Nominální hodnota

Nominální hodnota představuje peněžní hodnotu vybrané složky majetku, jako jsou peníze, cenné papíry, pohledávky či závazky a další. V některých případech (akcie) se však může nominální hodnota lišit od její tržní hodnoty.


    • Nominální hodnota vychází z anglického označení Face Value nebo Par Value. V České republice se rovněž často užívá pojem jmenovitá hodnota. Pro zajímavost český výraz nominální hodnota používají především finančníci a ekonomové, pojem jmenovitá hodnota je zase typický pro právnický slovník. 

      Co je to nominální hodnota

      Jedná se o vyjádření hodnoty určité složky majetku (peněžní prostředky, cenné papíry, závazky, pohledávky, atd.). Na penězích a cenných papírech bývá nominální hodnota uvedena. V řadě případů se nominální hodnota od tržní ceny může výrazně lišit. Největší rozdíl bývá u cenných papír. Rozdíl může kolísat (měnit se).

      Nominální hodnota versus reálná hodnota

      V nominální hodnotě není zahrnuta inflace a to jí odlišuje od reálné ceny. Naproti tomu reálná hodnota v sobě zahrnuje kupní sílu, která v průběhu času obvykle klesá. To znamená, že za stejnou částku si koupíme méně. Vzroste-li hrubý domácí produkt o 4 % ročně při inflaci 2 %, činí růst nominálního hrubého domácího produktu 6 %.

      Nominální hodnota bankovek a mincí

      V případě peněžních prostředků (bankovky, mince, ale také elektronické peníze na účtech) je nominální hodnota úředně přiřazená peněžní hodnota. Na platidlech je přímo uvedena. Nominální hodnota a tržní hodnota peněžních prostředků se například neustále mění ve vztahu k zahraničním měnám. Někdy tak za české koruny získáme více eur (či jiné měny), jindy zase méně.

      Nominální hodnota cenného papíru

      Nominální hodnotu cenného papíru stanovuje vydavatel a nesouvisí s jeho reálnou (tržní hodnotou). V případě akcie je nominální hodnota na akcii vytištěna a odvíjí se od ní základní kapitál společnosti. Skutečná hodnota však může být nižší v případě slabé poptávky nebo vyšší v případě vysokého zájmu.

      Nominální hodnota dluhopisu

      Mezi cenné papíry patří dluhopisy, které obvykle emitují (vydávají) vlády a velké společnosti. Nominální hodnota dluhopisu je stanovená při výdeji a od tržní hodnoty se liší. Tržní hodnota může být nižší nebo vyšší a závisí to na celé řadě kritérií:
      • momentální struktura úrokových sazeb (výnosová křivka/yield curve)
      • kupónová míra dluhopisu (coupon rate)
      • úvěruschopnost dlužníka (creditworthiness)
      • rating
      • splatnost dluhopisu (maturity)
      • vložené opce (callability/putability)
      • zdanění kupónových plateb (tax status).

      Nominální hodnota akcie (Face Value of Shares)

      V případě akcií se nominální hodnota liší od tržní hodnoty a určuje se v době emise na základě vzorce nominální hodnota = základní kapitál / počet vydaných akcií. Skutečná (tržní) hodnota se však neustále mení s ohledem na poptávce po dané akcii. Tržní (reálnou, skutečnou) cenu akcie tedy určuje samotný trh a zájem o koupi akcií. Součet nominálních hodnot všech vydaných akcií představuje základní kapitál společnosti.

      Při splnění relativně přísných podmínek a pravidel pro obchodování s akciemi, smí akciová společnost své akcie umístit na veřejný trh (tzv. burza). V České republice se jedná například o Burzu cenných papírů nebo RM-Systém. Na Burze cenných papíru zpravidla obchodují velké a významné společnosti, RM-Systém má volnější pravidla, která mohou splnit i menší podniky.

      Příklad: 
      Základní hodnotou akcie je nominál uvedený na akcii. V České republice se běžné používá nominál ve výši 1 000 korun. Hodnotu akcie si však může každý podnik stanovit sám dle uvážení. Při založení akciové společnosti je nutný základní kapitál ve výši 2 miliony korun. V případě akcií s nominálem 1 000 korun tedy vydá 2 000 akcií, které předá akcionářům. V průběhu času se však reálná hodnota akcií mění. Je-li společnost úspěšná, může být reálná hodnota každé akcie několikanásobně vyšší

      Nominální hodnota pohledávek

      Při oceňování pohledávek se používají čtyři stavy hodnot:
      • nominální hodnota (také jmenovitá hodnota) - používá se především u pohledávek vzniklých z klasických obchodních, finančních a jiných vztahů
      • pořizovací cena - je cena odkoupené pohledávky, která může být nižší nebo vyšší
      • přepočtení kurzu - cena pohledávky v cizí měně ke dni uskutečnění nebo ke dni účetní závěrky
      • reálná hodnota - je tržní (skutečná) hodnota, za kterou lze pohledávku prodat mezi ochotnými stranami za obvyklých podmínek