Neoprávněné užívání cizí věci

Neoprávněným užíváním cizí věci se myslí používání cizího majetku bez souhlasu jeho majitele. Nejedná se tedy o krádež v pravém smyslu. “Cizí uživatel” se zpravidla brání tím, že si věc pouze půjčil a chtěl ji přece vrátit. Ve skutečnosti se však jedná v lepším případě o přestupek, v horším o trestný čin.

Co je neoprávněné užívání cizí věci

Jakékoliv nakládání s cizím majetkem bez souhlasu jeho majitele je dle příslušného zákona považováno za tzv. neoprávněné užívání cizí věci. Oproti krádeži rozdíl spočívá v tom, že pachatel chce věc pouze užívat přechodně, ne si ji přivlastnit. To se však v některých případech velmi těžko prokazuje.

Neoprávněné užívání cizí věci versus zatajení věci

Specifickým případem je zatajení věci. Nejedná se o neoprávněné užívání věci, ale situaci, kdy si pachatel nezákonně přisvojí věc či věci, které našel nebo se k němu dostaly omylem, ale nepatří mu.

Typickým příkladem je převod peněz na jiný účet v důsledku zadání chybného číslo bankovního účtu nebo ponechání si náhodou nalezené peněženky, ve které kromě finančního obnosu byly také doklady vlastníka, na základě kterých bylo možné peněženku i s jejím obsahem bezpečně vrátit původnímu majiteli.

4 způsoby řešení neoprávněného užívání věci 

Smírné řešení

První možností, jak vzniklou situaci řešit prostřednictví smírného řešení (dohodou) mezi vlastníkem a pachatelem. Většinou se tak činí v rámci rodinných členů nebo v případě, kdy si pachatel opravdu nemusel být vědom, že není vlastníkem věci (např.v případě vedle sebe ležících pozemků).

Občanskoprávní řízení

Skutečný vlastník může na neoprávněného uživatele podat žalobu na vyklizení za účelem náhrady škody. Pokud se pachatel prostřednictvím neoprávněného užívání cizí věci obohatil, lze podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení.

Oznámení o přestupku

V případě neoprávněného užívání cizího majetku v hodnotě nižší než 25 000 korun nelze podat žalobu, protože se jedná přestupek. Vlastník může pouze oznámit spáchání přestupku obecnímu úřadu.

Trestněprávní řízení

Trestní oznámení se nejčastěji podává v případě neoprávněného užívání cizí věci vysoké hodnoty, motorového vozidla nebo neznámého pachatele. Vyšetřením události a potrestáním pachatele je pověřená policie a soud.

Trest za neoprávněné užívání cizí věci

Za neoprávněné užívání cizí věci může být pachateli uložená finanční pokuta až do výše 50 000 korunu. V případě trestného činu pachateli hrozí rovněž trest odnětí svobody na dobu až 2 let.

O trestný čin se v případě neoprávněného užívání cizí věci jedná tehdy: 
  • je-li hodnota věci vyšší než 25 000 korun
  • jedná se o motorové vozidlo
  • je-li následkem takového činu škoda na cizím majetku

Neoprávněné užívání cizí věci a legislativa

Neoprávněné užívání cizí věci jako přestupku definuje Zákon o některých přestupcích č. 251/2016 Sb., paragraf 8.

§ 8 Přestupky proti majetku 
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně
a) způsobí škodu na cizím majetku
1. krádeží,
2. zpronevěrou,
3. podvodem, nebo
4. zničením nebo poškozením věci z takového majetku;
pokus tohoto přestupku je trestný,
b) neoprávněně užívá cizí majetek,
c) přisvojí si cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby, nebo
d) ukryje, užívá nebo na sebe anebo na jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 
a) způsobí škodu na cizím majetku
1. krádeží,
2. zpronevěrou,
3. podvodem, nebo
4. zničením nebo poškozením věci z takového majetku;
pokus tohoto přestupku je trestný,
b) neoprávněně užívá cizí majetek,
c) přisvojí si cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby, nebo
d) ukryje, užívá nebo na sebe anebo na jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno.
(3) Přestupku podle odstavce 1 písm. a) se dopustí též organizátor, návodce nebo pomocník. 
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 50000 Kč. 
(5) Je-li přestupek podle odstavců 1 až 3 spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle stejného odstavce, uloží se pokuta do 70000 Kč. 
(6) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 3 lze uložit omezující opatření. 
(7) Řízení o přestupku podle odstavce 1 nebo 3 spáchaném mezi osobami blízkými lze zahájit a v již zahájeném řízení pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku.
Neoprávněné užívání cizí věci jako trestného činu definuje Trestní zákoník č. 40/2009 Sb., část druhá, hlava V, paragraf 207. Poslední změna zákona proběhla ke dni 17. září 2009. 
§ 207
Neoprávněné užívání cizí věci
(1) Kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu je přechodně užívat, nebo kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli malou tím, že neoprávněně takové věci, které mu byly svěřeny, přechodně užívá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. 

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, 
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, 
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).