Nekalé obchodní praktiky

V tomto článku se podrobně podíváme na vše o nekalých obchodních praktikách. Jste zde správně, pokud hledáte odpovědi na otázky jako jak poznat nekalé obchodní praktiky, co to jsou agresivní praktiky a jaké praktiky jsou vždy nekalé.

Ke všem praktikám navíc přesně uvedeme, který zákon je upravuje, abyste si mohli dohledat případné detailu nebo se odkazovat na zákon v případě potřeby. Bude toho ale mnohem více, tak čtěte pozorně!

Jak poznat nekalou obchodní praktiku?

Řečeno prostě, nekalá obchodní praktika je jednání podnikatele, které jednak nedosahuje potřebné míry profesionality, kterou byste mohli od podnikatele rozumně očekávat, a zároveň výrazně ovlivňuje (nebo přinejmenším může ovlivnit) vaše rozhodnutí o tom, zda si něco koupíte. Pokud by totiž podnikatel jednal s dostatečnou profesionalitou, a vy jste měli dostatek informací a klidu si celou koupi rozmyslet, dost možná byste se rozhodli jinak.

Takový popis je však vcelku obecný, a proto jsou v zákoně poskytnuty i podrobnější definice nekalých obchodních praktik, které jejich rozpoznání ulehčují. Existují kategorie klamavých praktik a agresivních obchodních praktik a také výčet konkrétních praktik, které jsou vždy nekalé – tzv. černá listina nekalých obchodních praktik.

Příkladem nekalé obchodní praktiky může být situace, kdy podnikatel nepravdivě uvede, že zboží bude možné zakoupit pouze po omezenou dobu s cílem vás přimět k okamžitému rozhodnutí.

Nekalé obchodní praktiky jsou zakázané!

Právní úprava tohoto tématu se nachází v § 2, § 4, § 5, § 5a, § 5b, § 24 odst. 1 písm. a), přílohy č. 1 a 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Kdy lze něco označit za klamavou praktiku?

Praktika je klamavá, jestliže podnikatel uvede nepravdivou informaci a ta má (nebo může mít vliv) na vaše rozhodnutí o koupi zboží.
Ale nejen to, klamavá může být i praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže je ta informace poskytnuta takovým způsobem, že vás může uvést v omyl, a mohli byste tak učinit rozhodnutí o koupi, které byste jinak neučinili. V zákoně je přesně stanoveno, čeho se takový omyl musí týkat. Tedy o jakou službu či výrobek se vůbec jedná, kolik stojí, jaká je jejich dostupnost, poprodejní servis atd.

Podnikatel se dopouští klamavé praktiky i v tom případě, pokud nějakou důležitou, pro vaše rozhodnutí potřebnou, informaci záměrně neuvede, anebo zapomene uvést, a může to mít vliv na to, zda si zboží či službu objednáte. V takovém případě je významné brát v potaz i omezení sdělovacího prostředku, jehož prostřednictvím vás podnikatel oslovuje.

Za klamavou praktiku je považována například televizní reklama, ve které je zvýrazněna cena služby bez DPH, zatímco cena, která DPH zahrnuje, je menším písmem a nezřetelně v obdélníku dole. Spotřebitel, kterému je reklama určena, má omezený čas na to, aby si stihl přečíst vše. Je tedy pravděpodobné, že si všimne jenom ceny bez DPH. Přestože reklama obsahuje pravdivé a úplné informace, půjde o klamavou praktiku s ohledem na způsob sdělení.

Toto je upraveno v § 2, § 5, § 5a a § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Kdy se jedná o agresivní praktiky?

Praktiky jsou agresivní tehdy, když na vás podnikatel vyvíjí nátlak, obtěžuje vás nebo k něčemu nutí, a to celé směřuje k tomu, abyste si koupili určitou věc nebo objednali službu. Zároveň onen nátlak musí být takové intenzity, že výrazně zhorší (nebo může zhoršit) schopnost svobodně se rozhodnout v dané věci.

O agresivní praktiku se jedná i například tehdy, když vás podnikatel odveze na místo, kde vám bude předvádět zboží, a sdělí vám, že pokud si zboží nekoupíte, tak vás neodveze zpět.

Agresivní praktiky jsou upraveny v § 2, § 5b a § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Které praktiky jsou vždy nekalé?

V přílohách zákona o ochraně spotřebitele je uveden také seznam konkrétních praktik, které jsou vždy nekalé. Kupříkladu jestliže podnikatel jako přednost své nabídky vyzdvihuje práva, která spotřebiteli vyplývají přímo ze zákona (například možnost vrátit zboží do 14 dnů bez udání důvodu u smluv uzavřených přes internet), dopustí se nekalé praktiky. Tento seznam nekalých praktik se nazývá černou listinou.

Uvedené je to upraveno v přílohách č. 1 a 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Případy, kdy zboží nemá deklarované vlastnosti

Podnikatel je povinný řádně informovat o vlastnostech zboží, které nabízí. Jestliže to nesplní, porušuje tím zákon. V případě závažného porušení této své povinnosti se podnikatel může dopustit nekalé praktiky, za což mu hrozí postih.

To může nastat v případě, kdy by nesprávná informace mohla ovlivnit vaše rozhodnutí o tom, zda si věc koupíte, např. jestliže by podnikatel uvedl, že věc, kterou nabízí, je z pravé kůže, ale ve skutečnosti by byla zčásti pouze z koženky.

Mimo to, že by mohla být podnikateli v takové situaci uložena pokuta, může spotřebitel zakoupené zboží, pokud nemá uváděné vlastnosti, reklamovat. V případě, že podnikatel nebude schopen v rámci reklamace dodat zboží odpovídajících vlastností, lze se dožadovat vrácení peněz.

Uvedené je upraveno v § 5, § 5a, § 9, § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a v § 2161 a § 2169 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Co případ, kdy zlevněné zboží od samotného začátku akce není na prodejně k dostání?

Jestliže podnikatel nabízí zboží za akční cenu, měl by zajistit dostatečné množství zboží s ohledem na délku akce, povahu zboží, rozsah reklamy a výši slevy. V opačném případě by podnikatel pouze nalákal spotřebitele do prodejny na zboží, které již není dostupné, což by se dalo posoudit jako nekalá praktika (tzv. vábivá reklama).

To je to upraveno v příloze č. 1 písm. d), § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Může podomní prodejce opakovaně navštěvovat i přes nesouhlas spotřebitelů?

Jednoznačně ne! Prodejce takovým jednáním porušuje pravidla slušnosti, ale dokonce se svým obtěžujícím chováním dopouští nekalé obchodní praktiky (a tedy porušuje zákon).

V některých obcích na území ČR je navíc podomní a pochůzkový prodej zakázaný. V případě, že by vás přesto podomní prodejci navštívili, můžete se obrátit na obecní úřad vaší obce, případně volat městskou policii.

Uvedené je to upraveno v příloze č. 2 písm. b), § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Může vám podnikatel bez předchozí domluvy zaslat zboží i se složenkou?

Nemůže, podnikatel nemůže učinit nabídku přímo tím, že by Vám zaslal zboží. Tento způsob nabídky je obtěžující, jedná se o agresivní obchodní praktiku. Nevyžádané zboží samozřejmě platit nemusíte. Málo kdo ale ví, že ani nemusíte podnikatele vyrozumět o tom, že jste něco obdrželi, ani jej na své vlastní náklady zasílat zpět.

Zasílání zboží je to upraveno v příloze č. 2 písm. f), § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a v § 1838 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Na koho se lze obrátit?

Podnikateli, který se dopustí nekalé obchodní praktiky, hrozí zákonem stanovený postih od příslušného dozorového orgánu. V případě podezření na spáchání nekalé obchodní praktiky lze podat podnět k dozorovému orgánu.

Dozor nad dodržováním zákazu nekalých praktik vykonávají:
  • v oblasti zemědělských, potravinářských a tabákových výrobků Státní zemědělská a potravinářská inspekce;
  • v oblasti veterinární péče Státní veterinární správa, krajské veterinární správy a Městská veterinární správa v Praze;
  • v oblasti střelných zbraní a střeliva Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva;
  • Česká národní banka u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky;
  • v oblasti léčiv Státní ústav pro kontrolu léčiv;
  • v oblasti podnikání v energetických odvětvích Energetický regulační úřad;
  • v oblasti služeb elektronických komunikací a poštovních služeb Český telekomunikační úřad;
  • v oblasti provozování hazardních her celní úřady;
  • v oblasti prodeje výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, krajské hygienické stanice;
  • v oblasti reklamy se postupuje podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy;
  • v ostatních případech ČOI (Česká obchodní inspekce).

Uvedené naleznete v § 23 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a v § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.