivé či zavádějící informace za účelem zvýšení odbytu movité nebo nemovité věci či služby.
  • Klamavé označování zboží nebo služby – paragraf 2979 OZ definuje klamavé označení, jako označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku. Klamavé se týče krajiny původu, výrobce, jakosti aj.
  • Vyvolání nebezpečí záměny – Tato skutková podstata (§2981 OZ) se vztahuje na chování, které ke klamavým prvkům přidává prvky parazitní, jinak řečeno pomocí klamání parazituje soutěžitel na jiných subjektech.
  • Parazitování na pověsti – které je vymezeno v § 2982 OZ, je chápáno jako zneužití pověsti výrobku, závodu nebo služby jiného soutěžitele za účelem získáním prospěchu pro vlastní podnikání, kterého by soutěžitel za jiných okolností nedosáhl.
  • Podplácení – Skutková podstata v upravena § 2983 OZ, má 2 skutkové podstaty (podplácení aktivní a pasivní).
  • Zlehčování – Nekalosoutěžní zlehčováním je podle § 2984 OZ chápáno jednání, kterým soutěžitel rozšiřuje nepravdivý údaj, ale také pravdivý údaj, pomocí kterého je způsobilý tomuto soutěžiteli přivodit újmu.
  • Srovnávací reklama - § 2980 OZ srovnávací reklama přímo (nebo i jen nepřímo) označuje jiného soutěžitele, jeho zboží, službu. Srovnávání je podstatou většiny reklam, a proto ne každá srovnávací reklama je špatná a zakázaná.
  • Porušení obchodního tajemství, které je zakotveno v § 2985
  • Dotěrné obtěžování – Je mírnější podoba soutěžní agrese, je upraveno v § 2986 OZ – zde je uvedeno v odst. jedna pozitivní vymezení, a v odst. dva pak negativní vymezení dotěrného obtěžování.
  • Ohrožení zdraví nebo životního prostředí upravuje § 2987 OZ a jedná se o jednání v hospodářské soutěži, kde si soutěžitel na úkor zdraví nebo životního prostředí získal pro sebe či někoho jiného prospěch. Prospěch je získán na úkor jiného zákazníka či soutěžitele.

Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži

Jakožto právní prostředek ochrany proti nekalé soutěži mohou být uplatněny instituty v §2988 OZ a konkrétně se jedná o:

  • · Zdržení se nekalosoutěžního jednání
  • · Odstranění závadného stavu
  • · Přiměřené zadostiučinění
  • · Náhrada škody
  • · Vydání bezdůvodného obohacení