Nulita

Vedle nulity neboli neplatnosti právního jednání se používá ještě zdánlivost právního jednání, což znamená neexistence právního jednání. Jak nulita, tak zdánlivost se používá v případech, kdy nebylo dbáno příkazu splnit náležitost právního jednání, nebo v případě jednání, které nebylo provedeno v souladu se zákonným zákazem či příkazem.

Nulita znamená, že se právní jednání uskutečnilo, ale zákon na něj hledí, jako by k němu vůbec nedošlo, a tudíž nemá žádná skutečné právní následky. Dokazovat neplatnost právního jednání je možné pouze v soudním řízení. Civilní soud rozhodne a závazně stanoví, že právní jednání je neplatné (nulitní).

Nulitu definuje Správní řád, 500/2004 Sb. , konkrétně se jedná díl 7 - Nicotnost rozhodnutí, paragrafy 77 a 78. Poslední změna tohoto zákona proběhla k datu 1. ledna 2015.

(1) Nicotné je rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotnost z tohoto důvodu zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal.

(2) Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Nicotnost z těchto důvodů vyslovuje soud podle soudního řádu správního.

(3) Pokud se důvod nicotnosti týká jen některého výroku rozhodnutí nebo vedlejšího ustanovení výroku, je nicotná jen tato část, jestliže z povahy věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatního obsahu. 

§ 78

(1) Nicotnost se zjišťuje a prohlašuje z moci úřední, a to kdykoliv. Účastníci řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno, a dále ti, kdož jsou uvedeni v písemném vyhotovení tohoto rozhodnutí, jakož i právní nástupci všech těchto osob, pokud by byli rozhodnutím vázáni, mohou dát podnět k prohlášení nicotnosti; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.

(2) Proti rozhodnutí, jímž správní orgán prohlásil nicotnost, nelze podat odvolání.

(3) Jestliže správní orgán dojde k závěru, že jiný správní orgán učinil úkon, který je nicotným rozhodnutím, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k prohlášení nicotnosti.