Odbytné

Každý účastník penzijního připojištění, pokud například ještě nesplňuje podmínky pro to, aby získal finanční prostředky, které naspořil, nemusí čerpat penzi a namísto toho může zvolit takzvanou jednorázovou formu dávky.

Odbytné je ve své podstatě forma výplaty z již uzavřené smlouvy o spoření na vaši penzi. Tato částka odbytného je vyplácena pouze v případě, kdy svou smlouvu o penzijním či doplňkovém spoření vypoví samotný majitel. Dále nárok na odbytné nastává v případě, kdy majitel smlouvy zemřel před nástupem do penze a tedy předtím, než by měl skutečný nárok na výplatu svých peněz.

Co je odbytné?

O své odbytné v odpovídající výši daných příspěvků jeho účastníka, které je zhodnoceno o takzvané výnosy z hospodaření daného fondu, smí jeho uživatel požádat v momentě, kdy ukončí své penzijní připojištění, které ovšem muselo trvat minimálně 12 měsíců. Ukončit ho navíc musí buď dohodou anebo výpovědí. Rovněž nesmí své naspořené finanční prostředky převádět do jakéhokoliv jiného penzijního fondu u jiné penzijní společnosti.

Částky, které vyplatí stát klientovi ve formě státních příspěvků, budou vráceny zpět do rukou ministerstva. Odbytné rovněž mohou čerpat osoby, které mají na základě smlouvy oprávnění k tomu, aby mohli čerpat pozůstalostní penzi. To platí samozřejmě v případech, kdy účastník samotného spoření zemřel, a to, aniž by mu jakýkoliv nárok na penzi vznikl. Dále odbytné náleží účastníkům bez dosažení nároku na dané dávky, a to v případě, kdy jeho penzijní fond zanikl bez jakéhokoliv právního nástupce.

Jak je to s odbytným a daněmi?

V případě, že se z jakéhokoliv důvodu rozhodnete ukončit své penzijní připojištění, a to dříve než po jednom jediném roce, musíte počítat s tím, že rozhodně nic nedostanete. Vybrat totiž veškeré příspěvky můžete až skutečně po jednom roce spoření, kdy můžete požádat o zmíněné odbytné, a to bez již jednou zmíněného státního příspěvku a také výnosů z tohoto příspěvku.

Rovněž platí, že v případě, kdy vám ne vaše penzijní připojištění přispíval zaměstnavatel, budou veškeré tyto příspěvky zdaněny 15 % a to stejně tak, jako veškeré výnosy. V těchto případech má penzijní společnost povinnost vyplatit vám vaše odbytné do tří měsíců od doby, kdy jste písemně ukončili své spoření.

Jak je to s jednorázovým vyrovnáním?

K takzvanému jednorázovému vyrovnání dochází v případě, kdy jste jakožto účastník splnil podmínky pro čerpání vaší penze a platil si také příspěvky, a to minimálně po dobu 3 let. Pokud se jedná samozřejmě o vypořádání nároku na pozůstalostní penzi či invalidní důchod. V případě starobní penze je tato povinnost stanovena na pět let.

Částka, kterou poté účastník penzijní připojištění obdrží se bude skládat ze všech příspěvků, které zaplatil účastník penzijního připojištění, dále ze státních příspěvků a ze všech příspěvků, které mu hradil po celou dobu zaměstnavatel. Rovněž také z podílu na výnosech z hospodaření každého jednotlivého fondu.

Jak je to v případě jednorázového vyrovnání s daněmi?

V momentě, kdy účastník splní všechny zákonné podmínky, které vyplývají z jeho smlouvy o penzijním připojištění, může požádat o danou výplatu své penze, na kterou má nárok. Penzi může čerpat buď postupně anebo může také požádat o takzvané jednorázové vyrovnání, kdy mu bude celá částka, která mu náleží, vyplacena v jednom jediném termínu.

Na rozdíl od zmíněného odbytného v tomto případě klient získává nejen své zaplacené příspěvky, nýbrž také státní příspěvky a v neposlední řadě také výnosy. I zde platí, že pokud mu na penzijní připojištění přispíval zaměstnavatel, budou tyto příspěvky zdaněny 15 % a to platí také pro veškeré výnosy.

Odbytné z pohledu nového občanského zákoníku

O tom, že nový občanský zákoník způsobil na českém právním poli doslova a do písmene velký třesk, nelze pochybovat. Zrušil totiž někdy i desetiletí platící instituty, některé naopak obnovil a také pozměnil. Ke změně došlo také v oblastí právní terminologie. Změna občanského zákoníku se tedy rozhodně nevyhnula ani jedné z oblastí práva. Některé změny byly kosmetické a jiné zase naprosto radikální. Ani pojem odbytného nezůstal beze změn a my se nyní podíváme na to, k jaké změně v tomto ohledu došlo.

Pojem odbytné do konce roku 2013

Do 31.12.2013 byl pojem odbytného spojován zejména se zákonem o pojistné smlouvě a měl být v tomto případě synonymem pro takzvané odkupné. Ovšem v běžném životě se používal zcela jinak, tedy s naprosto jiným obsahem. Představoval totiž částku, jenž platil majitel jistého bytu svému nájemníkovi za to, že ukončil nájem či v momentě, kdy došlo k takzvané výměně bytů mezi jednotlivými nájemci. V naprosto jiné situaci byl tento pojem spojován se synonymem pro dané plnění vyživovací povinnosti.

Pojem odbytného v současném občanském zákoníku

Od ledna roku 2014 se pojem odbytného stal do jisté míry takzvanou oficiální součástí nového občanského zákoníku. I když není definován zcela výslovně, setkáme se s ním při úpravě jak vyživovacích povinností mezi manželi, tak při požívacím právu k zastupitelným věcem, při náhradě újmy či při ublížení na zdraví anebo také při úpravě povinného dílu takzvaného nepominutelného dědice. I když se v právu vyskytuje tento pojem hned v několika formách a variantách, jeho význam je stále dalo by se říci, shodný.

Výživné je nahrazeno odbytným

Zákon sb. 761 odstavce 1, vypovídá o tom, že výživné lze nahradit takzvaným odbytným. Rovněž poskytnutím odbytného právo na jakékoliv výživné zaniká. Dané ustanovení upravuje například situaci, kdy je rozvedený manžel zcela neschopen dále živit a druhý z manželů vůči němu ovšem i přesto má vyživovací povinnost.

V tomto případě tak samozřejmě lze pravidelnou měsíční částku výživného nahradit takzvaným odbytným, na jehož finální výši se ovšem musí zákonitě domluvit oba dva bývalí manželé. Dále lze dohodnout placení odbytného ve formě splátek, kdy ovšem v tomto případě není podmínkou jednorázové vyplacení dané částky.

Samotný vlastník totiž nemůže na uživateli či na poživateli domáhat odbytné, aby si zajistil svou podstatu. To lze pouze v případě, kdy mu hrozí bezprostřední nebezpečí. V případě, kdy jistota nebude dána, může se jí její vlastník domáhat, a to například vydáním věcí za slušné odbytné.

V tomto případě se jedná například o doplňkové ustanovení, jenž umožňuje samotnému vlastníkovi věci, které jsou předmětem buď požívacího či užívacího práva jejich vydání v případě, kdy věci hrozí jistá škoda, a uživatel či poživatel odmítne tuto věc vůči škodě dostatečně zajistit. Odbytné tak v tomto případě slouží jako jakési odškodné poživatele či uživatele za omezení jeho jistého práva.

Odbytné jako náhrada očekávaných plateb v budoucnu

Odbytné je jakási náhrada očekávaných plateb v budoucnu. Celková výše ovšem nezáleží na jistých subjektivních okolnostech. Mimo jiné se výše odbytného může velmi podstatně lišit od samotného součtu daných plateb, a to v případě, kdy by byly skutečně vyplaceny.

Předpokladem jeho sjednání je totiž vždy a za každých okolností návrh, někdy také postačí dohoda mezi oprávněnými stranami. Vždy je ovšem zapotřebí pečlivě zvážit jeho výši, a to s ohledem na dobu, po kterou by tyto platby byly vypláceny anebo také na možnou hodnotu toho, co by se mohlo bez vyplacení tohoto zmíněného odbytného ztratit či naopak získat