Obchodní marže
Tušíte, jaký je rozdíl mezi obchodní přirážkou a marží? Umíte si obchodní přirážku i marži spočítat? Velmi často se totiž stává, že lidé pojmům, jako obchodní marže, obchodní přirážka či dnes již méně používanému výrazu rabat, často vůbec nerozumí anebo je zaměňují. Což je ovšem skutečně velká chyba.
Pokud totiž máte v plánu začít například s podnikáním, a to v jakémkoliv měřítku, měli byste tyto dva pojmy velmi dobře znát. Pokud totiž marži neumíte pojmenovat, jen velmi stěží můžete své dodavatele tlačit s cenou za jejich zboží níže. Díky tomu, že se budete orientovat v oblasti obchodních marží a přirážek, budete také schopni určit, jaký druh zboží je ve vaší nabídce, tím nejvíce rentabilním a podobně.
Obchodní marže představuje pojem, který znamená zejména rozdíl mezi tržní neboli prodejní a také skladovou tedy nákupní cenou prodaného zboží. Obchodní marži sledují účetní velmi jednoduchým výpočtem a to tak, že spočítají rozdíl stavu, který jim vznikne na účtu 604, který představuje tržby za zboží a zhodnotí tento stav se stavem konečným, který po celý rok pilně sledují na účtu 504, který představuje v účetnictví prodané zboží.
Obchodní marže není zisk
Obchodní marži si většina začínajících podnikatelů plete se ziskem. Je třeba tedy pamatovat na to, že obchodní marže není firemní zisk. Ze samotné obchodní marže totiž podnik nejprve musí pokrýt své další vzniklé náklady, a to zejména zaměstnanecké mzdy, nakupované zboží, a především také nájemné za prostory, ve kterých podniká a podobně. Obchodní marže tedy v žádném případě netvoří zisk.
Obchodní marže by měla být kladná
Přáním každého podnikatele je, aby byla obchodní marže kladná. To znamená, aby podnik prodával výrobky za dražší cenu, než za kterou je nakoupil. Z krátkodobého hlediska lze ovšem v některých případech počítat i se zápornou hodnotou obchodní marže, a to zejména v situacích, kdy se na trh uvádí nové zboží, které si teprve potřebuje nalézt své nové zájemce a podobně.
V současné době ovšem není výjimkou, a to zejména u menších podnikatelů, že své zboží zejména pak z konkurenčních důvodů, prodávají za cenu, ze které je více než patrné, že je marže výrobku záporná. Pro příklad můžeme uvést například rohlík pořízený za desetník, kdy si daný prodejce tuto cenu kompenzuje na jiných výrobcích, u kterých nasadí podstatně vyšší marži, která mu defacto dorovná tuto ztrátu.
Jak se obchodní marže nazývala dříve?
Starší pojem pro dnešní obchodní marži, nesl název obchodní rozpětí. Pro obchodní marži se tak ještě o poznání dříve používal název rabat, který se dnes již spíše používá v jiné situaci, která ovšem zdaleka vůbec nesouvisí se zbožím. Souvisí totiž zejména s určitou slevou, která je poskytnuta například podnikem, který se zabývá velkoobchodem a který tuto slevu poskytuje různým maloobchodním jednotkám atd.
Vzorec pro výpočet obchodní marže:
Marže = prodejní cena zboží – skladová cena zboží / prodejní cena zboží x 100 a to celé v procentech.
Příklad:
Prodejní cena zboží je 1500 Kč a skladová cena zboží je 1200 Kč.
(1500 Kč – 1000 ) / 1500 Kč x 100 = 20 %
Pro tento případě je tak marže vypočtena na 20 %. Tento výsledek tedy jasně znázorňuje, kolik obchodník prodejem tohoto výrobku skutečně vydělal.
Pokud bychom chtěli znát přirážku, museli bychom se zabývat vyjádřením takzvaného podílu z ceny, který si samotný obchodník takzvaně přirazil ke své nákupní ceně. Tento postup se používá při samotném naceňování zboží, kdy si samotný obchodník řekne, že na daném zboží chce mít danou procentní přirážku. Ve finále se tímto číslem bude násobit nákupní cena. Rozdíl je tedy zejména v tom, zda se bude výpočet provádět zdola či shora.
Jak vypočítat obchodní přirážku?
Přirážka = prodejní cena zboží – skladová cena zboží / skladová cena zboží x 100 a to celé v procentech.
Příklad:
Prodejní cena je v tomto případě stejná, jako v prvním příkladě a činí 1.500 Kč. Skladová cena činí 1.200 Kč.
1.500 Kč – 1.200 Kč / 1.200 x 100 = 25 %
Výsledná obchodní přirážka tak bude činit 25 %
Nechte si poradit o zkušených obchodníků
Zkušení obchodníci razí takové zlaté pravidlo, které říká, že cenu nelze vypočítat, nýbrž se musí stanovit. Pokud tedy máte v plánu postupovat ve svém podnikání tak, že například nakoupíte zboží za 50 Kč a řeknete si, že si na něm přirazíte 10 % a budete ho tedy prodávat za 55 Kč, není to zcela moudré rozhodnutí. Zákazníka totiž v žádném případě nebude zajímat, za kolik jste své zboží nakoupili, nýbrž zejména za kolik ho budete prodávat, tedy jakou částku bude ochoten akceptovat. Rovněž při svých nákupech bude brát v úvahu, jakou cenu nabízí konkurence a zdali nejste takříkajíc „předražení“.
Cenu je tak vždy nutné stanovit zejména na základě dobré znalosti své konkurence. Pokud totiž například budete provozovat zahradnictví ve městě, kde je podobně floristicky zaměřených obchodů celkem pět, bude nutné provést strategii trhu a zjistit, jaké ceny má konkurence. Jedině tak můžete stanovit adekvátní cenu, za kterou vám lidé budou vaše zboží kupovat.
Musíte znát prodejní cenu a také cenu pořízení
Abyste mohli stanovit adekvátní obchodní marži, je třeba znáte zejména prodejní cenu a také cenu pořízení. K tomu všemu byste měli rozhodně vědět, v jakých cenových relacích se pohybuje vaše konkurence. V případě, kdy totiž nebudete konkurenceschopní, trh vás doslova rozmetá.
Co byste měli znát předtím, než začnete počítat obchodní marži?
Předtím, než začnete sami počítat svou obchodní marži, měli byste znám minimálně svou prvotní nákupní cenu. Obchodníci totiž velmi často zapomínají na to, že se do pořizovací ceny zboží nepromítají pouze náklady, které zaplatíte přímo ve velkoobchodě za daný produkt, nýbrž také doručení daného výrobku a jeho následně rozmístění v obchodě atd. Do prodejní ceny se tak zahrnuje naprosto veškerá prodejní režie.
Nelze tedy rozhodně adekvátně stanovit obchodní marži na základě toho, jakou vidíte na své faktuře nákupní cenu od dodavatele. Tímto způsobem byste mohli velmi rychle své podnikání ukončit. Je nutné s tímto počítat zejména v případě, kdy budete nabízet zákazníkům možnost platby kartou. Banky si totiž účtují nemalé poplatky za tyto transakce a ty rovněž musíte přičíst k ceně daného výrobku. Jinak byste se velmi rychle dostali se svým podnikáním do mínusu.
Jak já průměrná obchodní marže v ČR?
Průměrná obchodní marže je v ČR stanovena na zhruba 23 %. O několik procent nižší jí mohou mít zejména menší podniky, které se nacházejí v menších městech a vesnicích. Nejvyšší marží ovšem mají zejména stánkaři a také trhovci. Tato marže může mnohdy dosáhnout až 40 %. Procenta se samozřejmě vždy budou lišit v závislosti na tom, jaký druh zboží se prodává a podobně. Pokud ovšem prodejce svou obchodní marži příliš zvyšuje, nebude tento krok vést ke zvýšení rentability tržeb, nýbrž k odlivu zákazníků ke konkurenci.
Nešťastné obviňování maloobchodníků
Velmi často se zejména v našich podmínkách setkáváme s nařčením ze strany kupujících, která směřují k obchodníkům, o kterých se mylně domnívají, že vydělávají zejména na závratně vysokých maržích. Opak je ovšem pravdou. Finální cenu ve většině případů totiž ovlivňuje zejména konkurence, která je všudypřítomná a také spotřebitelská poptávka. Maloobchodní prodejci jsou tedy v tomto žebříčku až na úplně posledním místě se svou obchodní marží. Platí pro ně totiž tržní ceny, které stanovuje dodavatel a obchodníci poté již jen ovlivňují ve velmi omezeném množství, jejich výši.
Až tedy příště budete lamentovat nad nehoráznou obchodní marží u svého oblíbeného prodejce, vzpomeňte si na tyto řádky a zohledněte rovněž i postavení samotného obchodníka v tržním prostředí, které ho semele v momentě, kdy nebude konkurenceschopný a nebude umět adekvátně určit obchodní marži svého zboží.
Marže samotných obchodníků je velmi často i několikrát nižší než marže dodavatelská. Spotřebitelé ovšem o tomto faktu příliš nevědí, a tak útočí na malé maloobchodníky, na jejichž pultech jsou ovšem bohužel vysoké ceny vidět jen stěží. Ziskovost maloobchodních řetězců se často pohybuje na 1%.
Pojmy k zapamatování
Obchodní přirážka
Obchodní přirážka znázorňuje takzvané procentuální, ovšem nikoliv korunové vyjádření toho, co jsme si přirazili k samotné nákupní ceně. Základ vždy tvoří nákupní cena v 100 %. Pro příklad můžeme uvést například zboží, ke kterému jsme si přidali 50 Kč, pro nás představuje obchodní přirážku ve výši 50 %.
Marže:
Marže je vesměs rozdíl mezi pořizovací cenou a cenou prodejní. Tato cena může být vyjádřena buď v korunách či v procentech. Základem je vždy prodejní cena ve svých 100 %. Pro příklad:
150 Kč – 100 Kč = 50 Kč. Přičemž ze základu, který tvoří oněch 150 Kč, je to marže ve výši 33,3 %. Marže je vždy v procentech a vždy musí být také menší než zmíněná obchodní přirážka.
Rabat
Rabat představuje slevu, která je ve většině případů poskytnuta samotnému zákazníkovi z jeho obvyklé ceny. Jedná se vesměs o předem sjednanou slevu neboli srážku z ceny, která je poskytovaná za každých okolností dodavatelem směrem k odběrateli. Ve valné většině případů je vyjádřena v procentech z celkové ceny. Velmi často jí obchodníci zaměňují s obchodní marží.